Dnes dosáhla Rada s Evropským parlamentem dočasné dohody o souboru pravidel, která vytvářejí právní rámec pro nové genomické techniky (NGT).
Cílem nařízení je zvýšit konkurenceschopnost zemědělsko-potravinářského sektoru a zajistit rovné podmínky pro evropské subjekty, a zároveň posílit potravinovou bezpečnost a snížit vnější závislosti. Nařízení zajišťuje důkladnou ochranu zdraví lidí a zvířat i životního prostředí a přispívá k cílům udržitelnosti EU.
Dočasná dohoda zaručuje zjednodušený proces pro rostliny NGT, které jsou rovnocenné konvenčním rostlinám, a reaguje na obavy týkající se duševního vlastnictví a přístupu k osivu.
„Nové genomické techniky nám mohou pomoci dělat více s menšími prostředky. Nařízení nám umožní vyvíjet nové odrůdy rostlin, které jsou odolnější vůči změně klimatu a vyžadují méně hnojiv nebo pesticidů. Naši zemědělci a zemědělsko-potravinářský sektor budou lépe vybaveni k inovacím a budou moci nadále produkovat zdravé a bezpečné potraviny pro naše občany.“
— Jacob Jensen, dánský ministr pro potraviny, zemědělství a rybolov
Termín NGT zahrnuje různé techniky, které upravují semena způsobem, jenž může nastat i v přírodě nebo prostřednictvím konvenčních šlechtitelských metod.
Pomocí těchto technik lze rychleji vyvíjet zlepšené odrůdy rostlin s konkrétními vlastnostmi, které mohou reagovat na výzvy, jimž čelí zemědělsko-potravinářský sektor. Například takové nové odrůdy mohou být odolnější vůči dopadům změny klimatu, jako je sucho nebo povodně, a mohou vyžadovat méně hnojiv a pesticidů.
Kategorie 1 NGT rostlin
Dočasná dohoda zachovává princip, že rostliny NGT-1 jsou ekvivalentní konvenčním rostlinám, v souladu s mandátem Rady pro vyjednávání i návrhem Komise. Vnitrostátní orgány musí ověřit, že rostliny patří do kategorie 1, ale jejich potomstvo již není třeba dodatečně ověřovat.
Rostliny a produkty NGT-1 nebudou označovány, s ohledem na princip ekvivalence. Jedinou výjimkou jsou semena a další rozmnožovací materiál rostlin NGT-1, které mají být označeny. To nepředstavuje nepřiměřenou zátěž pro šlechtitele, ale umožní provozovatelům zajistit řetězec bez NGT, pokud si to přejí.
Parlament a Rada se dále shodly na vytvoření seznamu vyloučených zamýšlených vlastností, které nesmějí být u rostlin kategorie 1 použity.
Obě instituce souhlasily, že tolerance k herbicidům a produkce známé insekticidní látky budou na tomto seznamu a nemohou být mezi zamýšlenými vlastnostmi rostlin NGT-1. Tato změna oproti návrhu Komise zajistí, že takové rostliny budou zařazeny do kategorie NGT-2 a budou podléhat povolování, sledovatelnosti a monitorování.
Kategorie 2 NGT rostlin
Rostliny s komplexnějšími nebo méně „přirozeně ekvivalentními“ genomickými úpravami jsou zařazeny do kategorie 2. Pro rostliny NGT-2 Rada i Parlament souhlasí s návrhem Komise zachovat platnost stávajících pravidel pro GMO, včetně povinného označování produktů.
Pokud štítek obsahuje informace o upravených vlastnostech, musí zahrnovat všechny relevantní vlastnosti. Toto pravidlo zavedla Rada, aby měli spotřebitelé k dispozici přesné a úplné informace.
Rada a Parlament se dohodly, že členské státy mohou zakázat pěstování rostlin NGT-2 na svém území.
Dohoda rovněž zahrnuje dobrovolná opatření pro koexistenci, což znamená, že členské státy mohou přijmout opatření, aby zabránily nechtěné přítomnosti rostlin a produktů NGT-2, pokud si to přejí.
Ochrana duševního vlastnictví
Pravidla pro patenty se řídí směrnicí EU o biotechnologiích. Přesto se nařízení o NGT zabývá obavami šlechtitelů a farmářů v souvislosti s patentováním.
Při podání žádosti o registraci rostliny nebo produktu kategorie 1 NGT musí společnosti nebo šlechtitelé předložit informace o všech existujících nebo probíhajících patentech. Tyto informace musí být zveřejněny ve veřejné databázi.
Dále mohou společnosti nebo šlechtitelé na dobrovolné bázi poskytnout informace o úmyslu držitele patentu udělit licenci k použití patentované rostliny nebo produktu NGT-1 za spravedlivých podmínek.
Rada a Parlament se dohodly na vytvoření expertní skupiny pro patentování, zaměřené na dopad patentů na rostliny NGT. Skupina bude složena z odborníků ze všech členských států, Evropského patentového úřadu a Úřadu Společenství pro odrůdy rostlin.
Jeden rok po vstupu nařízení v platnost zveřejní Komise studii o dopadu patentování na inovace, dostupnost osiva pro zemědělce a konkurenceschopnost sektoru šlechtění rostlin v EU. Komise poté určí, jaká následná opatření jsou nezbytná, případně předloží legislativní návrh k řešení případných problémů.
Další kroky
Dočasnou dohodu nyní musí schválit Rada a Parlament, aby mohla být formálně přijata.
Pozadí
V posledním desetiletí vznikla řada NGT na základě pokroku v biotechnologiích. Tyto nové technologie v roce 2001 – kdy byla přijata legislativa EU o GMO – ještě neexistovaly. Proto jsou rostliny získané pomocí NGT v současnosti podřízeny stejným pravidlům jako GMO.
Nová pravidla mají zajistit, aby rostliny NGT dostupné na trhu EU byly stejně bezpečné jako odrůdy získané konvenčním šlechtěním. Dohoda se vztahuje na rostliny, které prošly drobnými úpravami genetického materiálu (cílená mutageneze) nebo vložením genetického materiálu z téže rostliny či zkřížitelných rostlin (cisgeneze, včetně intrageneze). GMO zůstávají regulovány stávající legislativou EU, která se nemění.
