Testování reziduí pesticidů a cirkulární ekonomika – nové publikace OECD

Jedním ze způsobů ochrany rostlin před chorobami a škůdci je používání přípravků na ochranu rostlin. Jejich použití může mít ale za následek přítomnost reziduí účinných látek v ošetřených produktech nebo ve zvířatech krmených těmito produkty, případně ve včelím medu. Proto je nezbytné zajistit, aby tato rezidua nebyla přítomna v úrovních představujících nepřijatelné riziko pro lidi a pro zvířata. Nálezy reziduí pesticidů s překročením maximálního povoleného limitu (MRL) byly v ČR v roce 2020 zaznamenávány nejčastěji u dovozů potravin s původem ve třetích zemích. Aby se předešlo zásadnímu narušení trhu a zároveň byly zajištěny náležité standardy a ochrana spotřebitele, podléhají dovážené (ale i doma vyrobené) zemědělské a potravinářské produkty požadavkům evropských předpisů pro sledování reziduí pesticidů. Současně s novými a náročnějšími požadavky probíhá i vývoj a zavádění nových metod pro zjišťovánítěchto reziduí. Žádné použití přípravků, které jsou povoleny na území EU, nesmí vést k výskytu reziduí účinných látek v potravinách a krmivech na vyšších hladinách, než jsou stanovené hodnoty MRL v EU ze strany EFSA. Žadatelé o povolení (popř. změnu/rozšíření povolení na menšinová použití) konkrétního přípravku musejí dokládat, že jimi navrhovaná použití přípravku nepovedou k překročení MRL. Proto jsou prováděny pokusy pro kvantifikaci požadovaných hladin reziduí pesticidů v ošetřených produktech, potravinách a krmivech nebo na jejich povrchu. Závazné požadavky na tyto pokusy na polních plodinách jsou stanovovány též ze strany OECD (viz nově aktualizovaná verze zkušebních pokynů) a následně jsou přejímány do závazného seznamu metodických dokumentů (např. pro stanovení identity účinné látky, fyzikálních a chemických vlastností účinné látky apod.), který je součástí evropského acquis.

https://www.oecd-ilibrary.org/environment/test-no-509-crop-fieldtrial_9789264076457-en

V reakci na růst globální spotřeby surovin v posledních dekádách a souvisejícímu tlaku na životní prostředí se země po celém světě zaměřují na přechod k oběhovému hospodářství. Výchozím předpokladem je vnímat odpad jako zdroj, jeho využitím snižovat náklady a stát se odolnější nejen vůči změnám na světovém trhu.
Vyspělost ekonomik se stále více bude posuzovat podle toho, jak pracují se zdroji (delší životní cyklus produktů, minimalizace odpadu atd.), jak snižují environmentální zátěž a zlepšují energetickouúčinnost. V období 2018-2020 připravila i Česká republika svou komplexní strategii (Cirkulární Česko 2040) se zapojením expertízy OECD. Strategii by na podzim 2021 měla schválit vláda.
Předkládaná zpráva OECD představuje důvody přechodu na oběhové hospodářství v českém kontextu, rozvíjí soubor klíčových prvků strategického rámce oběhového hospodářství v ČR, navrhuje 40 konkrétních realizačních opatření spolu s monitorovacím rámcem a poskytuje hloubkovou analýzu čtyř vybraných prioritních oblastí (spotřeba, odpadové hospodářství, výzkum, vzdělávání). Na evropské úrovni se předpokládá, že aplikací opatření oběhové ekonomiky lze ušetřit 8 % ročního obratu evropských firem a snížit emise skleníkových plynů ročně o 2-4 %.
https://www.oecd-ilibrary.org/docserver/5d33734d-en.pdf?expires=1626862324&id=id&accname=ocid241120&checksum=53E7F0653C6C2F254388644580FA8575

Mgr. Radek Stránský
Odbor zahraničně obchodní spolupráce, MZe
+420 221 812 310