Podle předběžných informací ke Sdělení EK k modernizaci a zjednodušení SZP po roce 2020 by EK měla navrhnout radikální povinné zastropování přímých plateb na plochu, a to ve výši 60.000 – 100.000 €. Zastropování by mělo zajistit spravedlivější rozdělování přímých plateb mezi všechny zemědělské podniky v EU, přímé platby by pak mohly efektivněji a účinněji naplňovat svůj základní cíl, tedy sloužit jako podpora příjmů zemědělců. Podle Komise bude ale třeba brát v úvahu i otázku dopadů zastropování na zaměstnanost. Větší pozornost a podpora by měla v budoucí SZP směřovat k malým farmám (zejm. prostřednictvím redistributivních plateb). Komise neplánuje podpořit myšlenku národního spolufinancování přímých plateb, a to z důvodu obav o narušení vnitřního trhu EU. Přímé platby by tak i nadále měly být financovány na úrovni EU.
Výše plateb na hektar by ale mohla být podle Komise upravena tak, aby se snížily rozdíly mezi novými a starými členskými státy EU. Přestože podle Komise i nadále platí velký rozdíl mezi náklady na pracovní sílu a pronájem zemědělské půdy mezi východními a západními státy EU, výše přímých plateb na hektar by měla reflektovat, že zemědělci napříč členskými státy čelí stejným problémům (počasí, nákazy, výkyvy cen).
Zásadní změnou by v SZP po roce 2020 mohla projít greeningová opatření. Komise zvažuje možnost posílit roli členských států (posílení subsidiarity) – v současné SZP stanovuje Komise pravidla, která musí zemědělci plnit, aby měli nárok na výplatu podpor, Komise v případě neplnění může zemědělce postihovat. V SZP po roce 2020 by to ale mohly být členské státy, kdo bude navrhovat vlastní cíle pro ozelenění zemědělské politiky, a přizpůsobit tak ozelenění více specifickým podmínkám v daném státě – a to prostřednictvím souboru povinných i dobrovolných opatření v rámci I. i II. pilíře SZP. Všechny aktivity členských států v tomto směru budou schvalovány Komisí v rámci společného pracovního rámce, který bude součástí SZP.
V souladu s předchozími vyjádřeními plánuje Komise podpořit i generační obměnu v zemědělském sektoru. Podle Komise by stran nakládání se zemědělskou půdou měly členské státy využít možností regulací, zdanění, dědických práv či územního plánování s cílem zjednodušit mladým a novým zemědělcům přístup k půdě. Členské státy by dále měly podporovat rozvoj znalostí, schopností a inovací, a podporovat investice do sektoru. Stran přístupu k financím pro mladé zemědělce by mohl být nastaven systém podpory na úrovni EU pro první finanční podpory – zjednodušené top-up platby pro nové zemědělce, a/nebo posílení nebo prodloužení současných jednorázových plateb.
Změnami by měly projít i systémy soukromého pojištění, jejichž využívání by Komise mohla více podpořit, a které by podle Komise měly pomoci zemědělcům chránit je samotné před nenadálými ztrátami spojenými s poklesem produkce způsobenými přírodními katastrofami či nepříznivým počasím. Jednou z možností by také mohlo být pojišťování podílových fondů nebo motivace zemědělců k preventivním úsporám. Komise dále plánuje zahájit činnost stálé EU platformy pro řízení rizik v krátkodobém hledisku, platforma by měla sloužit k výměně informací i doporučení mezi zemědělci, politiky a dalšími aktéry.
Závěrečnou podobu Sdělení EK k modernizaci a zjednodušení SZP po roce 2020 by Komise měla zveřejnit 29/11/2017, posouzení dopadů mělo být zveřejněno na jaře 2018. Legislativní návrhy pro SZP by měly být předloženy předběžně v 06/2018, zhruba měsíc po předložení legislativních návrhů k víceletému finančnímu rámci, které je plánováno na 05/2018. K předložení legislativních návrhů pro SZP by ale podle některých zdrojů mohlo dojít se zpožděním (v 2. polovině roku 2018).