Systém kreditů za ochranu přírody (často označovaný jako biodiversity credits) je aktuálně jedním z nejsledovanějších témat v Bruselu. Evropská komise na něm intenzivně pracuje s cílem vytvořit do roku 2027 ucelený právní a tržní rámec.

Jednoduše řečeno: má to fungovat jako soukromé peníze za veřejnou službu. Pokud zemědělec udělá pro přírodu něco nad rámec zákona a běžných dotací, získá „kredit“, který si od něj může koupit soukromá firma.

1. Jak přesně má celá mechanika fungovat?

Celý systém stojí na třech základních krocích:

Dobrovolná akce: Zemědělec nebo vlastník půdy se rozhodne pro konkrétní projekt obnovy přírody na části svých pozemků.
Certifikace a vznik kreditu: Certifikovaná autorita (podle přísných pravidel EU) projekt posoudí. Pokud prokáže reálný přínos pro krajinu, vygeneruje farmáři určitý počet kreditů. Jeden kredit bude reprezentovat jasně definovanou jednotku (např. obnovený hektar mokřadu nebo zvýšení biodiverzity na dané ploše).
Tržní prodej: Tyto kredity zemědělec nabídne na trhu. Kupujícími budou soukromé firmy (banky, korporace, průmyslové podniky), které chtějí investovat do udržitelnosti, plnit své zelené cíle (ESG reporty) nebo dobrovolně kompenzovat svůj dopad na životní prostředí.

Zásadní rozdíl oproti dotacím: Peníze nejdou ze státního rozpočtu ani z fondů SZP, ale přímo z kapes soukromých investorů. Pro farmáře je to čistě dobrovolný, dodatečný příjem.

2. Které konkrétní aktivity mají být odměňovány?

Expertní skupiny EU aktuálně rozdělují podporované aktivity do několika hlavních oblastí, které jsou pro klasickou zemědělskou krajinu nejlépe realizovatelné:

Obnova vodních prvků v krajině: Budování a obnova tůní, malých mokřadů, revitalizace zanesených potoků nebo zakládání zasakovacích pásů na svazích.
Agrolesnictví a krajinné prvky: Výsadba větrolamů, remízků, zakládání druhově pestrých živých plotů a záměrné kombinování pěstování plodin s lesními dřevinami (agrolesnictví).
Podpora opylovačů a hmyzu: Zakládání víceletých kvetoucích pásů (nektarodárných biopásů), které nebudou chemicky ošetřovány a poslouží jako útočiště pro včely a volně žijící živočichy.
Extenzivní pastva a péče o trvalé travní porosty: Obnova druhově bohatých luk, které se sečou v agrotechnických lhůtách ohleduplných k hnízdícím ptákům, nebo cílená extenzivní pastva zvířat v chráněných lokalitách.
Zlepšování zdraví půdy: Dlouhodobé programy zaměřené na radikální zvýšení organické hmoty v půdě, podpora půdního edafonu (živých organismů v půdě) skrze specifické osevní postupy bez hluboké orby.

3. Na co si Brusel dává pozor? (Kritika a rizika)

Během diskusí na letošním Zeleném týdnu EU v Bruselu zazněla i silná varování od části europoslanců a ekologů. Komise proto musí vyřešit dva zásadní zádrhely:

Stopka pro bezhlavý „greenwashing“ (lakování na zeleno): EU nechce, aby systém fungoval jako odpustek pro znečišťovatele. Průmyslová firma by neměla mít možnost zničit kus přírody u továrny s tím, že si „koupí kredit“ od zemědělce na druhém konci Evropy. Kredity by měly sloužit jako podpora přírody navíc, nikoli jako povolenka k jejímu ničení jinde.
Princip adicionality (přidané hodnoty): Kredit nebude možné získat za to, co už zemědělec dělat musí ze zákona (např. dodržování standardů DZES/GAEC) nebo za co už pobírá peníze z ekoschémat v rámci SZP. Musí jít vždy o prokazatelnou aktivitu navíc.

Co to znamená pro praxi? Pokud se systém podaří v roce 2027 úspěšně nastartovat, méně úrodné nebo hůře dostupné části polí a luk, které dnes farmářům přinášejí spíše ekonomickou ztrátu a vysoké náklady na obhospodařování, by se mohly proměnit v stabilní zdroj financí z komerčního sektoru.

Hlavními zdroji informací:

Zelený týden EU 2026 (EU Green Week): Hlavní partnerská konference Evropské komise, která proběhla v Bruselu na přelomu května a června 2026 a byla letos kompletně věnována právě ekonomickým nástrojům na obnovu přírody a biologické rozmanitosti.
Pracovní dokumenty expertní platformy EK pro udržitelné financování (Platform on Sustainable Finance): Tato poradní skupina Evropské komise v červnu 2026 vydala doporučení a časový harmonogram, podle kterého se má legislativní rámec pro trh s těmito kredity připravit do roku 2027 (v návaznosti na unijní Strategii pro biologickou rozmanitost do roku 2030 a schválený zákon o obnově přírody – Nature Restoration Law).
Přípravné texty ke konferenci COP17: Podklady pro nadcházející celosvětovou konferenci OSN o biologické rozmanitosti, kde EU prosazuje globální standardy pro tyto „biodiverzitní kredity“, aby se zamezilo spekulacím a greenwashingu.

Poznámka: V českém prostředí se o tomto systému prozatím diskutuje nejčastěji v rámci rozvoje tzv. ESG standardů (nefinančního reportingu firem), protože velké komerční podniky a banky budou od zemědělců tyto certifikované projekty vyžadovat, aby splnily své vlastní povinné zelené cíle.