Polovina července 2026 přinesla na půdě Evropské unie intenzivní debaty o budoucnosti zemědělského sektoru. Hlavními tématy jsou přípravy reformy Společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2027, posilování odolnosti vůči klimatickým změnám, rovné příležitosti na venkově a zásadní reformy v emisních povolenkách i pravidlech proti odlesňování.

1. Priority irského předsednictví a budoucnost SZP

Irsko, které převzalo předsednictví Rady EU pro druhou polovinu roku 2026, si vytyčilo ambiciózní cíle. Ministr zemědělství Martin Heydon představil plán dosáhnout částečné shody na podobě SZP po roce 2027 a Společné organizace trhů pro období 2028–2034.

Hlavní pilíře irské strategie:

Zajištění potravinové bezpečnosti a předvídatelných příjmů pro zemědělce.
Zjednodušení byrokracie při zachování flexibility pro jednotlivé státy.
Důraz na welfare zvířat během přepravy, podporu mladých zemědělců a posílení role žen.

Agrární organizace Farm Europe varuje před krokem Výboru pro zemědělství EP (COMAGRI), který ponechal hodnocení výkonnosti SZP pod obecným rozpočtovým nařízením EU. Podle organizace to oslabuje samostatnost zemědělské politiky a specifika venkova.

2. Rozpočtové spory: Fond konkurenceschopnosti a propagace

Zemědělci vyjadřují silnou nespokojenost s navrhovaným financováním klíčových oblastí:

Evropský fond pro konkurenceschopnost (ECF): Hlasování o fondu se odkládá na podzim. Ačkoliv nové kompromisy nově zahrnují zemědělství a precizní technologie do investičních pilířů, rozpočet 5 miliard EUR (z toho 3 miliardy pro zemědělství) je pro profesní organizaci Copa-Cogeca zklamáním. Původně se totiž počítalo s více než 20 miliardami EUR.
Osekání peněz na propagaci: Deset států (včetně ČR a Itálie) ostře vystoupilo proti plánu zredukovat rozpočet na propagaci potravin ze 160 milionů EUR (2026) na 112 milionů EUR v roce 2027. Státy argumentují tím, že v době geopolitické nejistoty je podpora exportu a evropských značek klíčová.

3. Klimatická krize a nová finanční řešení

Rostoucí škody způsobené extrémním počasím nutí Evropskou komisi hledat nové cesty krytí rizik. Krizová rezerva SZP ve výši 900 milionů EUR ročně podle komisaře Christopha Hansena stačit nebude.

Zajištění a katastrofické dluhopisy: Komise ve spolupráci s Evropskou investiční bankou spustí ještě letos pilotní systém zajištění. Ve hře je také přenesení rizik na kapitálové trhy pomocí speciálních dluhopisů.
Volání po vyšší podpoře: Sedm států střední a východní Evropy (včetně ČR a Slovenska) podepsalo deklaraci požadující zvýšení veřejné podpory pojistného ze 70 % na 90 % a pružnější vyplácení peněz při katastrofách.
Mimořádná pomoc kvůli drahým hnojivům: Rada EU schválila balíček pro zemědělce zasažené drahými vstupy kvůli krizi na Blízkém východě. Státy budou moci vyplácet přímé platby dříve a využít nový krizový nástroj spolufinancovaný z fondu rozvoje venkova. Ceny hnojiv jsou totiž i kvůli mechanismu CBAM a potížím v Hormuzském průlivu o 70 % vyšší než v roce 2024.

4. Udržitelnost, emise a nařízení proti odlesňování (EUDR)

Zásadní novinky přicházejí v environmentální legislativě:

Reforma povolenek (EU ETS): Komise představila revizi systému s cílem pro rok 2040. Vznikne Průmyslová dekarbonizační banka se 100 miliardami EUR. Bezplatné povolenky pro energeticky náročné sektory sice zůstanou i po roce 2030, ale budou přísně podmíněny investicemi do dekarbonizace v EU. Tempo snižování povolenek na trhu se navíc po roce 2030 zpomalí.
Úlevy v EUDR: Komise schválila konečný seznam produktů spadajících pod nařízení proti odlesňování. Z působnosti byla definitivně vyřazena kůže a kožené výrobky, sójová semena k výsevu či některé gumárenské produkty. Naopak přibyla mražená hovězí plec či instantní káva (s platností od konce roku 2027). Systém se navíc zjednoduší pro malé prvovýrobce.
Změny v ekologické produkci: Výbor EP podpořil úlevy pro malé bioproducenty (zvýšení limitů obratu i množství pro přímý prodej bez obalu) a větší flexibilitu v eko-chovech (výjimky na používání neekologických krmiv u drůbeže a prasat až do roku 2036).
Nitrátová směrnice se měnit nebude: Komise po zhodnocení směrnice z roku 1991 odmítla její revizi. Chce však zjednodušit pravidla v praxi a slibuje větší flexibilitu pro využívání digestátu z bioplynových stanic a úpravu pevných termínů hnojení podle počasí.

5. Sociální rozměr a podpora regionů

Ženy v zemědělství: Na zasedání Rady AGRIFISH získalo silnou podporu téma posílení postavení žen na venkově. Česká republika a Slovensko společně apelovaly na lepší přístup žen k vlastnictví půdy, financování a rozvoji venkovské infrastruktury (školky, zdravotní péče, doprava), což je klíčové pro generační obměnu farem.
Iniciativa BIOEAST: Země Visegrádské skupiny (V4), Chorvatsko a Rumunsko žádají masivnější podporu bioekonomiky a domácího zpracování biomasy. Komise v reakci na to oznámila přípravu celoevropské výzkumné iniciativy zaměřené právě na tento region.

6. Potraviny, zdraví a mezinárodní obchod

Vysoce průmyslově zpracované potraviny: Poradce WHO Kremlin Wickramasinghe upozornil na chybějící právní definici těchto potravin (nová definice bude hotová až v roce 2027). Navrhuje proto jít jednodušší cestou a zaměřit se na plošné zdanění slazených nápojů na úrovni EU a regulaci soli, cukru a tuku. Komise dokončí svou studii k tomuto tématu na konci roku 2026.
Geografická označení (GI) jako motor exportu: Produkty s chráněným označením (jako sýry Pecorino či Roquefort) generují EU obrat 75 miliard EUR ročně a prodávají se za trojnásobnou cenu. Komise je úspěšně prosazuje do nových obchodních dohod (např. se státy východní a jižní Afriky). U citlivých dovozů (Mercosur, Austrálie) unie zavádí přísné ochranné limity a certifikace udržitelnosti.