Nižší stavy hospodářských zvířat jsou však z velké části kompenzovány zvýšením užitkovosti.
Za posledních 20 let prošla živočišná výroba v Česku velkými změnami – snížením stavů hospodářských zvířat, snížením počtu zemědělských podniků s chovem zvířat, zvýšením počtu chovaných zvířat v jednom podniku i změnami ve stavech zvířat v subjektech různých právních forem zabývajících se živočišnou výrobou.
Nejvíce klesly stavy prasat
Podle integrovaného šetření v zemědělství došlo mezi roky 2000 a 2020 k největšímu propadu stavů u prasat, a to na méně než polovinu (–56,2%), stavů prasnic dokonce na třetinu (–67,1%). Na podzim 2020 bylo v ČR chováno 1 509,9 tisíce prasat, z toho 130,7 tisíce prasnic a chovných prasniček. Stavy skotu klesly téměř o desetinu (–9,3%) a dosáhly 1 412,3 tisíce ks, z toho krav bylo 589,0 tisíce. Jejich počet klesl jen mírně (–1,4%), ale výrazně se změnilo zastoupení krav podle užitkového typu. Počet dojených krav klesl na 358,9 tisíce (–28,2%), počet ostatních krav, tedy masných, se znatelně navýšil na 230,1 tisíce (+136,0%). Chov malých přežvýkavců procházel v roce 2000 útlumem, takže vzhledem k nízké srovnávací základně se jejich stavy do roku 2020 významně zvedly. Podle posledního Agrocenzu čítala celková populace ovcí 172,7 tisíce ks (+164,3%) a populace koz 24,4 tisíce (+142,0%). V chovu drůbeže přály podmínky rozvoji chovu slepic, jejichž stavy se navýšily o 25,9% na 8 433,1 tisíce ks, a to i přesto, že chovatelé museli čelit požadavkům na zlepšení životních podmínek nosnic chovaných v klecích. Stavy kachen vzrostly na 635,2 tisíce ks (+27,6%). Naopak počty vykrmovaných kuřat, hus a krůt se podstatně snížily. Stavy kuřat nekopírovaly trend růstu oblíbenosti kuřecího masa u spotřebitelů a klesly o 34,9% na 12 584,6 tisíce ks. V roce 2020 se chovalo 23,7 tisíce hus (–80,0%) a 309,3 tisíce krůt (–64,7%).
Za výše uvedenými jednoduše porovnatelnými čísly stojí mnohem složitější procesy, jimiž chov hospodářských zvířat za 20 let prošel a které se odrážejí ve výsledcích živočišné výroby. Jedním z nich je značný nárůst užitkovosti. Díky šlechtění, novým technologiím, dostupnějším krmným komponentům a ozdravování stád stoupla průměrná roční dojivost z 5 255 litrů na 8 893 litrů na dojnici a zvýšil se počet odchovaných selat ze 17,8 na 29,3 na prasnici za rok. Průměrná roční snáška narostla z 277 vajec na slepici na 310 konzumních vajec na nosnici (pozn.: v mezidobí došlo ke změně ukazatele). Tyto parametry nás řadí mezi vyspělé země a podle potenciálu výroby je naše zemědělství s těmito zeměmi konkurenceschopné, na naplněném evropském trhu se však prosazuje spíše surovinami než hotovými výrobky. Z Česka se vyvážejí mléko či živá zvířata (na porážku i k dalšímu chovu) a na náš trh se naopak dováží vepřové maso, drůbeží maso nebo sýry.
Hustota zvířat v DJ/100 ha obhospodařované zemědělské půdy
Nejintenzivnější chovy v Pardubickém kraji
Živočišná výroba není v České republice rozšířena rovnoměrně a podle krajů se liší i druhové zastoupení. K porovnávání tak odlišných druhů zvířat, jako jsou skot nebo drůbež, slouží dobytčí jednotky (DJ, viz pozn. na str. 25). Při jejich vztažení k rozloze zemědělské půdy získáme hustotu v DJ na ha. Vyjádřeno takto vypočítanou hustotou zvířat je živočišná výroba nejintenzivnější v Pardubickém kraji (64,6 DJ/ha), následuje další typicky zemědělský kraj Vysočina (64,4 DJ/ha), ale hned po něm Liberecký kraj s převážně horským charakterem (61,2 DJ/ha). Nejméně intenzivní je živočišná výroba v kraji Ústeckém (26,0 DJ/ha), o málo vyšší v Jihomoravském (31,3 DJ/ha) a Olomouckém (36,5 DJ/ha). Za výrazným poklesem hustoty zvířat ve dvou posledně jmenovaných krajích stojí propad ve stavech prasat.
Od roku 2000 se snížil počet zemědělských subjektů s živočišnou výrobou z 28,3 tisíce na 16,3 tisíce v roce 2020, nejvíce ubylo chovatelů prasat (–81,9%) a drůbeže (–72,2%). Chovatelů ovcí jako jediného druhu hospodářských zvířat přibylo, a to ze 3,2 tisíce na 4,1 tisíce (+28,0%). U všech druhů se navýšil počet zvířat chovaných v jednom zemědělském podniku, neboť největším úbytkem byly postiženy podniky s malým počtem zvířat. Souhrnně na jednoho chovatele skotu připadlo v průměru 118 ks hovězího dobytka, chovatel prasat měl v držení na svém hospodářství průměrně 486 ks, chovatel ovcí pečoval o stádo s průměrnou velikostí 42 zvířat, chovatel koz se staral průměrně o 16 ks a chovatel drůbeže hospodařil s hejnem čítajícím průměrně 5 167 ks.
Změny podle typu podniku
Cenným a ojedinělým výstupem Agrocenzů je rozdělení výsledků podle právních forem zemědělského hospodaření. Skot je podle tohoto kritéria rozložen rovnoměrně, od 20,8% ve společnostech s ručením omezeným přes 23,4% u zemědělských podnikatelů – fyzických osob (FO) a 24,5% v družstvech až k 28,2% skotu v akciových společnostech. Prasat je nejvíce v chovech akciových společností (66,6%), nejméně (3,9%) jich chovají zemědělští podnikatelé FO. Ti však mají ve svých chovech 73,7% ovcí a 59,1% koz, kdežto družstva pouze 1,0% ovcí a 0,9% koz. Polovinu drůbeže (50,0%) chovají společnosti s ručením omezeným, dalších 38,8% akciové společnosti, nejméně drůbeže (4,4%) se chová v družstvech. Za uplynulých 20 let ubylo prasat u chovatelů všech právních forem, nejvíce u zemědělských podnikatelů FO (–82,4%) a v družstvech (–79,1%). U všech jmenovaných právních forem kromě družstev přibylo skotu a ovcí, skotu nejvíce (+19,5%) u zemědělských podnikatelů FO, kteří rovněž ztrojnásobili stavy ovcí. K úbytku drůbeže došlo u chovatelů všech právních forem kromě společností s ručením omezeným. Přibližně na třetinu zredukovala svá hejna družstva a zemědělští podnikatelé FO, kdežto společnosti s ručením omezeným své chovy o dvě třetiny rozšířily.
Zastoupení velikostních skupin zvířat v chovech (%)
