V různých evropských zemích panuje odlišný přístup k vlkům a managementu jejich populace. Někde mají chovatelé hospodářských zvířat podoporu v podobě financování preventivních opatření na ochranu stád i kompenzací škod, jinde dostávají pouze odškodnění a prevenci si plně hradí sami. Stejně tak se liší detaily doporučených/předepsaných preventivních opatření či způsob vyplácení a výše náhrad škod. Níže vám představujeme situaci v několika evropských (zejména sousedních) zemích aktualizovanou k roku 2021.

Rakousko

Švýcarsko

Polsko

Francie

Slovensko

Německo

Doporučení k ochraně zvířat na pastvinách a oborové zvěře před vlkem (Německo)

Rakousko

Managementová opatření týkající se vlka se v Rakousku řeší na úrovni spolkových zemí, kterých je devět. Pět z nich nemá zavedena žádná opatření na ochranu stád před vlčími útoky a nehradí žádnou podporu pro jejich zavádění. Statistiky uvádějí tři vlčí smečky v roce 2019. Ochrana vlka jako druhu se liší podle jednotlivých spolkových zemí – je vázána buď na myslivecký zákon či zákon o ochraně přírody. V některých zemích je myslivecká právní úprava doplněna předpisy na ochranu přírody, které implementují Směrnici o stanovištích. Ve spolkové zemi Vídeň vlk není zahrnut v mysliveckém zákoně vůbec a je chráněn pouze zákonem o ochraně přírody.

Dotace

Pouze čtyři z devíti spolkových zemí hradí preventivní opatření na ochranu stád před vlčími útoky. Dolní Rakousko od roku 2019 dotuje pořízení ohradníků proti vlkům ve výši 50 %. Ohradníky platí také Vorarlbersko a to až do výše 2000 €, s omezením do maximální délky 200 m na jednu pastvinu (tedy zřejmě pouze jako košárů). Zdroj napětí pro ohradníky je hrazen do maximální výše 250 €. Tyrolsko má 8 setů první pomoci a to je jediné opatření, které chovatelům nabízí.

Zřejmě nejpropracovanější systém má spolková země Salzburg, která podporuje preventivní ochranu stád, ale pouze pokud v okolí 30 km došlo během posledních 12 měsíců k zaznamenanému vlčímu útoku. Dotuje potom ohradníky (od ledna 2020) ve výši 80 % pořizovací ceny do maximální výše 3000 €. Salzburg kromě toho nabízí 4 sety „první pomoci“ s elektrickými ohradníky. Je také jediným státem v Rakousku, který podporuje nákup pasteveckých psů a to u stáda do 200 ks ovcí dva psy ve výši 80 % nákladů (či max. 1600 € za jednoho psa). U stád větších než 200 ovcí spolková země Salzburg uhradí každého dalšího pasteveckého psa na každých dalších 100 ks ovcí. Za stejných procentuálních a finančních podmínek lze uplatnit pořízení pasteveckého psa i pro jiné druhy hospodářských zvířat, musí být však prokázána vhodnost hlídání pasteveckými psy.

Co se týče návaznosti náhrad škod na doporučená preventivní opatření, v Salzburgu se odkazuje na informační brožuru „Ochrana stád“, ve které jsou jako efektivní ochranné systémy uvedeny tyto požadavky:

Zdroje

zdroj pro síťový ohradník s 230 V připojením
12 voltová nabíječka
12 voltová solární nabíječka

Minimální standardy

napětí alespoň 3500 V kdekoliv na ohradníku
impulsní energie minimálně 5 Joulů
vzdálenost mezi sloupky max. 8 metrů
dráty, lanka či sítě nesmí být prověšené
dostatečné uzemnění na vlhkém místě
pravidelná kontrola pomocí měřiče napětí
ohradníky bez proudu nesmí být ani na pastvinách, kde se nepase

Možnosti oplocení

páskový ohradník s minimálně 4 proud vedoucími pásky v odstupech nad zemí 20, 40, 60 a 90 cm
síťové ohradníky s minimální výškou 90 cm
síťové pletivo s minimální výškou 90 cm a elektrifikovaným předsazeným drátem 15-20 cm před ohradníkem a 20 cm nad zemí

Spolková země Salzburg v brožuře také uvádí další doporučení, mezi kterými je například dodatečný pásek ve výšce 120 cm nad zemí (nemusí být pod proudem), který slouží jako pohledová ochrana před možným přeskočením vlkem, a který se důrazně doporučuje pro polohy ve svahu. Dále navrhuje používání modrobílých síťových ohradníků či zradidel či tzv. „foxlights“.

Kompenzace

Stejně jako preventivní opatření, i náhrady škod se v Rakousku řeší na úrovni jednotlivých spolkových zemí. Opět na příkladu spolkové země Salzburg uvádíme výtah ze „Směrnice pro poskytování náhrad škod a podpor preventivních opatření ke zmírnění či předcházení škod způsobených vlkem, bobrem, vydrou“: je zde maximální finanční hranice pro hospodáře za rok (10 000 €) a musí se jednat o malé a střední podniky. Hodnota škody se počítá úředně na základě „výpočtového schématu“, které není součástí směrnice. Maximální hodnota jednoho zvířete je 2 000 €. Hradí se 100 % přímých i nepřímých nákladů. Vlastník je ale povinen mít zvířata v chovu odpovídajícím zákonu o ochraně zvířat a hygienickým předpisům. Vlastník, který obdržel náhradu škody, musí dále do jednoho roku zavést preventivní opatření proti útokům vlka.

Švýcarsko

Švýcarsko mělo podle statistik v roce 2019 osm vlčích smeček. Vlk je v této zemi, která není členem EU, chráněný na základě Bernské úmluvy z roku 1979 (Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť), jejímž cílem je ochrana planě rostoucích rostlin a volně žijících zvířat a jejich prostředí. Vlk je zde řazen jako přísně chráněný druh v Příloze II – to znamená, že jej není možné vyrušovat, chytat nebo zabíjet. Také není možné s vlky obchodovat či narušovat prostředí, ve kterém vychovávají mladé. Existují výjimky z toho pravidla, které jsou uvedené v článku 9. Úmluvy.

Dotace

Na celostátní úrovni Švýcarsko doporučuje dva typy elektrických ohradníků, které mohou být hrazeny buď ze zemědělských dotací, nebo z rozpočtu ochrany přírody (tyto možnosti nelze kombinovat):

Síťový 90 cm vysoký, který platí jako oficiální preventivní opatření a je hrazený ze zemědělských dotací, a 105 cm vysoký, který se hradí ze státního rozpočtu ochrany přírody.
Mobilní lankový ohradník: 4 lanka, výška 90 cm (považováno za oficiální preventivní opatření ze zemědělských dotací); 5 lanek a výška 105 cm (hrazeno ze státního rozpočtu ochrany přírody).

Podpořeny mohou být zemědělské podniky s 10-1000 ks ovcí na ploše 1-20 ha. Minimální napětí má být 3000 V na každém lanku a podmínkou je, že síť musí být správně propnuta a neprověšovat se. U lankového ohradníku musí být spodní lanko nejvýše 20 cm nad zemí. Na alpských pastvinách se jako noční košáry podporují 105 cm vysoké síťové ohradníky pro ovce a kozy, 90 cm ohradníky, pokud jsou přítomni i pastevečtí psi a když se jedná o lankový ohradník, musí mít 5 lanek a to spodní smí být max. 10 cm nad zemí. Zde se hradí 80 % z celkových nákladů. Kromě toho, že dotace hradí materiál (po metru délky ohradníku), nově hradí také práci navíc, která vzniká stavěním a přesunováním ohradníků. Ta se také počítá po metrech postaveného ohradníku. Práci navíc, která takto vzniká, vykonávají často zástupci civilní vojenské služby. Budování nočních košárů se nepovažuje za „práci navíc“, je to opatření, které by pastevec měl dělat tak jako tak.

Obr. 1: Elektrický síťový ohradník chránící stádo ovcí. Bílomodrá zradidla jsou používána ke zlepšení viditelnosti ohradníku. Obr. 2: Páskový elektrický ohradník. Švýcarsko, Agridea.

Švýcaři také podporují pastevecké psy jako preventivní opatření a v celém Švýcarsku jich funguje téměř 250. Mají dvě doporučené rasy: maremmansko-abruzzského pasteveckého psa a pyrenejského horského psa. Psi jsou distribuovaní přes Spolek ochrany stád a jejich distribuce je organizována v rámci speciálního státního programu. Pouze kvalifikovaní trenéři a zkušení majitelé pasteveckých psů mohou vychovávat pastevecké psy od štěněte, ostatní zemědělci si mohou pořídit pouze psy po 1,5 roku věku, kteří prošli zkouškou způsobilosti. Stát financuje chov těchto psů, jejich výchovu a práci s tím spojenou. Nákup psů je dotován, vychovaný pes po zkoušce stojí 1140 €. Poté dostává zemědělec 95 € na měsíc na provoz psa (jedná se zejména o příspěvek na krmení a základní veterinární výdaje). Pokud by pes měl nějaký výraznější zdravotní problém, hradí se majiteli náklady ve výši 80 %.

Aby mohl majitel stáda psa dostat, resp. pořídit si ho, musí také absolvovat jednodenní kurz teorie zacházení s pasteveckými psy. Později (po pořízení psa) ho čeká jednodenní praktický kurz, který musí absolvovat do jednoho roku od obdržení psa, a to s každým psem zvlášť. Za práci navíc spojenou s přítomností psa na alpské pastvině dostává majitel stáda také zaplaceno, a to 475 € za letní sezónu, když není navíc přítomen pastevec.

Obr. 3: Pastýř hlídající stádo ve švýcarském kantonu Tessin. Foto Agridea.

Jako preventivní opatření proti vlkům označuje Švýcarsko také pastýře, tedy osobu, která je po celou sezónu v horách na alpské pastvině společně se stádem, se kterým putuje. Jednak je to ve Švýcarsku tradice a mnozí lidé to vnímají jako možnost, jak si udělat několikaměsíční přestávku ve svém hektickém životě a přitom si vydělat. Volná pastva za přítomnosti pastýře/pastevce se ukazuje být velmi efektivním preventivním opatřením proti vlčím útokům. Pastýř dostává pevný plat ve výši 120-175 € na den, ze kterého si také platí pojištění a další své výdaje. Pokud je na pastvině přítomen pastevecký pes, je plat vyšší, protože pastýř přebírá odpovědnost i za něj. Od roku 2009, kdy Švýcaři začali pořádat pastýřské kurzy, je absolvovalo více než 200 účastníků. Kurz sestává z 10 teoretických dnů, 3 týdnů praxe na farmě v zimě a 12 týdnů na farmě/pastvině v létě.

Kompenzace

Co se týče náhrad škod na hospodářských zvířatech ve Švýcarsku, tak jsou zatím kompenzovány bez ohledu na to, zda byla na pastvině realizována preventivní opatření. 80 % platí stát, 20 % platí kanton. Odškodnění jsou právně regulována mysliveckým zákonem. Ten má být ale v budoucnosti revidován tak, aby náhradu škody dostal jen provoz, který měl zavedena preventivní opatření. (Zdroj: „25 Jahre Wolf in der Schweiz„, 2020).

Zdroj

Hlavní zdroj informací pro Švýcarsko a Rakousko: dokument „Prevention of damages cause by large carnivors in the Alps“ – joint report prepared by LARGE CARNIVORES, WILD UNGULATES AND SOCIETY WORKING GROUP (WISO) of the ALPINE CONVENTION and the project LIFE WOLFALPS EU (2020).

Polsko

Na území dnešního Polska byli vlci do konce 19. století takřka vyhubeni, zbylá část populace se ukrývala v těžko přístupných lesích na severovýchodě země. Na počátku 20. století však začal znovu rozšiřovat svůj areál a roku 1927 byl vlk prohlášen za lovnou zvěř. Od roku 1998 je v Polsku vlk na základě Bernské úmluvy a Směrnice o stanovištích chráněn, ale nezákonný lov se vyskytuje poměrně často. Poslední odhady Obecného ředitelství ochrany životního prostředí (GDOŚ) mluví o početnosti kolem 3530 jedinců. Každoročně probíhají řízené odstřely problémových jedinců vlka (těch, kteří představují nebezpečí pro člověka – tzv. habituovaní jedinci), které se pohybují v řádu jednotek jedinců (za poslední tři roky šlo o 5-13 jedinců). Managementový plán/program péče o vlka v Polsku byl již kolem roku 2010 připraven, ale z administrativních důvodů nebyl schválen.

Dotace

Dotace pokrývající náklady na preventivní opatření proti ztrátám na hospodářských zvířatech způsobených vlky nejsou v Polsku zavedeny. Je na každém chovateli, jaká opatření použije a z čeho je pořídí. Jen někteří větší chovatelé, kteří mívají největší ztráty na hospodářských zvířatech, v některých případech uzavřou s regionálním ředitelstvím GDOŚ (Generalna Dyrekcja Ochrony Środowiska) smlouvu, v rámci níž je jim poskytnuto vybrané preventivní opatření ve formě elektrických ohradníků, pasteveckých psů apod. Tato pomoc je financována ze státního rozpočtu nebo ze speciálních fondů, jako je např. Národní fond na ochranu přírody a vodstva (NFOŚiGW). Někdy poskytnou potřebné vybavení i neziskové organizace, jako je WWF. Žádné další vícenáklady typu výcvik pasteveckých psů, platy pastevců, náklady na výstavbu ohradníků, apod. propláceny chovatelům nejsou.

Obr. 4: Textilní zradidla použitá pro odstrašení vlků. Foto: Nowak & Mysłajek 2016; Obr. 5: Pastevečtí psi (jako např. tento Kuvasz) jsou účinnou prevencí proti útokům vlků, avšak polští pastevci k jejich pořízení ani provozu zatím nedostávají žádnou podporu. Foto: Nowak & Mysłajek 2016

Kompenzace

Polsko poskytuje odškodnění za škody způsobené vlkem. Kompenzace jsou vypláceny ze státního rozpočtu. Celková vyplacená částka za kompenzace za rok 2020 činila zhruba 324 000 €. Náhrady pokrývají 100 % tržní hodnoty hospodářských zvířat + poplatky za kafilerii a také za škody na pasteveckých psech. Pro uplatnění nároku na náhradu škod nemusí chovatelé splňovat žádné minimální parametry preventivních opatření. Nárok na náhradu škody však nevzniká na státních pozemcích, nebo u nezabezpečených/nehlídaných hospodářských zvířat od soumraku po úsvit nebo v případě, kdy chovatel odmítl preventivní opatření poskytovaná státem na základě smlouvy s GDOŚ.

Zdroj

Písemná konzultace s: Andrzej Ginalski – Generalna Dyrekcja Ochrony Środowiska / General Directorate for Environmental Protection – GDOŚ, Departament Zarządzania Zasobami Przyrody / Nature Management Department
Osobní konzultace s Henryk Okarma, Lukasz Rejt, Jakub Romanowski – Akademie věd, Ministerstvo životního prostředí, GDOŚ
Reinhardt, I., Kluth, G., Nowak, S. & Mysłajek, R. W. 2013: A review of wolf management in Poland and Germany with recommendations for future transboundary collaboration. BfN-Skripten, 115 pp.
Analysis of funding instruments used for the prevention and compensation of damage caused by large carnivorfes and identification of good practices. Atecma, Life-Euro large carnivores. 2020, 44 pp.
Nowak, S. & Mysłajek, R.W. 2016: Wolf recovery and population dynamics in western Poland. In Large Carnivores in Central Europe: Experiences in Monitoring, Management, and Communication. Berlin, 2016, 35 pp.

Francie

Ve Francii se znovu vlk začal objevovat v roce 1992, rekolonizace probíhala přes hranice s Itálií v regionu Mercantour (Houard & Lequette 1993). Zdrojem šíření byly Apeniny. Podle posledních informací se v současnosti na území Francie pohybuje kolem 100 smeček (+/- 600 jedinců), z nichž většina žije v Alpských oblastech.

Vlk je zde přísně chráněný druh na základě Bernské úmluvy a evropské Směrnice o stanovištích. Byla však zavedena politika výjimečného odstřelu, na základě které je možné odstranění až 19 % celé populace ročně (což v současnosti činí 90-100 jedinců za rok). Cílem politiky výjimečného odstřelu není management populace, ale ochrana před predací na chovaných zvířatech. Jelikož nelze přímo identifikovat problematické jedince vlka, výjimečný odstřel je povolen v případě, kdy došlo k vícenásobnému útoku na chovné zařízení, na kterém byla zavedena nejméně 2 ze 3 preventivních opatření (pastevečtí psi, ohrazení, pastevci), nebo které se nachází v zóně považované za „neuchránitelnou“. Do počtu povolených výjimečných odstřelů jsou započítáni též jedinci usmrcení neúmyslně (dopravní nehody) nebo úmyslně (pytláctví). Tento management je řízen OFB – Office Français de la Biodiversité (Francouzská agentura pro biodiverzitu). I při aplikaci politiky výjimečného odstřelu vlčí populace ve Francii roste rychlostí přibližně 8 % ročně.

Dotace

Ministerstvo zemědělství Francie zavedlo podporu pro dva typy elektrických ohradníků:

Mobilní elektrické sítě – minimálně 80 cm vysoké, s napětím alespoň 3 000 V,
Pevné elektrické ohradníky – alespoň 80 cm vysoký, s minimálně čtyřmi elektrickými vodiči pod napětím min 3000 V

Použití daného typu ohradníku musí odpovídat lokálním podmínkám a specifikům, jako je sklon terénu, půdní typ nebo klimatické podmínky.

Míra podpory závisí na velikosti stáda (min. počet ovcí či koz je 25 kusů) a na použitém systému managementu. Výše přidělených financí se tak pohybuje mezi 3 200 € a 31 500 €. Maximální částka může být navýšena ještě o dalších 25 % u stád přesahujících 1 500 zvířat.

Dotace čerpající z fondu Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) se vztahuje na chovatele žijící v oblastech, ve kterých byl zaznamenán útok vlka během předcházejících dvou let. Pro pomoc nově přestěhovaným chovatelům, čelícím útokům nebo jiným problémům mohou být aktivovány Nouzové fondy. Kromě toho, že dotace hradí materiál, hradí také práci, která vzniká stavěním a přesunováním ohradníků. Tato podpora činí 28.8 € na den.

Dozor nad průběhem a distribucí financování pastevních dotací zajišťuje “Agence de Services et de Paiement” spadající pod ministerstvo zemědělství. Dohlíží na implementaci preventivních opatření, velikost stád a dobu pasení na daných územích.

Dotován je také nákup pasteveckých psů – zejména plemen pyrenejský horský pes, maremmansko-abruzzský pastevecký pes a kangal. Podpora při nákupu pasteveckých psů ze zdrojů EAFRD činí 80 % nákladů (do výše 375 € za psa). Dále má chovatel nárok na 625 € na rok na práci se psem (zejména na krmení a základní veterinární výdaje) a propláceny jsou také behaviorální testy (do výše až 500 €), které můžou upozornit na potenciální problémy se psem. Celková výše příspěvků na pastevecké psy závisí na velikosti stáda – u stáda do 450 zvířat je max. částka 4 000 €/rok, u většího stáda je max. částka 8 000 €. Doporučuje se využívat psů narozených přímo v péči pastýře s tím, že by štěně mělo mít první kontakt se stádem společně se svou matkou nejpozději do věku 8 týdnů.

Ministerstvo zemědělství také založilo “The French Livestock Institute”, ve kterém pracuje 6 expertů na pastevecké psy, kteří radí s výchovou a zacházením s pasteveckými psy. V rámci tohoto institutu (při podpoře z EAFRD zdrojů) mohou zájemci žádat o účast ve skupinových tréninkových lekcích pro pastevecké psy (propláceno ze 100 %, do max. výše 150 €/lekci a rok) nebo individuálních výukových lekcích (do částky 600 €/lekci). Celková podpora na technickou asistenci je ohraničená částkou 2 000 €/rok.

EAFRD spolufinancuje plat pastevců (který činí ve Francii průměrně 1 800 €/měsíc). Výše spolufinancování je 80 % mimo národní parky a 100 % v národních parcích. Celková poskytovaná částka se dělí podle typu managementu a je zastropována jak měsíčně, tak ročně.

Pastevci pasoucí v pevných ohradách a košárech tak mají nárok na 1 250 €/měsíc, zatímco pastevci využívající mobilní elektrické ohradníky nebo v jiných otevřených pastvinách mají k dispozici 2 500 €/měsíc. Roční dotace ze zdrojů EAFRD se pohybují mezi 5 000 € a 32 000 € v závislosti na velikosti stáda, přítomnosti pasteveckých psů a zvoleném systému managementu. Částka se odvíjí od paušálu 22.64 €/den pro pastevce, starajícího se o vlastní stádo. Celkové příspěvky ze zdrojů EAFRD dosahují zhruba 455 plných platů pastevců (v roce 2019). Ubytování pastevců zatím není nijak podporováno a leží na bedrech zaměstnavatelů.

Vzhledem k tomu, že ex-post kompenzace za ztráty způsobené vlčími útoky jsou podmíněny preventivními opatřeními (a přítomnost pastevce je jednou z nich), je ve francouzských Alpách pouze 10 % stád nehlídaných. Existují krátké workshopy pro zájemce o povolání pastevce, ale příležitostí je málo a žádosti o financování takovýchto akcí jsou komplikované, proto se většina pastevců učí přímo vlastními zkušenostmi. Celkové výdaje z fondu EAFRD činily v roce 2016 22.5 milionu euro a vynaloženy byly ze 78,5 % na plat pastevců, z 10 % pro národní parky, z 9.5 % na pastevecké psy a z 1 % na analýzu zranitelnosti.

Kompenzace

Míra kompenzace za přímé ztráty je 110 % (za zabitá hospodářská zvířata) a náhrada za nepřímé ztráty (zejména ušlý zisk) je 0.75 € na každé přítomné zvíře + 0.6 € za litr mléka. Ze 100 % se proplácí i výdaje na veterináře. Pro dosažení na kompenzace musí chovatel splnit alespoň 2 ze 3 preventivních opatření (el. ohradník/pastevec/pastevecký pes). Existují ale územní výjimky, kde není například kvůli strmému či jinak náročnému terénu možné postavit ohradník, což bývá při přiznávání kompenzací zohledněno. Kompenzace jsou financovány z DDAF (ředitelství zemědělství a lesů Ministerstva zemědělství a výživy). V současnosti je uznáváno a odškodňováno zhruba 88.7 % nahlášených škodních událostí. Celková částka vynaložená na kompenzaci škod po vlčích útocích strmě roste, v roce 2016 činila 3 200 000 €. Z toho je 57 % vypláceno na přímé ztráty, 30 % na ztráty nepřímé a 13 % na likvidaci uhynulých zvířat.

Obr. 6: Mobilní elektrický ohradník ve francouzských Alpách. Foto: wilderness-society.org; Obr. 7: Pastevečtí psi si zvykají na stádo od narození. Foto: www.idele.fr.

Zdroj

Décret n° 2019-722 du 9 juillet 2019 relatif à l’indemnisation des dommages causés aux troupeaux domestiques par le loup, l’ours et le lynx .
Plan national d´actions 2018-2023 sur le loup et les activités d´élevage. Ministere de de la transition écologique et solidaire; Ministere de l´agriculture et de l´alimentation, 100 pp.
Analysis of funding instruments used for the prevention and compensation of damage caused by large carnivorfes and identification of good practices. Atecma, Life-Euro large carnivores. 2020, 44 pp
Berce, T. & Černe, R. 2020: Prevention of damages caused by large carnivores in the Alps. LARGE CARNIVORES, WILD UNGULATES AND SOCIETY WORKING GROUP (WISO) of the ALPINE CONVENTION and the project LIFE WOLFALPS EU, Ljubljana, Slovenija, 237 pp.
Meuret, M., Moulin, C.-H., Bonnet, O, Garde, L., Noziéres-Petit, M.-O. & Lescureux, N. 2021: Missing shots: has the possibility of shooting wolves been lacking for 20 years in France’s livestock protection measures? The Rangeland Journal. 10.1071/RJ20046.
Meuret, M., Moulin, C.-H., Bonnet, O., Garde, L., Nozières-Petit, M., -O. & Lescureux, N. 2021: Missing shots: has the possibility of shooting wolves been lacking for 20 years in France’s livestock protection measures? The Rangeland Journal, CSIRO Publishing, 13 p.
http://www.auvergne-rhone-alpes.developpement-durable.gouv.fr/mission-loup-r1323.html
písemná komunikace s Ricardo s N. Simon – odborný koordinátor projektu LIFE WOLFALPS; Direction de la Recherche et Appui Scientifique (DRAS)

Zdroj: https://www.navratvlku.cz/prevence-situace-v-jinych-zemich-evropy/