**EU omezí nouzové použití neonikotinoidů**
Aktualizované pokyny Komise, naposledy aktualizované v roce 2021, navrhují výklad rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2023 o omezeních pro dočasné výjimky umožňující setí semen ošetřených neonikotinoidy toxickými pro včely. Nejnovější verze návrhu pokynů uvádí, že „členské státy nemohou udělit nouzové povolení pro produkty obsahující účinnou látku pro použití zakázaná v schválení, aby bylo zajištěno zdraví a, nebo, ochrana životního prostředí“. „Členské státy by měly udělit nouzové povolení pouze tehdy, pokud jejich důkladné posouzení všech relevantních faktorů obdržené žádosti jasně prokáže, že jsou splněny požadavky článku 53 […]“ uvádí dokument, což znamená, že škůdce nelze zadržet žádnými jinými existujícími prostředky. Nové pokyny budou projednány na neveřejném zasedání SCoPAFF 22. a 23. května.

**Rada dala konečné schválení ke zjednodušení SZP**
Rada v pondělí formálně přijala cílenou revizi některých základních aktů SZP. Přijetí přichází pouhé dva měsíce poté, co Komise předložila návrh. Zákon bude zveřejněn v Úředním věstníku a vstoupí v platnost dnem následujícím po jeho zveřejnění, do konce května. Zemědělci budou moci zpětně uplatňovat některá nová pravidla týkající se environmentálních podmínek pro rok 2024.

**Aktualizace MRLs glyfosátu očekávána do ledna 2025**
Po obnovení schválení glyfosátu, které zavedlo aktualizované toxikologické referenční hodnoty a stanovilo nové podmínky použití, požádala Komise EFSA o aktualizaci svého stanoviska z roku 2019 týkajícího se přezkumu MRLs, odrážejícího výsledek nedávného obnovení schválení glyfosátu. Aktualizovaný přezkum by měl být doručen nejpozději do 15. ledna 2025, aby Komise mohla naplánovat diskusi s členskými státy ve SCoPAFF v únoru 2025.

**Podporovatelé se shromažďují za zákon o obnově přírody, ale v Radě není žádný pohyb**
Minulý týden irská vláda zorganizovala a zaslala dopis, aby prosadila přijetí zákona o obnově přírody na příštím zasedání Rady pro životní prostředí dne 17. června. Dopis podepsalo 11 zemí, včetně Francie, Německa a Španělska, ale nedosáhl potřebné většiny pro jeho schválení. Tlak byl zrcadlen i nevládními organizacemi.

**Africký mor prasat: výrazný nárůst v EU prasat v roce 2023**
V roce 2023 bylo africkým morem prasat (ASF) postiženo 14 členských států a došlo k pětinásobnému nárůstu ohnisek u domácích prasat ve srovnání s předchozím rokem. Chorvatsko a Rumunsko oznámily 96 % z celkového počtu ohnisek (1 929), zatímco Německo, Maďarsko a Slovensko zaznamenaly zlepšení epidemiologické situace ve svých zemích, snižující počet ohnisek u divokých prasat. Toto jsou hlavní zjištění nejnovější výroční epidemiologické zprávy publikované EFSA.

**Obchodní deficit s nerostnými surovinami v roce 2023 činil 29 miliard EUR**
Guma, kovy a minerály tvořily téměř polovinu dovozu (48 miliard EUR, 49 %), následované živočišnými a rostlinnými surovinami (35 miliard EUR, 37 %) a dřevem, papírem a textiliemi (14 miliard EUR, 14 %).

Emise skleníkových plynů v EU klesly ve 4. čtvrtletí 2023 o 4 %
Největší poklesy emisí skleníkových plynů byly odhadnuty pro Estonsko (-23,0 %), Bulharsko (-17,0 %) a Finsko (-9,0 %).

Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023 bylyemise skleníkových plynův hospodářství EU odhadovány na 897 milionů tunekvivalentůCO₂(CO₂ekv.), což představuje 4,0% pokles ve srovnání se stejným čtvrtletím roku 2022 (935 milionů tunekv. CO₂).Hrubý domácí produkt(HDP) EUzůstat stabilní a zaznamenal jen malý nárůst (0,2 % ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023 ve srovnání se stejným čtvrtletím roku 2022).

Tyto informace z pocházejíúdajů o čtvrtletních odhadech emisí skleníkových plynů podle ekonomických aktivit, kteréDnes zveřejnil Eurostat. Čtvrtletní odhady emisí skleníkových plynů doplňují čtvrtletní socioekonomické údaje, jako je HDP nebo zaměstnanost. Tento článek představuje několik zjištění z podrobnějšíhoČlánek Statistics Explained o čtvrtletních emisích skleníkových plynů.

Zdrojové datové sady:env_ac_aigg_qanamq_10_gdp

Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023 byly ekonomickémi sektory odpovědnými za největší snížení ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím roku 2022 dodávka elektřiny a plynu (-17,2 %) a zpracovatelský průmysl (-3,1 %). Emise domácností zůstaly téměř stabilní.

Emise skleníkových plynů klesly ve 22 zemích EU

Odhaduje se, že ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023 se emise skleníkových plynů ve 22 zemích EU ve srovnání se stejným čtvrtletím roku 2022.

Největší snížení skleníkových plynů se odhaduje v Estonsku (-23,0 %), Bulharsku (-17,0 %) a Finsku (-9,0 %).

Z 22 členů EU, u kterých se odhaduje, že snížily své emise, zaznamenalo 10 i pokles svého HDP (Estonsko, Finsko, Švédsko, Německo, Rakousko, Irsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko a Lucembursko). Maďarsko udrželo HDP na stejné úrovni při snižování emisí. Odhaduje se, že ostatním 11 zemím EU (Bulharsku, Belgii, Česku, Dánsku, Itálii, Španělsku, Francii, Polsku, Portugalsku, Rumunsku a Chorvatsku) se podařilo snížit emise a zároveň zvýšit jejich HDP.

Zdrojové datové sady:env_ac_aigg_qanamq_10_gdp

Nárůst emisí se odhaduje na Maltě (+7,7 %), Slovinsku (+5,6 %), Kypru (+2,3 %), Slovensku (1,7 %) a Řecku (+0,3 %). Zároveň všech 5 zaznamenalo nárůst HDP: Malta (+4,3 %), Slovinsko (+2,2 %), Kypr (+2,1 %), Slovensko (+2,2 %) a Řecko (+1,1 %).

**Komise registruje Evropskou občanskou iniciativu o zdanění emisí skleníkových plynů**

Evropská komise dnes rozhodla o registraci evropské občanské iniciativy nazvané „Zachraňme planetu přesunutím zdanění z práce na emise skleníkových plynů“.

Organizátoři iniciativy vyzývají Komisi, aby posílila balíček „Fit for 55“ a systém EU pro stanovování cen uhlíku, a to rychlejším postupem ukončování bezplatných povolenek a umožněním nezastropované ceny uhlíku tak, aby se dosáhlo cílů v oblasti snižování emisí. Dále vyzývají k přerozdělení podstatné části příjmů ze stanovení ceny uhlíku domácnostem s nízkými příjmy, k posílení Sociálního klimatického fondu EU a k podpoře zřízení „klimatického klubu“, v jehož rámci by zúčastněné země uplatňovaly robustní systém stanovování cen uhlíku s náležitým ohledem na redistribuci příjmů z cen uhlíku domácnostem s nízkými příjmy.

Rozhodnutí o registraci iniciativy je právní povahy. Nepředjímá konečné právní ani politické závěry Komise týkající se této iniciativy ani opatření, která by Komise eventuálně přijala, pokud iniciativa získá nezbytnou podporu.

Jelikož tato evropská občanská iniciativa splňuje formální podmínky stanovené v příslušných právních předpisech, má Komise za to, že je právně přípustná. Obsahem návrhu se Komise v této fázi nezabývala.

Další kroky

Po dnešní registraci mají organizátoři šest měsíců na to, aby zahájili sběr podpisů. Pokud evropskou občanskou iniciativu během jednoho roku podpoří jeden milion občanů a získá-li minimální počet podpisů alespoň v sedmi členských státech, musí na ni Komise reagovat, tedy rozhodnout, zda žádosti vyhoví a přijme odpovídající opatření, či nikoli, a své rozhodnutí musí zdůvodnit.

Souvislosti

Koncept evropské občanské iniciativy zavedla Lisabonská smlouva jakožto nástroj, jehož prostřednictvím mohou občané ovlivňovat evropské záležitosti. Oficiálně začal tento nástroj fungovat v dubnu 2012. Jakmile je konkrétní evropská občanská iniciativa formálně zaregistrována, může jeden milion občanů z alespoň sedmi členských států EU vyzvat Evropskou komisi, aby v oblastech, které spadají do její působnosti, navrhla odpovídající právní předpisy. Iniciativa je přípustná za těchto podmínek: 1) navrhované opatření nesmí zjevně spadat mimo oblasti, ve kterých má Komise pravomoc předkládat návrhy právních aktů, 2) nesmí být zjevně zneužívající, bezdůvodné nebo šikanózní a 3) nesmí být zjevně v rozporu s hodnotami Unie.

Od začátku uplatňování nástroje již Komise zaregistrovala 112 iniciativ.

Další informace

„Zachraňme planetu přesunutím zdanění z práce na emise skleníkových plynů“

Statistiky týkající se evropské občanské iniciativy

Evropské občanské iniciativy ve fázi sběru podpisů

Fórum evropské občanské iniciativy

Kampaň #EUTakeTheInitiative