20. května 2026 — Evropská komise dnes představila dlouho očekávaný Akční plán EU pro hnojiva, který měl reagovat na dramatický růst cen hnojiv a zhoršující se ekonomickou situaci evropských zemědělců. Místo konkrétní pomoci však plán podle zemědělských organizací Copa a Cogeca přinesl především zklamání.

Napětí panovalo už od rána ve Štrasburku, kde se před Evropským parlamentem shromáždili farmáři z celé Evropy. Symbolickým protestem upozorňovali na to, že vysoké ceny hnojiv spolu s dopady krize na Blízkém východě ohrožují nejen jejich hospodaření, ale i budoucí ceny potravin pro evropské spotřebitele.

Podle zemědělců plán Evropské komise neobsahuje žádná okamžitá opatření, která by farmářům přinesla rychlou ekonomickou úlevu. Zároveň postrádá dostatečně ambiciózní kroky do budoucna, které by řešily rostoucí náklady způsobené evropskou regulací.

Farmáři varují před potravinovou krizí

Zástupci zemědělců upozorňují, že pokud ceny hlavních druhů hnojiv zůstanou v následujících týdnech a měsících na současné úrovni, současná zemědělská krize se rychle promění v růst cen potravin v Evropě a následně i v globální potravinovou krizi.

Mnoho evropských zemědělských podniků se podle nich již několik let pohybuje ve ztrátě. Situaci navíc komplikuje stagnace cen obilovin, kvůli které farmy nemají dostatečné finanční rezervy na zvládnutí dalšího prudkého růstu nákladů.

Farmáři proto požadují okamžitou reakci a varují také před možným nedostatkem hnojiv na trhu.

Velká očekávání vystřídalo rozčarování

Skutečnost, že Evropská komise zveřejnila plán dříve, byla původně vnímána pozitivně jako signál, že si Brusel uvědomuje vážnost situace. Po zveřejnění dokumentu ale převládlo zklamání.

Podle Copa a Cogeca měla Komise k dispozici řadu nástrojů, jak krizi řešit přímo, žádný z nich však nakonec nevyužila. Evropská unie se totiž rozhodla neměnit současný regulační rámec, což podle kritiků znamená, že většina návrhů zůstává pouze dlouhodobým záměrem bez okamžitého dopadu.

Zemědělské organizace proto tvrdí, že Evropská komise ztrácí kontakt s realitou, které farmáři v terénu čelí.

Co plán obsahuje

Akční plán přesto obsahuje některé dlouhodobé návrhy, které zemědělci vítají. Patří mezi ně například:

• rozšíření výjimky RENURE i na digestáty,
• snazší přesun živin mezi regiony,
• možné úpravy nitrátové a odpadové směrnice,
• zvýšení transparentnosti trhu s hnojivy,
• úvahy o dalších obchodních opatřeních.

Podle kritiků jsou však tyto návrhy formulovány příliš opatrně a bez jasných závazků. Jedinou okamžitou pomocí má být využití již existujících prostředků společné zemědělské politiky (CAP), a to navíc pouze podle rozhodnutí jednotlivých členských států.

Farmáři upozorňují, že takový přístup není dostatečně rychlý ani koordinovaný a postrádá nové finanční zdroje potřebné k řešení současné krize.

Kritika systému ETS a CBAM

Silnou kritiku vyvolal také přístup Evropské komise k systému emisních povolenek ETS a uhlíkovému clu CBAM.

Copa a Cogeca již dříve zveřejnily odhady, podle kterých může CBAM výrazně zvýšit náklady evropských zemědělců a zemědělských družstev. Finální verze akčního plánu však tento problém prakticky neřeší.

Komise naopak navrhuje podporu výroby nízkouhlíkových hnojiv financovanou prostřednictvím ETS, což by podle farmářů pomohlo především výrobcům hnojiv, nikoli samotným zemědělcům.

Určitý potenciál vidí organizace v návrhu systému certifikace CRCF, upozorňují však, že administrativní náročnost může reálné využití výrazně omezit.

Zemědělci žádají okamžité kroky

Copa a Cogeca vyzývají Evropskou komisi i členské státy k rychlým a konkrétním opatřením. Požadují zejména:

• pozastavení cel na dovoz hnojiv ze zemí mimo Rusko a Bělorusko,
• dočasné výjimky z limitů nitrátové směrnice pro příští sezónu,
• podporu likvidity zemědělců,
• pozastavení uhlíkového cla CBAM.

Podle zemědělských organizací evropské zemědělství směřuje „přímo proti zdi“. Varují, že pokud Evropská unie nezačne jednat rychleji a rozhodněji, důsledky brzy pocítí i samotní evropskí spotřebitelé v podobě výrazně dražších potravin.