Podle zprávy, kterou zveřejnilo FAO s OECD se očekává, že globální zemědělská a potravinářská produkce bude v příštích deseti letech nadále růst, ale pomalejším tempem než v předchozím desetiletí kvůli demografickým trendům.

Klíčové komoditní nálezy

Předpokládá se, že poptávka po růstu produkce obilovin se zpomalí, částečně proto, že spotřeba potravin na hlavu většiny obilovin v mnoha zemích dosahuje úrovně nasycení. V roce 2032 se odhaduje, že 41 procent všech obilovin bude přímo spotřebováno lidmi, 37 procent bude použito jako krmivo pro zvířata a zbytek budou tvořit biopaliva a další průmyslové využití.

Globální růst rostlinné produkce bude tažen především pokračujícím pokrokem ve šlechtění rostlin a přechodem k intenzivnějším výrobním systémům. Předpokládá se, že zlepšení výnosů bude ve sledovaném období představovat 79 procent celosvětového růstu produkce plodin, rozšíření orné půdy o 15 procent a vyšší intenzita plodin o 6 procent.

Globální růst spotřeby cukru bude tažen výhradně Afrikou a Asií, přičemž se předpokládá, že poptávka poroste v oblastech, kde je úroveň příjmu na hlavu v současnosti nízká. Naopak v zemích s vysokými příjmy bude spotřeba nadále klesat.

Očekává se, že celosvětová průměrná spotřeba masa na hlavu vzroste o 0,1 procenta ročně, většinou v zemích se středními a nižšími příjmy. Očekává se, že celosvětová poptávka po mase do roku 2032 vzroste, ale spotřeba na hlavu v zemích s vysokými příjmy bude v nadcházejícím desetiletí klesat, k čemuž dojde v západní Evropě a Severní Americe.

Očekává se, že ryby dostupné ke konzumaci porostou všude a nejrychleji v Africe, ale předpokládaný rychlý růst populace v tomto regionu omezí nárůst spotřeby na hlavu.

Očekává se, že celosvětová produkce hospodářských zvířat a ryb poroste v příštím desetiletí o 1,3 procenta ročně, tedy pomaleji, než tomu bylo v nedávné minulosti. Předpokládá se, že drůbeží maso bude do roku 2032 představovat téměř polovinu nárůstu celkové produkce masa.

Očekává se, že světová produkce mléka v příštím desetiletí poroste o 1,5 procenta ročně, přičemž více než polovina nárůstu bude pocházet z Indie a Pákistánu, které budou v roce 2032 společně tvořit téměř třetinu celosvětové produkce mléka. Produkce mléka v Evropské unii předpokládá se mírný pokles v důsledku pokračujícího přechodu k ekologicky udržitelnějším výrobním systémům.

Obchodní vzory

Očekává se, že celosvětový obchod se zemědělskými komoditami zahrnutými ve Výhledu poroste o 1,3 procenta ročně – což je poloviční tempo zaznamenané v minulém desetiletí – především kvůli pomalejšímu růstu poptávky v zemích se středními příjmy. Kukuřice, pšenice a sójové boby přispěly k celkovému růstu obchodu se zemědělskými produkty v posledním desetiletí nejvíce; předpokládá se však, že v příštích 10 letech zaznamenají největší pokles růstu obchodu.

Poté, co se v posledních letech stala čistým dovozcem zemědělských komodit, očekává se, že čistý dovoz jižní a jihovýchodní Asie dále poroste, zejména díky pokračujícímu silnému růstu poptávky v tomto subregionu.

Předpokládá se, že obchodní deficit subsaharské Afriky u hlavních potravinových položek se do roku 2032 téměř zdvojnásobí, což do značné míry odráží rychlý růst populace ve srovnání s jinými regiony.

V Latinské Americe se očekává, že přebytek zemědělského obchodu vzroste o 17 procent, čímž se do roku 2032 zvýší exportovaný podíl zemědělské produkce na 40 procent.

Očekává se, že Severní Amerika zůstane v příštích 10 letech druhým největším vývozcem zemědělských komodit na světové trhy, ale očekává se, že silný růst domácí spotřeby mírně omezí její čistou exportní pozici. Zemědělský sektor v regionu může hrát klíčovou stabilizační roli, která mu umožní rozšířit výrobu a normalizovat vysoké cenové cykly.

Klima a zemědělství

Očekává se, že emise skleníkových plynů ze zemědělství v příštím desetiletí vzrostou o 7,5 procenta, což je méně než polovina předpokládaného růstu produkce, což ukazuje na významný pokles uhlíkové náročnosti zemědělské výroby. Očekává se, že odvětví živočišné výroby bude představovat 86 procent zvýšených emisí.

Výhled předpokládá klesající emise skleníkových plynů ze zemědělství v Severní Americe a rostoucí emise v subsaharské Africe s rostoucí rostlinnou a živočišnou výrobou, což podtrhuje důležitost transformačních investic do zemědělsko-potravinářských systémů regionu.

Předpokládá se, že emise skleníkových plynů ze zemědělství v Latinské Americe zůstanou vyšší než podíl regionu na celosvětové produkci.

OECD, která spolupracuje s více než 100 zeměmi, je globálním politickým fórem, které prosazuje politiky na zachování individuální svobody a zlepšení ekonomického a sociálního blahobytu lidí na celém světě.

Zdroj: OECD/FAO (2023), OECD-FAO Agricultural Outlook 2023-2032 , OECD Publishing, Paris, https://doi.org/10.1787/08801ab7-en .

Růst produkce se zpomaluje s populací, zatímco geopolitické napětí, změna klimatu, choroby zvířat a rostlin a kolísání cen kritických zemědělských vstupů představují dlouhodobou nejistotu