Co se chystá v Bruselu a jak to ovlivní české zemědělce?

Přinášíme vám pravidelný přehled nejdůležitějších událostí z evropské agrární politiky a trhu. V posledních dnech rezonují zejména debaty o budoucí podobě dotací po roce 2027, rekordně drahá hnojiva a tlak na přísnější pravidla udržitelnosti.

1. Budoucnost SZP: Dotace, definice zemědělce a nové priority

Jednání o budoucí Společné zemědělské politice (SZP) po roce 2027 nabírají na obrátkách. Pro zemědělce se rýsují jak pozitivní zprávy, tak i varování před novou byrokratickou zátěží.

  • Zpřísnění definice zemědělce zatím neprošlo: Evropská komise a kyperské předsednictví přišly s návrhem, aby se dotační podpora více zaměřila pouze na subjekty, jejichž hlavní činností je zemědělství. Většina členských států se však postavila proti. Státy preferují zachování současného stavu (kde je zemědělec definován prostým výkonem zemědělské činnosti), protože přísnější pravidla by přinesla chaos v době, kdy se vyjednává o dlouhodobém rozpočtu EU.

  • Irsko přebírá kormidlo: Od 1. července 2026 přebírá předsednictví Rady EU Irsko. Pro farmáře je dobrou zprávou, že mezi své hlavní priority řadí potravinové zabezpečení, konkurenceschopnost a podporu živočišné výroby či generační obměny. Irsko chce také aktivně bojovat za snížení administrativní zátěže.

  • Europoslanci varují před byrokracií: Výbor pro zemědělství Evropského parlamentu (COMAGRI) ostře zkritizoval návrh nového rámce výkonnosti rozpočtu EU. Podle poslanců nový systém příliš tlačí na ekologické cíle na úkor produkce a hrozí, že zemědělcům přinese další kontroly a papírování.

2. Trh s hnojivy: Dostupnost je nejhorší od krizového roku 2022

Ceny dusíkatých hnojiv jsou v současnosti o 70 % vyšší než v roce 2024, což pro řadu podniků znamená kritickou situaci. Kvůli drahým energiím a konfliktům na Blízkém východě už někteří evropští farmáři omezují hnojení nebo zvažují zmenšení osevních ploch.

Mimořádná pomoc na obzoru: Evropská komise kvůli hrozícímu poklesu produkce chystá krizová opatření. V plánu je využití zemědělské rezervy ve výši přes 200 milionů EUR, podpora likvidity v rámci SZP a větší flexibilita při vyplácení záloh.

Europoslanci z výboru COMAGRI však Komisi kritizují – navržená podpora je podle nich slabá a pomalá. Část poslanců požaduje posílení domácí evropské výroby hnojiv, druhá část vidí řešení ve snížení závislosti na syntetických hnojivech (např. skrze větší využívání luskovin a statkových hnojiv).

3. Rostlinná výroba a biopalia: Sója v ohrožení, tlak na uznání plodin

V oblasti rostlinné produkce a obnovitelných zdrojů se rozhořel spor o suroviny:

  • Sója jako vysoce riziková plodina? Evropská komise na základě nových dat zařadila sóju (vedle palmového oleje) mezi suroviny s vysokým rizikem nepřímé změny využívání půdy (ILUC – situace, kdy pěstování plodin pro biopaliva vytlačuje produkci potravin a vede ke kácení lesů). Agrární výbor EP varuje, že tento krok může fatálně oslabit produkci rostlinných bílkovin v EU a zvýšit závislost na dovozu. Komise se brání, že nejde o zákaz, a připravuje certifikaci pro udržitelně pěstovanou sóju.

  • Výzva think-tanku Farm Europe: Evropský think-tank Farm Europe oficiálně vyzval Komisi, aby uznala biopaliva z evropských plodin jako plně udržitelná. Upozornil také na masivní dovoz biopaliv z Číny (tvoří už pětinu spotřeby v EU) a varoval před podvody, kdy je klasický palmový olej falešně vydáván za použitý kuchyňský olej.

4. Udržitelnost a nová legislativa: Kredity za ochranu přírody a zpřísnění taxonomie

  • Peníze za péči o krajinu: Evropská komise posunula přípravu systému kreditů za ochranu přírody. Tento nástroj, inspirovaný uhlíkovými kredity, by měl přinést dodatečné finanční příjmy zemědělcům a lesníkům za aktivity, které prokazatelně obnovují ekosystémy. První reálné výsledky expertní skupiny se čekají v roce 2027.

  • Pozor na pojem „regenerativní zemědělství“: Organizace Eat Europe vyzvala k větší transparentnosti. Kritizuje, že se termín „regenerativní zemědělství“ v potravinářství masivně používá bez jasných vědeckých kritérií a nezávislého ověřování. To podle nich vytváří nekalou konkurenci pro ty, kteří hospodaří skutečně udržitelně.

  • Zpřísnění zelených investic (Taxonomie): Expertní platforma navrhuje přísnější environmentální kritéria EU. Dopady mohou zemědělci pocítit v oblasti zpřísnění dohledatelnosti původu biomasy a v tlaku na drastické omezení a recyklaci plastových obalů.

  • Hříšníci pod lupou: Evropská komise poslala formální výzvu Španělsku, které stále dostatečně neřeší znečištění vod dusičnany ze zemědělství. Madridu nyní hrozí vysoké finanční sankce.

5. Mezinárodní obchod a komodity

Zemědělský obchod EU vykazuje zajímavé výkyvy:

Ukazatel (únor 2026) Hodnota / Změna Hlavní příčina
Obchodní přebytek agrárního sektoru EU 4,4 mld. EUR (+43 % meziměsíčně) Výrazný pokles dovozu do EU, který převážil nad slabším exportem.
Pokles dovozu do EU Meziročně -5 % Nižší import kakaa (Pobřeží slonoviny), obilovin a olejnin (Ukrajina) a sóji (USA).
Výkyvy v exportu EU Egypt +39 % / USA -20 % Do Egypta masivně vzrostl vývoz pšenice, naopak do USA export oslabil.
  • Světové ceny potravin: Podle indexu FAO ceny v květnu stagnovaly. Prudký růst cen cukru (+7,5 % kvůli obavám z úrody v Brazílii a Indii) a obilovin (+2,6 % kvůli obavám o světovou sklizeň pšenice a drahým hnojivům) vyrovnal pokles cen rostlinných olejů.

  • Obchodní spory s Brazílií: Brazílie odmítá obavy EU ohledně používání antibiotik v tamní živočišné výrobě. Pokud Brazílie do 3. září 2026 nepředloží EU požadované záruky, hrozí omezení dovozu brazilského hovězího masa na evropský trh.

6. Co se děje u sousedů? Podvody a změny ministerstev

  • Slovensko pod palbou žalobce: Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) upozornil Evropskou komisi na novou slovenskou úpravu zemědělských dotací. Podle unijních žalobců novela zákona oslabuje ochranu finančních zájmů EU a otevírá dveře zneužívání peněz. Podvody se řeší i v Řecku, kde policie zadržela 13 lidí za dotační podvody se škodou přes 2,5 milionu EUR.

  • Dánsko ruší ministra zemědělství: V Dánsku došlo k politickému třesku. Nová vláda zcela zrušila samostatnou funkci ministra zemědělství a agendu sloučila pod nově vzniklé Ministerstvo pro přírodu a dobré životní podmínky zvířat, což jasně ukazuje politický směr země.