„Naši zemědělci chtějí pracovat, chtějí pečovat o krajinu a chtějí vyrábět kvalitní a bezpečné potraviny. Sami nejlépe vědí, že jsou potřeba na poli a ve stájích. Zároveň ale vědí, že pokud se hlasitě neozvou, bude je Evropská unie i česká vláda nadále přehlížet. Proto jsme společně s dalšími nevládními zemědělskými organizacemi vyzvali všechny zemědělce bez ohledu na velikost podniku nebo výrobní zaměření nebo členství v nějakém profesním uskupení, aby se připojili k masivní evropské akci 20. března. Je to zároveň příležitost upozornit na jejich problémy způsobené zemědělskou politikou Evropské unie i na národní úrovni,“ říká prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.

O podpoře evropské protestní akce, k níž vyzvali české farmáře jejich polští kolegové, rozhodlo představenstvo Agrární komory ČR a vedení dalších nevládních organizací, jako jsou Zemědělský svaz ČR, Asociace soukromého zemědělství Olomouckého kraje, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů, Společnost mladých agrárníků ČR a Iniciativa zemědělských a potravinářských podniků. „Jsou vítáni všichni, kdo se chtějí zapojit a podpořit české zemědělce a jejich práci, která rozhodně není lehká. Nejde jen o jejich budoucnost, ale také o výrobu kvalitních potravin v Česku, potažmo v Evropě, protože bez toho zajistit potravinovou bezpečnost prostě nejde. Žádáme proto o solidaritu také všechny partnery, jejichž aktivity jsou spojené s venkovem a lidmi, kteří tam žijí a pracují,“ uvádí předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

Kromě českých a polských zemědělců se zapojí i farmáři z dalších zemí. „Podle našich informací se kromě českých a polských zemědělců dále připojí 20. března farmáři z Německa, Nizozemska nebo Belgie. Současně požádáme o podporu nevládní organizace z Maďarska, Slovenska, Chorvatska, Rumunska, Litvy, Lotyšska, Slovinska nebo Bulharska, které podepsaly společné prohlášení z 22. února,“ sděluje předseda Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů František Winter. Protestní akce budou probíhat především v regionech, přičemž organizace zůstává na místních uskupeních. Může se jednat o protestní kolony zemědělské techniky v krajských městech či u hraničních přechodů. Protesty mohou mít podobu veřejných shromáždění či veřejných diskuzí s cílem vysvětlovat problémy zemědělců, které ztěžují jejich práci.

„Evropští i čeští politici a úředníci dělají závazná rozhodnutí, která zásadním způsobem omezují práci zemědělců a výrazně zvyšují jejich náklady. Odmítají řešit nerovnováhu na straně výdajů a příjmů, způsobují další náklady, a přitom za to nenesou žádnou osobní zodpovědnost. Již dávno byla překročena hranice, kterou jsou zemědělci schopni unést a letos řada z nich hospodaří se ztrátou, bojí se o svou vlastní budoucnost a existenci. A na rozdíl od politiků nesou za své podnikání a za lidi, které zaměstnávají, vlastní velkou odpovědnost,“ doplňuje prezident Společnosti mladých agrárníků ČR David Brož.

„S nelibostí sleduji vyjádření části politiků. Přezíravé pohledy a vyjádření premiéra a některých ministrů této vlády dokazují, že vážnost situace stále není pochopena a o svá práva se tak musíme opět přihlásit. Na tyto traktory jsme si museli vzít úvěry a jsou naším výrobním prostředkem, bez kterého se v 21. století neobejdeme. Nechápu také potřebu politiků nás neustále rozdělovat na velké a malé zemědělce. V problémech jsme všichni a potřebujeme jejich řešení bez ohledu na to, kterým politikům jsme nebo nejsme sympatičtí,“ říká předseda Asociace soukromého zemědělství Olomouckého kraje Václav Koutný.

„Zažíváme krizi v živočišné výrobě i speciální rostlinné výrobě. Nyní přichází na polní plodiny, které bývaly ekonomickým tahounem agrárního sektoru a produkce obilovin a olejnin pomáhala zemědělcům vyrovnávat se se ztrátami z jiných prodělečných odvětví. Na tyto problémy jsme dlouhodobě upozorňovali, nyní je ale třeba – lidově řečeno – bouchnout do stolu a dát o sobě vědět, protože se blíží doba, kdy už tady nebude co zachraňovat,“ dodává předseda Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků Jiří Milek.

Z pohledu českých zemědělců jsou protesty namířené jak proti zemědělské politice Evropské unie, tak proti politickým rozhodnutím české vlády. Stále platí definované požadavky na pomoc zemědělcům, včetně zásadního požadavku na snížení byrokratické zátěže.

Co chtějí protestující zemědělci?
1) Splnění slibu vlády z 8. 6. 2022 na spuštění programu na podporu zaměstnanosti na venkově formou slevy na sociálním pojištění.
2) Splnění slibu vlády z 8. 6. 2022 na navrácení národních dotací na úroveň roku 2022 ve výši 5 miliard korun.
3) Snížení daně z nemovitých věcí na zemědělskou půdu na úroveň roku 2023 nebo nezdaňování evropských dotací, což pomůže snížit náklady v době propadajících se cen.
4) Aktivní řešení přebytku základních zemědělských komodit na evropském trhu, a to omezením dovozů ze třetích zemích, podporou exportu z Evropské unie a větší spotřebou v rámci obnovitelných zdrojů energie.
5) Plné kofinancování, stejně jako v ostatních zemích Evropské unie, záchranného balíčku na rok 2024, který připravuje Evropská komise a jeho vyplacení co nejrychleji všem zemědělcům na hektar obilovin.

Agrární komora České republiky
tisková mluvčí Barbora Pánková
tiskove@akcr.cz, pankova@akcr.cz
tel.: 721 306 431