SRBSKO – hostí konferenci WAPA
Ve dnech 3. – 5. 8. 2022 proběhne v Bělehradě konference Prognosfruit, kterou ve
spolupráci se srbským sdružením Serbia Does Apples pořádá Světová organizace pěstitelů jablek a hrušek (WAPA). Na konferenci budou přítomni významní producenti jablek a hrušek a také odborníci na jejich pěstování a následné zpracování. Hlavní program je naplánován na čtvrtek 4. 8. 2022, kdy budou probíhat jednání o aktuálních trendech v pěstování jablek a jejich dalším zužitkování a zazní také první informace o výhledech na letošní sklizeň.
V dalších dnech proběhne návštěva jablečných sadů společnosti ATOS Fructum, která byla jedním z průkopníků moderního sadařství v Srbsku.
Srbsko nyní patří k významným producentům a stále svoji produkci navyšuje. Aktuálně
se pěstují jablka na 27 000 hektarech a pěstitelé s pomocí moderních technologií dosahují výnosů 60 až 80 tun na hektar. Hlavní odrůdy, které se v zemi pěstují, jsou Gala, Braeburn, Golden Delicious, Red Delicious, Granny Smith, Fuji a Jonagold.
Také Česká republika dováží v posledních letech srbská jablka. V loňském roce se do ČR dovezlo přes 200 tun jablek v hodnotě kolem 4 miliónů Kč, v roce 2020 to bylo dokonce 420 tun za více než 8 miliónů Kč.
Konference se pravidelně účastní i zástupci Ovocnářské unie České republiky a je to také příležitost k navázání nových kontaktů i pro firmy obchodující s ovocem.
ČERNÁ HORA – omezení marží u základních potravinářských produktů
Vláda Černé Hory na svém posledním zasedání přijala usnesení, ve kterém dočasně omezuje obchodní marže u základních potravinářských produktů. Jedná se o mouku, cukr, jedlý slunečnicový olej a kuchyňskou sůl. Omezení marží má za cíl zastavit nárůst cen těchto produktů, který má negativní dopad na životní standard černohorských obyvatel. Maximální výše marže je stanovena na 7 % u velkoobchodních cen a 5 % u cen maloobchodních.
Japonská vláda zavede dotace na snížení nákladů v zemědělství
Japonská vláda tento týden oznámila, že v souvislosti s prudkým růstem cen z důvodu ruské invaze na Ukrajinu, představí nový dotační titul, jehož cílem je snížit náklady na zemědělskou produkci o 10 %.
Na prvním zasedání nové pracovní skupiny pro boj se zvyšováním cen a zajištění růstu
mezd vláda rovněž uvedla, že pomůže dodavatelům elektřiny rozšířit jejich program odměn za úspory energie. Premiér Kišida, který předsedá této pracovní skupině, řekl: „Budeme naslouchat hlasům veřejnosti, pečlivě sledovat vývoj cen, které se bezprostředně týkajíkaždodenního života a pečlivě a plynule přijímat opatření.“ Jak se vypořádat s prudkým nárostem cen bude i hlavním tématem voleb do Sněmovny reprezentantů v červenci.
Plánované dotace na snížení nákladů na zemědělskou produkci budou určeny na podporu ekologického zemědělství a budou reagovat na prudký růst cen hnojiv. Vláda také zvažuje snížit ceny dovážené pšenice, kterou prodává mlýnským společnostem. Vzhledem k tomu, že se očekává nedostatek dodávek elektřiny, vláda pomůže dodavatelům energie posílit jejich programy odměn za úspory energie. Odměny ve formě bodů budou udělovány podle toho, jak efektivně byla elektřina využívána. Vláda také vytvoří systém, v němž energetické společnosti budou od podniků odkupovat množství elektřiny, které ušetřily.
Na podporu opatření místních samospráv v boji proti rostoucím cenám bude využito
rezervních fondů v celkové výši 5,5 bilionů jenů (cca 1 bilion Kč) na revitalizaci regionů.
Zdroj: The Yomiuri Shinbun
VIETNAM – Nižší úroda a pokles ceny čaje přináší vietnamským farmářům problémy
Čaj je po desetiletí spolehlivým zdrojem příjmů pro farmáře v hornatých oblastech Vietnamu.
Od dubna do června je každý rokem hlavní sezóna sklizně, ale letos farmářům i producentům zisky klesly a hrozí i ztráty. Kr)´)´´omě nižší sklizně čaje trápí farmáře v provincii Ha Tinh menší poptávka a nižší ceny.
Farmářka z provincie Ha Tinh, paní Le Thi Minh Duc, uvedla, že v loňském roce nasbírala kolem 15 tun čerstvého čaje. Čaj třídy C byl vykupován za 6,40 Kč/kg, čaj třídy D za 5,50 Kč/kg a zisk měla po odečtení všech nákladů 30%. Za prvních pět měsíců roku 2022 však sklidila pouze něco přes 4 tuny čaje a prodává ho za 6 Kč/kg (čaj třídy C) a 5 Kč/kg (čaj třídy D). Bude to pravděpodobně znamenat finanční ztrátu, protože investiční náklady jsou mnohem vyšší než v roce 2021.
Pokles prodejní ceny v letošním roce ve výši cca 50 haléřů/kg představuje totiž 10% pokles ceny při menší úrodě a vyšších nákladech (pracovní síla, pesticidy atd.) Pan Nguyen Hong Sanh, ředitel zpracovatelského závodu čaje Tay Son uvedl, že společnost v současné době nakupuje čaj od přibližně 1 000 farem o celkové rozloze čajových plantáží 330 ha. V roce 2021 nakoupili kolem 4 300 tun čerstvého čaje a během prvních pěti měsíců tohoto roku pouze 1 500 tun. Podle pana Sanhe nejsou rekordně vysoké náklady na hnojivo jedinou příčinou poklesu produkce čaje. Většina čaje pěstovaného v oblasti Huong Son provincie Ha Tinh je čaj LDP2. Ideální teplota je pro tento čajovník mezi 22° a 30° Celsia, ale počasí nebylo letos ideální. Horka, sucha a občas teplota prudce klesla, což čajovníku nedělá dobře.
V prvních měsících letošního roku byl export do zemí západní Afriky a západní Asie menší, a to mělo za následek pokles nákupní ceny čaje.
Místní úřady farmářům doporučují odložit sklizně a snaží se koordinovat s obchodními
firmami prodej čaje nebo investice do hnojiv.
KAZACHSTÁN – Produkce vajec v Kazachstánu opět roste
Produkce vajec v Kazachstánu začala opět růst. Za první 4 měsíce (leden – duben)
r. 2022 bylo vyprodukováno 1,6 mld. vajec, což je 12% růst ve srovnání se stejným obdobím v r. 2021. V regionálním kontextu byly největší objemy produkce vajec zaznamenány v regionu Almaty – 300,3 mil. kusů, dále v Akmolinském regionu – 233,4 mil. ks a v regionu Severní Kazachstán – 213,7 mil. ks.
Za první 4 měsíce (leden – duben) r. 2022 byla poptávka po vejcích pokryta z 96,1 %. Z Kazachstánu bylo exportováno 72,7 mil. vajec, a na tuzemském trhu se prodalo 1,1 mld. vajec, což je o 1,9 % více než o rok dříve ve stejném období.
Kvóty na zemědělské produkty Meziresortní komise pro zahraniční obchodní spolupráci rozhodla o prodloužení restriktivních opatření na vývoz pšenice a soureže do třetích zemí a zemí Euroasijské ekonomické unie (EAEU). Opatření bude prodlouženo do 30. 9. 2022 a maximální množství, které bude možné vyvézt z Kazachstánu do třetích zemí je 550 tis. tun a u pšeničné mouky a pšenično- žitné mouky to bude 370 tis. tun. Do 15. června 2022 platila vývozní kvóta u pšenice 1 mil. tun a u mouky 300 tis. tun.
Britové se začínají orientovat na private labels produkty a cenově výhodný sortiment
Britští zákazníci nahrazují značkové zboží levnějšími výrobky tzv. private labels a volí cenově výhodnější sortiment produktů, aby se vyrovnali s inflací cen potravin. Ta se za čtyři týdny do 12. června vyšplhala na 8,3 %, což je nejvyšší hodnota od dubna 2009.
Společnost Kantar, která se zabývá průzkumem trhu, uvedla, že ceny v UK nejrychleji rostou v sektorech, jako je máslo, mléko a krmivo pro psy, zatímco v sektoru lihovin klesají.
Společnost Kantar dále uvedla, že tržby supermarketů za značkové zboží se za poslední čtyři týdny (do 12. června) meziročně snížily o 1,0 %, zatímco tržby za private labels výrobky vzrostly o 2,9 %, k čemuž přispěly dobré výsledky německých supermarketů s levnějšími potravinami Aldi a Lidl, které mají rozsáhlý sortiment těchto private labels. Společnost Kantar také konstatovala, že prodej produktových řad, jako jsou Asda Smart Price, Co-op Honest Value a Sainsbury, Imperfectly Tasty, vzrostl o 12,0 %.
Na základě nejnovějších údajů se průměrné roční výdaje za potraviny ve Velké Británii zvýší přibližně o 380 liber (465 USD). „To je o 100 liber více než jsme uváděli v dubnu letošního roku. To ukazuje, jak prudký byl v poslední době nárůst cen a jaký dopad má inflace na tento sektor,“ uvedl Fraser McKevitt, vedoucí oddělení maloobchodu a spotřebitelských informací společnosti Kantar.
Návštěvnost obchodů v UK se v posledních čtyřech týdnech zvýšila o 3,4 %, zatímco podíl online prodeje na trhu s potravinami klesl na nejnižší hodnotu od května 2020, a to na 12,0 %. Digitální objednávky se v červnu snížily o téměř 9 %. „Tento pokles může být také důsledkem snahy nakupujících snížit náklady tím, že se vyhnou poplatkům za doručení,“ uvedl McKevitt.
Tržby v supermarketech během 12 týdnů (do 12. června) meziročně klesly o 1,9 %, ale v posledních čtyřech týdnech vzrostly o 0,4 %. Tesco, Aldi a Lidl byly jedinými skupinami, které během 12 týdnů zvýšily své prodeje.
Zdroj: https://www.reuters.com/business/retail-consumer/britons-switch-own-label-value-ranges-fight-inflation-2022-06-21/
Monitoring a hodnocení zemědělské politiky – zprávy z OECD
Podle zprávy OECD „Agricultural Policy Monitoring and Evaluation 2022“ dosáhla veřejná podpora zemědělství rekordní úrovně (13% nárůst oproti období 2018-20), protože vlády přijaly opatření na ochranu spotřebitelů i výrobců před pandemií COVID-19 a před krizovým hospodářským vývojem v souvislosti s invazí RF na Ukrajinu, která má velký dopad na trhy s potravinami, krmivy, hnojivy a energií.
Pouze malá část podpory je ale zaměřena na dlouhodobější úsilí v boji proti změně klimatu a na další dlouhodobé problémy potravinových systémů (např. na „environmental public goods“ je směřováno pouze cca 0,6 % celkového objemu podpor). V případě obecných služeb, jako jsou inovace, biologická bezpečnost nebo infrastruktura, došlo k poklesu jejich podílu na celkovém objemu podpor oproti výše uvedenému období z 16 % na 13 %. Tyto služby jsou však klíčové pro řešení problémů, kterým aktuálně čelí potravinové systémy, a pro udržitelný růst produktivity, tedy i pro snížení emisí skleníkových plynů ze zemědělství (dle cílů Pařížské dohody). Z 54 sledovaných zemí si pouze 16 stanovilo specifické cíle pro zemědělství v oblasti snižování emisí, které by mohly podpořit úsilí o zmírnění změny klimatu. Zmírňování dopadů krizí na země s nízkými příjmy a hlavní dovozce ukrajinské zemědělské produkce představuje urgentní agendu. OECD však připomíná, že případné uvolnění environmentálních omezení s cílem podpořit domácí produkci může mít procyklické účinky a může znamenat snížení udržitelnosti.
Zemědělské politiky musí kromě současných krátkodobých reakcí na globální krize souběžně podporovat dlouhodobé reformy (zejm. v boji proti změně klimatu). Proto zpráva předkládá šestibodový program pro snižování emisí skleníkových plynů při současném dosahování širších cílů potravinových systémů souvisejících s potravinovým zabezpečením, příjmy a udržitelností:
1) ukončit podporu tržních cen a platby, které mají velký potenciál poškozovat životní
prostředí a narušovat trhy a obchod,
2) přeorientovat rozpočtovou podporu na poskytování veřejných statků a klíčových
obecných služeb, aby se zlepšila výkonnost zemědělského odvětví,
3) zaměřit podporu příjmů na ty domácnosti, které ji nejvíce potřebují,
4) zlepšit soubor nástrojů pro posilování odolnosti vůči různým rizikům a rostoucímu
počtu extrémních povětrnostních jevů a přírodních katastrof,
5) zavést účinný systém stanovování cen za emise skleníkových plynů v zemědělství,
který by motivoval k přechodu na nízkoemisní zemědělství,
6) vypracovat balíček přístupů k zajištění významného snížení emisí v zemědělství tam, kde zemědělství není zahrnuto do širokých systémů stanovování cen uhlíku.
https://www.oecd-ilibrary.org/agriculture-and-food/agricultural-policy-monitoring-and-evaluation- 2022_7f4542bf-en
Mgr. Radek Stránský
Odbor zahraničně obchodní spolupráce, MZe
+420 221 812 310
Zdroj : MZe