Ministři zemědělství členských států EU se na zasedání Rady pro zemědělství a rybolov zaměřili na několik zásadních témat – podobu společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2027, rostoucí rizika lesních požárů i aktuální situaci na zemědělských trzích. Diskuse potvrdily, že evropské zemědělství čelí kombinaci strukturálních i akutních výzev.

Budoucnost SZP: cílenější podpora a větší flexibilita

Hlavním bodem jednání byla debata o nastavení SZP po roce 2027, zejména o podpoře příjmů zemědělců. Ministři se shodli na potřebě lépe zacílit podporu na aktivní zemědělce, kteří skutečně přispívají k produkci potravin a stabilitě venkova.

Diskutovala se rovnováha mezi jednotnými pravidly EU a flexibilitou pro členské státy. Pozornost se soustředila například na:

možné zavedení stropování a degresivity plateb,
definici „aktivního zemědělce“,
spravedlivější rozdělení podpory mezi podniky,
podporu generační obnovy bez negativního dopadu na starší zemědělce.

Ministři zároveň zdůraznili nutnost zohlednit rozmanitost zemědělských systémů napříč EU. Diskuse navázala na jednání z listopadu 2025 a probíhá paralelně s přípravou víceletého finančního rámce na období 2028–2034.

Lesní požáry: důraz na prevenci a roli zemědělství

Dalším klíčovým tématem byla rostoucí hrozba lesních požárů. V roce 2025 bylo v EU zasaženo více než milion hektarů – plocha větší než Kypr – a požáry se již neomezují jen na jih Evropy.

Ministři zdůraznili:

zásadní roli zemědělství a lesnictví v prevenci,
potřebu aktivního managementu krajiny,
význam opatření jako je odstraňování hořlavé biomasy, zadržování vody či tvorba ochranných pásů.

Shoda panovala i na tom, že opatření musí vycházet z místních podmínek a že členské státy potřebují dostatečnou flexibilitu. SZP by podle ministrů měla i nadále hrát klíčovou roli ve financování prevence.

Trhy pod tlakem: energie, válka i počasí

Významná část jednání byla věnována situaci na trzích, zejména v kontextu dopadů ruské invaze na Ukrajinu. Ministři upozornili na kombinaci faktorů, které negativně ovlivňují příjmy zemědělců:

rostoucí náklady na energie, hnojiva a dopravu,
nepříznivé počasí v roce 2026,
nadprodukce v některých odvětvích,
šíření nákaz zvířat.

Členské státy vyzvaly Evropskou komisi k rychlé reakci – jak formou okamžité pomoci, tak strukturálních opatření. Diskutovala se například:

podpora využívání organických hnojiv a biometanu,
posílení strategické autonomie EU v oblasti hnojiv,
cílená finanční pomoc a tržní opatření.

Další témata: rašelina a administrativní zátěž

V části „různé“ se ministři věnovali i dalším otázkám. Jednou z nich byla úloha rašelinišť pro potravinovou bezpečnost EU. Diskuse upozornila na potřebu vyvážit ochranu těchto ekosystémů s jejich zemědělským využitím, které má v některých regionech zásadní význam.

Dalším bodem byly požadavky na vedení záznamů o používání přípravků na ochranu rostlin. Členské státy upozornily na rostoucí administrativní zátěž a potřebu hledat efektivnější a praktičtější řešení pro zemědělce.

Zdroj: https://www.consilium.europa.eu/en/meetings/agrifish/2026/04/27/?utm_source=brevo&utm_campaign=AUTOMATED%20-%20Alert%20-%20Newsletter&utm_medium=email&utm_id=3318