Pozice Rady EU k SZP po roce 2020 by měla nově podpořit i zachování dobrovolných plateb vázaných na produkci a zastropování by mělo zůstat pro členské státy dobrovolné.

Pozice Rady EU k SZP po roce 2020 by měla nově podpořit i zachování dobrovolných plateb vázaných na produkci

Oproti minulé verzi dokumentu by nyní pozice Rady měla zohlednit i postoj k dobrovolným platbám vázaným na produkci, jejichž zachování, za předpokladu, že nepovedou k narušení trhu, by mělo být podpořeno. V textu je dále vyjádřena podpora zachování rozpočtu pro SZP. Stran zastropování přímých plateb je významný bod 18, který je reflektuje záměr Komise prozkoumat nástroje k lepšímu zacílení přímých plateb – podle návrhu pozice Rady je v tomto případě důležité zajistit členským státům nezbytnou flexibilitu, aby mohly zohlednit vnitrostátní specifické podmínky a potřeby, přičemž byla zdůrazněna dobrovolnost při implementaci těchto nástrojů.
Návrh pozice k dispozici zde.


Tisková zpráva – Společná zemědělská politika (SZP) po roce 2020 musí zohledňovat specifika jednotlivých členských zemí a umožnit jim flexibilitu v nastavení podmínek přímých plateb. Diskutované zastropování by mělo zůstat na dobrovolném rozhodnutí každé země. Shodla se na tom při včerejším zasedání Rady pro zemědělství a rybářství v Bruselu většina ministrů.

„Jsem rád, že většina ministrů přijala naše argumenty a shodla se, že je třeba členským státům ponechat nezbytnou flexibilitu. Jedině tak může každá země zohlednit specifické vnitrostátní podmínky a potřeby, což se u nás týká především problematiky zastropování,“ řekl ministr zemědělství Jiří Milek.

Závěry předsednictví EU vyslaly signál většinového postoje a názoru členských států směrem k Evropské komisi ohledně budoucí podoby SZP. Ministr Milek zdůraznil zejména potřebné zjednodušení pravidel, snížení počtu kontrol, podporu citlivých sektorů nebo dobrovolnost finančních nástrojů.

V dokumentu předsednictví je uveden i požadavek na zachování možnosti pokračovat v SAPS (jednotná platba na plochu), evropští ministři zemědělství se shodli i na pokračování dobrovolného využívání environmentálních opatření. Komise by se podle nich měla v rámci posílení postavení zemědělců v potravinovém řetězci zaměřit na zvýšení transparentnosti trhu a posílení spolupráce producentů.

Na žádost České republiky a dalších deseti zemí se Rada včera zabývala také společným prohlášením k podpoře sladkovodní akvakultury po roce 2020. Ta je pro řadu zemí, včetně ČR, velmi důležitým tématem.

„Jde o nezpochybnitelný zdroj ryb, který nahrazuje ubývající výlovy z moří. Z pohledu životního prostředí je chov sladkovodních ryb trvale udržitelný a obnovitelný. Na venkově navíc přispívá k tvorbě a udržení pracovních míst, jeho role je v tomto nezastupitelná,“ uvedl ministr Milek.

Jedenáct států vedených Českou republikou ve společné deklaraci uvedlo, že podpora akvakultury po roce 2020 by se měla zaměřit především na inovace a investice, ale také na propagační kampaně nebo zpracování a distribuci ryb a organizaci producentů. K tomu je nutné zachovat dostatečnou finanční podporu akvakultury v rámci budoucího Evropského námořního a rybářského fondu.

Společné prohlášení včera získalo širokou podporu napříč členskými státy a Evropská komise naznačila pokračování podpory sladkovodní akvakultury i v příštím programovém období.

V současném programovém období (2014-2020) mohou čeští producenti sladkovodních ryb čerpat peníze z Operačního programu Rybářství. V sedmiletém období je pro ně alokována přibližně jedna miliarda korun, kterou mohou využít především na inovace a investice do chovu a zpracování ryb. MZe dosud registruje 571 žádostí o podporu ve výši 806 milionů korun, vydáno je 271 rozhodnutí ve výši 301 milionů korun, proplaceno 98 žádostí za 91,5 milionu korun.

Zdroj: MZe a AgriEU