Jedná se o nejvyšší ukazatel vývozu cukru za celé statistické období od roku 1997, kdy byla založena Národní asociace pěstitelů cukru Ukrajiny. 40 % vývozu v roce 2024 směřovalo do zemí Evropské unie a 60 % na světový trh. Hlavními importéry ukrajinského cukru na světovém trhu byly země Blízkého východu, severní Afriky a Severní Makedonie. Světová produkce cukru v letech 2023-2024 vzrostla o 2,8 milionu tun ve srovnání s předchozím obdobím a dosáhla 186,6 milionu tun. Spotřeba cukru dosáhla nového rekordu, a to díky výraznému růstu poptávky v Indii. Více jak polovinu veškerého ukrajinského exportu v loňském roce zajišťoval zemědělský sektor, který byl hlavním nositelem devizových příjmů.

Ukrajina oznámila program výstavby skladů zeleniny

Pro efektivní skladování plodin na Ukrajině bude nutné vybudovat moderní sklady zeleniny, které pojmou od 10 do 20 tisíc tun produktů. Ukrajina přechází od statických programů k dynamickým. Státní rozpočet na rok 2025 poskytuje 1 miliardu hřiven na podporu rozvoje chovu zvířat, zpracování zemědělských produktů a také na výstavbu skladů zeleniny. Program umožní nejen efektivně zachovat úrodu, ale také vytvořit podmínky pro zpracování zemědělských produktů, což je důležité k posílení potravinové bezpečnosti země.

Ukrajina přišla během ruské agrese o 16 tisíc hektarů vinic

Poměr mezi dováženými a ukrajinskými vinařskými výrobky se stále více zmenšuje. Během necelých 3 let války na Ukrajině se počet vinic snížil na 25 tisíc hektarů, v roce 2021 to bylo 41 tisíc hektarů. To jsou důsledky ruské agrese pro vinařský průmysl Ukrajiny. Objem trhu s vínem v roce 2024 činí 8,371 milionu USD, z toho 4,42 milionu USD připadlo na dovoz a 4,329 milionu USD na domácí výrobu. Je patrný negativní trend: v roce 2021 činil objem trhu s vínem na Ukrajině 10,331 milionu USD a v roce 2024 to bylo 8,371 milionu USD, to znamená, že během války došlo k poklesu o 20 %. Za dobu trvání války bylo z celkové plochy vinic na Ukrajině (s přihlédnutím k okupovaným územím) zlikvidováno 16 tisíc hektarů, rozloha vinic na Ukrajině se tak snížila o 30-35%.

Zdroje: Národní asociace pěstitelů cukru Ukrajiny – „Ukrtsukor“
Ministerstvo agrární politiky a potravin Ukrajiny

Zpracoval:
Petr Sochor
zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Kyjevě
tel: +380 506 138 519, e-mail: petr.sochor@mzv.gov.cz

Poslední průzkum probíhal ve dnech 23. – 25. prosince 2025 a porovnával celostátní průměrné ceny základních potravin za uplynulý rok ve 430 supermarketech a maloobchodních prodejnách ve srovnání s rokem předchozím. Pokud se jedná o zeleninu, zaměřil se na osm druhů základní zeleniny, která reprezentuje základ japonské kuchyně. Jednou z nich bylo např. japonské zelí – neodmyslitelná součást mnoha japonských jídel, včetně oblíbeného tonkatsu, smaženého vepřového masa. Právě zelí dle výsledků průzkumu zdražilo za sledované období více než třikrát, když se v průběhu roku 2024 prodávalo za 453 jenů (cca 70 CZK/ kilogram). Zelený salát zaznamenal nárůst cen 2,38 krát (na 993 jenů, tj. 153 CZK/kilogram) a čínské zelí 1,95 krát (na 269 jenů, tj. 42 CZK/kilogram).
Ministerstvo k tomu uvedlo, že za skokový nárůst cen zeleniny může zejména počasí a klimatické vlivy, zejména pak rekordně horké léto, jemuž Japonsko minulý rok čelilo, jakož i nedostatek dešťových srážek na podzim a zejména pak v prosinci. Vlivem těchto faktorů nejenže se úroda snížila, výpěstky byly ale rovněž menší a měly horší kvalitu. U sledovaných druhů dosáhl, dle zprávy ministerstva, pokles úrody až 40 %.
V japonských médiích bylo možné koncem roku zaznamenat zprávy o reálných dopadech tohoto vývoje. Byly kupříkladu uveřejněny reportáže o populárních restauracích, které musely ustoupit od oblíbené služby zákazníkům, a sice neomezené konzumace japonského zelí coby přílohy k hlavním jídlům. V Japonsku se jedná o tradiční zvyk, na který jsou spotřebitelé po dlouhá léta zvyklí a taková změna je pro ně proto značně citlivá.

Zpracovala:
Veronika Vanišová
zemědělská diplomatka velvyslanectví ČR v Tokiu
Mobil CZ: +420 603 350 236, E-mail: veronika.vanisova@mzv.gov.cz