• Celkový rozpočet SZP je stanoven na 343,9 miliardy EUR (ceny 2018, tj. Bez inflace). To je nižší než revidovaný návrh Komise v květnu 2020 o přibližně 5 miliard EUR, ale vyšší ve srovnání s původním návrhem Komise z května 2018.

Nicméně toto číslo je výrazně pod rozpočtem SZP pro současné odhadované období 2014–2020 (bez UK) ve výši 382,5 miliardy EUR (bez inflace). Připomeňme však, že EP v nedávném usnesení trval na zachování rozpočtu SZP pro EU-27 na stejné úrovni jako pro období 2014–2020 v reálném vyjádření.

• Financování v rámci i.pilíře se rovná 258,6 miliardám EUR, tj. Na stejné úrovni jako v návrhu Komise z května 2020, ale o přibližně 4,5 miliardy EUR ve srovnání s původním návrhem Komise z května 2020.

• Financování druhého pilíře bylo stanoveno na 85,4 miliardy EUR, z čehož 7,5 miliardy€ EUR pochází z nového Recovery Instrumentu ( sloužící k oživení). Tento nástroj je snížen o polovinu ve srovnání s původním návrhem Komise na (15 miliard EUR). Ze zbývajících 77,8 miliardy představuje částka 5,35 miliardy EUR „dodatečné příděly“ (tzv. V bodě 97 závěrů Rady. Říkám jim „dary“ poskytnuté k usnadnění vyjednávání) těm „ČS“ které čelí zvláštním strukturálním výzvám ve svém zemědělském odvětví nebo které výrazně investovaly do výdajů druhého pilíře, nebo které musí převést vyšší částky do druhého pilíře, aby se zvýšila míra konvergence.

“Francie, která obdrží 1,3 miliardy EUR, zatímco Německo, Španělsko a Itálie získá každý 500 milionů EUR, Řecko a Portugalsko budou mít z každého 300 milionů EUR.“

• Omezení přímých plateb pro velké příjemce bude „dobrovolné na úrovni 100 000 EUR“ (bod 93 závěrů Rady). Omezení se bude vztahovat pouze na BISS (Základní podpora příjmů pro udržitelnost). V případě zavedení zastropování mohou členské státy z objemu prostředků základní podpory příjmů pro udržitelnost odečíst veškeré náklady související se zaměstnaností.

Toto rozhodnutí se odchyluje od původního návrhu Komise (2018), který stanovil povinnost stropu od 60 000 EUR nahoru a se 100% snížením z úrovně přímé platby 100 000 EUR nebo více.

Připomeňme, že mnoho nevládních organizací a dalších soukromých institucí v minulosti tvrdě kritizovalo přímé platby velkým zemědělským podnikům, ale také kvůli některým právně pochybným případům, které se v některých zemích EU objevily v poslední době.

• Vnější konvergence „bude pokračovat“ (bod 92 závěrů Rady). Znění závěrů je stejné jako v SZP 2014–2020: „ty členské státy, které dostávají přímé platby pod 90% průměru EU, uzavřou 50% mezery mezi jejich současnou průměrnou úrovní přímých plateb a 90% průměru EU v šesti stejných krocích “.

Odhady Komise však ukázaly, že průměrná přímá platba EU na hektar v roce 2019 byla 271 EUR přičemž všechny východoevropské členské státy EU (kromě Slovinska a Chorvatska) byly pod tímto průměrem.

Obzvláště znevýhodněné byly tři pobaltské státy s průměrnými přímými platbami 181 EUR (Litva), 179 EUR (Lotyšsko) a 178 EUR (Estonsko).

To je důvod, proč na základě nedávného návrhu Litvy obsahují závěry Rady EU (bod 92) nové ustanovení, konkrétně: „Kromě toho budou mít všechny členské státy v roce 2022 nejméně 200 EUR na hektar a všechny členské státy dosáhnou do roku 2027 nejméně 215 EUR na hektar “.

Závěry Rady dále určují (bod 92), že „Tato konvergence bude úměrně financována všemi členskými státy“. Komise odhadla finanční přínos pro tyto ČS na 470 milionů EUR za sedmileté období, což je velmi skromná částka, což je důvod, proč se všechny ostatní ČS, a zejména ty „nadprůměrné“, nevyjádřily.

• Pravděpodobně proto, že se Rada domnívala, že výše uvedené ustanovení není dostatečné k tomu, aby umožnilo východoevropským členským státům dosáhnout uspokojivé průměrné úrovně přímých plateb, další ustanovení v závěrech Rady (odstavec 96, druhý odrážka) umožňuje „členským státům s přímými platbami“ na hektar nižší než 90% průměru “k převodu 30% z jejich alokace v rámci druhého pilíře (EZFRV) do prvního pilíře (EZZF, přímé platby). Všimněte si, že u všech ostatních ČS je tato „flexibilita“ při převodu z pilíře II do pilíře I omezena na 25%. Ve stejné části závěrů Rady (bod 96 první odrážka) je otevřena možnost převodu 25% ročního přídělu z I. pilíře (přímá platba) do druhého pilíře a pokud jsou finanční prostředky určeny na financování „ intervence zaměřené na specifické cíle v oblasti životního prostředí a klimatu “tento (25%) práh„ může být zvýšen o 15% bodů “.

• Na začátku každého roku se v rámci alokace I. pilíře (EZZF) (odstavec 94 závěrů Rady) zřizuje „zemědělská krizová rezerva na podporu řízení nebo stabilizace trhu nebo v případě krizí ovlivňujících zemědělskou výrobu“. Výše rezervy je stanovena na „450 milionů EUR v běžných cenách na začátku každého roku období 2021–2027“.

• Další ustanovení v závěrech Rady určují míru spolufinancování podpory v rámci II.pilíře pro rozvoj venkova (odstavec 99).Uvědomte si, že výjimečně vysoká míra „80%“ se vztahuje na závazky v oblasti životního prostředí, klimatu a dalších řízení; pro nevýhody specifické pro danou oblast vyplývající z určitých závazných požadavků (LFA/ANC); v případě nevýrobních investic atd.

Upozorňujeme také, že pokud jsou finanční prostředky převáděny z pilíře I (přímé platby) do pilíře II (viz výše), použije se „míra 100% spolufinancování“.