V této výzvě mohou na investice do zvyšování konkurenceschopnosti čerpat subvence právnické i fyzické osoby a družstva v následujících oblastech:

1. příprava, manipulace, zjišťování kvality, zpracování a uskladnění setých plodin;
2. zpracování a distribuce mléka a mléčných výrobků;
3. zpracování a distribuce masa a masných výrobků;
4. zpracování a distribuce vína;
5. zpracování, balení a distribuce medu;
6. distribuce produkce z rukodělných domácích aktivit;
7. výkup, zpracování a příprava na další prodej ovoce a zeleniny.

Investice se obecně vztahují na budování objektů na uskladnění a výrobu zemědělských produktů a na nákup nového zařízení. Důraz je kladen i na investice do obnovitelných zdrojů energie a řízení odpadového hospodářství. Zde mohou být zahrnuty například instalace solárních panelů na hospodářských, výrobních či skladových objektech.

Celkově je v rámci této výzvy vyčleněno 750 miliónů dinárů (cca 6,4 mil. EUR) státní podpory pocházející z půjčky Světové banky. Projekty se budou financovat v poměru 50:40:10, kde 50 % bude tvořit státní subvence, 40 % bude komerční úvěr a 10 % spoluúčast investora. Srbsko plánuje tímto způsobem v následujících třech letech podpořit projekty v celkové hodnotě 100 mil. EUR. Srbští investoři mohou v této výzvě podávat žádosti na realizaci svých projektů v období od 4. 12. 2023 do 2. 2. 2024. Minimální hodnota projektu je stanovena na 25 tis. EUR a maximální na 400 tis. EUR (maximální výše státní podpory na jeden projekt je 200 tis. EUR).

Je pravděpodobné, že v Srbsku i v budoucnu budou uplatňovány obdobné výzvy pro dodávky zařízení a technologií v uvedených oblastech. To by mohla být příležitostí i pro české výrobce a dodavatele.

Zpracoval:
Vladimír Váňa
zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Bělehradě
Tel: +420 702 169 425, E-mail: Vladimir_Vana@mzv.cz

Jedná se o velmi ambiciózní dokument, který si slibuje nejen postupný přechod od prvovýroby k produkci výrobků s vyšší přidanou hodnotou, ale i zvýšení podílu zpracovaných produktů v zemědělsko-potravinářském průmyslu do 3 let na 70 %.

Níže jsou uvedené některé kroky, které kazašská vláda chystá v dané koncepci aktualizovat:

• Revize daňové politiky za účelem obnovy zpracovatelského průmyslu;
• Podpora konsolidace místních zemědělských firem a přilákání investic nadnárodních společností, kterým budou poskytnuty výhodné investiční podmínky;
• Identifikace prioritních a perspektivních oblastí pro zpracování masa, mléka
  a obilí, rozvoj skleníkové produkce;
• Pokračování výstavby velkých mléčných farem a drůbežích farem, výstavby skladů zeleniny a podniků pro zpracování masa;
• Zvýšení míry obnovy zemědělské techniky na 8–10 % ročně s přihlédnutím
  k zájmům domácích výrobců zemědělských strojů a zemědělců;
• Systematická diverzifikace exportu s cílem podpořit proniknutí kazašské produkce na zahraniční trhy;
• Diverzifikace pěstování a produkce plodin, zvýšení plochy vysoce výnosných plodin, omezení plodin náročných na vodu a monokultur;
• Poskytování domácích osiv zemědělcům, šlechtění a pěstování nových produkčních odrůd.

Zmíněná Koncepce se zaměřuje rovněž na přijetí takových opatření, která by rozvíjela vědecko-výzkumnou oblast v zemědělství a potravinářství:

• Navázání spolupráce s uznávanými zahraničními vědecko-výzkumnými centry v oblasti zemědělství;
• Podpora soukromých vědeckých a technologických platforem a přizpůsobení vzdělávacích programů potřebám zemědělského sektoru;
• Transformace Národního agrárního výzkumného a vzdělávacího centra.

Zpracoval:
Artyom Lukasov
zahraniční spolupracovník Ministerstva zemědělství v Kazachstánu
Tel: +7 701 515 0541, E-mail: artom_lukasov@mzv.cz

Speciálně vyšlechtěné fazole určené pro pěstování v britském podnebí byly sklizeny v září na farmě v tomtéž hrabství. Konzervy fazolí s tomatovou omáčkou byly vyrobeny procesem, kdy jsou fazole tepelně upraveny přímo v konzervách. Předchozí pokusy některých britských firem za využití jiných druhů fazolí nebyly úspěšné kvůli nedokonalé chuti fazolí a výsledného produktu.

Výrobce věří, že tento průlom sníží závislost Británie na dovozu fazolí. V Británii se totiž každý den sní více než dva miliony konzerv „baked beans“ (fazolí v tomatové omáčce), přičemž všechny tyto fazole se pěstují v USA, Kanadě, Etiopii a Číně.

Na projektu pracovali vědci z univerzity ve Warwicku pod vedením profesora Erica Holuba a trvalo jim 12 let, než vhodná semena vyšlechtili. Menší pokus o jejich pěstování v roce 2022 selhal kvůli letní vlně veder. Podle profesora Holuba aktuální úspěch přispěje k soběstačnosti v produkci potravin, která je důležitá pro snížení vlivu člověka na globální klima.

Zdroj (BBC.com)

Zpracoval:
Paul Wilkins
místní zástupce ČR pro agro-potravinářství ve Velké Británii
Tel.: +44 749 533 9811, E-mail: uktrade@mze.cz

Zahraniční fondy získávají stále větší zastoupení ve vietnamském spotřebitelském sektoru