Informace pro žadatele o náhradu újmy za ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu vlka obecného

… dle vyhlášky č. 432/2005 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování finanční náhrady za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření.

Foto_pes_ovce_JJ_orez.jpg

Novela vyhlášky, která vešla v platnost 1. 1. 2023, zavádí nový újmový titul – náhradu újmy za ztížení pastvy hospodářských zvířat v oblastech opakovaného výskytu vka obecného [1] (§ 1 odst. 1. písm. j). Ztížením pastvy se rozumí náklady na péči o preventivní opatření na ochranu hospodářských zvířat před útoky vlka obecného nebo náklady na jinou organizaci pastvy a chovu hospodářských zvířat v důsledku výskytu vlka obecného v pasených oblastech (§ 2 písm c). Jedná se o náklady, jejichž výše se chovatelům změnila při porovnání období před výskytem vlka s obdobím, kdy se vlk v bezprostředním okolí jejich pastvin vyskytuje. Nehradí se tedy náklady na realizaci samotného preventivního opatření (např. výstavba plotu, nákup psa), ale náklady na péči o tato opatření.

Konkrétně jde o tyto náklady spojené se změnou organizace pastvy na pastvině funkčně zabezpečené proti útokům vlka dle Standardu péče o přírodu a krajinu 02 006 Ochrana hospodářských zvířat před útoky velkých šelem [3], zejména:

– náklady na náročnější kontrolu ohrad a údržbu travního porostu pod elektrickými ohradníky a údržbu přilehlého porostu k ohradám tak, aby nedocházelo ke ztrátě napětí;

– náklady na častější kontrolu pasených zvířat, jejich častější přehánění ve srovnání s obvyklou praxí (včetně zahánění ovcí na noc do košárů/salaší a ranní vyhánění na pastvinu, časově náročnější dopravu vody a minerálního lizu, nebo zahánění březích matek před porodem do zabezpečených zimovišť a ponechání matek s mláďaty po dobu, kdy jsou mláďata nejvíce zranitelná, v těchto zimovištích);

– náklady na zabezpečení stálého dohledu nad stádem paseným na volno (= volná pastva) s využitím člověka–pastevce nebo člověka-pastevce v doprovodu pasteveckého psa/psů (a případně psů ovčáckých).

– v případě využití pasteveckého psa náklady na chov (krmivo, veterinární péče) tohoto psa.

Vyhláška stanovuje vyplácení náhrady újmy paušální sazbou u chovatelů ovcí a koz, u ostatních hospodářských zvířat vyhláška paušál nestanovuje, proto musí být výše újmy podrobně dokládána u každé žádosti individuálně (újma za ztížení pastvy skotu či jiných hospodářských zvířat spadá pod jiný újmový titul: nákladově náročnější opatření, žadatel bude individuálně vyčíslovat a dokládat náklady vzniklé realizací postupu dle Standardu nebo dle jiných postupů).

Pastvou se rozumí pastva na pozemcích (ZPF) zabezpečených adekvátně Standardu, s minimálním zatížením 0,2 VDJ po dobu v součtu minimálně 30 dní v pastevní sezóně (1. 4. -31. 10.).

Žádosti o náhradu újmy za předchozí kalendářní rok lze podávat na regionálních pracovištích AOPK ČR a správách národních parků do 31. března 2023 (fyzické doručení na příslušné pracoviště, v daném případě nepostačuje podání zásilky na České poště nebo u jiného doručitele; nebo musí být žádost doručena do půlnoci do datové schránky příslušného pracoviště) a jedná se o náhradu újmy vzniklou v předchozím kalendářním roce. Standardně je újma posuzována do šesti měsíců od podání žádosti.[2]

Co má žádost speciálně u tohoto újmového titulu v případě ovcí a koz obsahovat, aby byl nárok co nejlépe posouzen?

  • Vyplněný formulář v příloze 2 vyhlášky (žádost o náhradu), nebo je nutné identifikovat žadatele v souladu s § 4 vyhlášky
  • Čestné prohlášení k vlastnickému vztahu k předmětným pozemkům – viz vzor Příloha 1 vyhlášky

– Namísto obou dokumentů lze pro žádost o „vlčí újmu“ využít spojený dokument ve wordu ZDE.

  • Seznam pozemků dle katastru nemovitostí s vymezením kultury (orná půda, TTP, zahrady, sady) a výměru hektarů (zaokrouhlenu na dvě desetinná místa), na nichž nárok na ztíženou pastvu vznikl – lze využít soubor v Excelu:  Evidence_pozemku_vypocet_ujmy_vlk s předdefinovanými políčky a výpočet výše náhrady postupem podle přílohy 3 bod 10. (výpočet nabízí také soubor Excel dle postupu dle přílohy 3.)
  • Pokud žadatel nevlastní pozemky sám a jeho podíl netvoří nadpoloviční část, je potřeba přiložit plné moci od zbylých spoluvlastníků.
  • Od náhrady újmy za ztížení pastvy hosp. zvířat v oblastech opakovaného výskytu vlka se neodečítá výše vyplacených náhrad škod dle zákona č. 115/2000 Sb. (jedná se o náhradu za jiným účelem).
  • Slovní popis využitých preventivních opatření na ochranu hospodářských zvířat na uvedených pozemcích, případně jiné organizace pastvy a chovu s odkazem na Standard péče o přírodu a krajinu Ochrana hospodářských zvířat před útoky velkých šelem[3] – odkazem na konkrétní kapitoly Standardu, nebo popis jiného způsobu.
  • Prohlášení o tom, že pastva probíhala na předmětných hektarech po dobu minimálně 30 dní v období od 1. 4. do 31. 10. (v součtu) s minimálním zatížením 0,2 VDJ a že pasená hospodářská zvířata jsou evidována dle plemenářského zákona v ústřední evidenci.

V případě náhrady újmy u skotu či jiných hospodářských zvířat dokládá žadatel vyjma povinných náležitostí vyplývajících z vyhlášky individuální výpočet výše vícenákladů, které mu v souvislosti se ztížením pastvy za předchozí kalendářní rok vznikly dle bodu 11 Přílohy 3 vyhlášky.

Příloha:

Vzor žádosti o náhradu škody za ztížení pastvy v oblasti výskytu vlka obecného a čestného prohlášení

TABULKA PRO VÝPOČET VÝŠE NÁHRADY (Evidence_pozemku_vypocet_ujmy_vlk)


[1] vydává a aktualizuje AOPK ČR na základě údajů o výskytu vlka a riziku vzniku škod,  viz: mapová galerie AOPK ČR v sekci Podklady pro externí žadatele: https://aopkcr.maps.arcgis.com/home/gallery.html

[2] v letošním roce (2023) může být termín posunut v závislosti na dokončení notifikace proplácení veřejné podpory podle nových předpisů EU