Reakce na tiskovou zprávu NKÚ: „SZIF je závislý na hlavním dodavateli svého IT systému, ten ročně stojí přes půl miliardy korun“.

Reakce na tiskovou zprávu NKÚ: „SZIF je závislý na hlavním dodavateli svého IT systému, ten ročně stojí přes půl miliardy korun“.

Nejvyšší kontrolní úřad dnes vydal tiskovou zprávu týkající se toho, jak Ministerstvo zemědělství (MZe) a Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v letech 2016 až 2019 pořizovaly, provozovaly a rozvíjely informační a komunikační technologie (ICT). Ve zprávě se mimo jiné uvádí, že SZIF hlavnímu dodavateli zaplatil v uvedených letech za aplikačnípodporu provozu a rozvoj IS SZIF téměř 2,1 miliardy korun. Zpráva rovněž uvádí, že na výrazných nákladech IS SZIF se podílely vysoké jednotkové ceny práce externích IT specialistů. Uvedené informace proto uvádíme na pravou míru.

IS SZIF je sjednoceným pojmem pro dílčí komponenty (systému) různých dodavatelů. Tento pojem je používán zejména proto, že na veškeré části se vztahují klíčová pravidla týkající se IS platební agentury (Akreditační kritéria, ISMS resp. ISO27000 certifikace, a další). V Kontrolním závěru z kontrolní akce na rozdíl od tiskové zprávy je popsán rozpad IS SZIF na tyto části tvořící IS SZIF.

Porovnání jednotkových cen práce externích IT specialistů, zejména „specialisty SAP“ nejsou zdaleka jen projevem závislosti na jednom dodavateli, ale zejména typem implementovaných různých technologií SAP. Uvedená cena „specialisty SAP“ 27 733 korun za jeden den práce se nezakládá na pravdě. Jedná se o částku 21 900 korun, u funkcionalit vztažených na ZND je cena nižší.

Licence k softwaru SAP jsou na SZIF pravidelně vyhodnocovány externím SW auditem přímo ze strany výrobce SAP SE, jehož výsledky SZIF detailně analyzuje. Rovněž typy licencí SAP jsou na SZIF a MZe jiné.

SZIF předložil řadu dílčích koncepčních dokumentů ICT a měl pro sledované období vypracovanou strategii „Strategie ICT SZIF a koncepce rozvoje na období let 2015- 2018“, která je v současné době v aktualizaci vzhledem k chystané novele Vyhlášky MVČR pro strukturu a obsah Informační koncepce úřadu a také na potřebu nastavení změn na nové programové období SZP a nových požadavků (například projektu MACH – prezentace geografických a GIS informací uživatelům, vyhodnocování geotagovaných fotografií, apod).

Pro doplnění je rovněž nutné dodat, že SZIF má certifikát ČSN ISO/IEC 27001:2014 (mezinárodně platný standard, který definuje požadavky na systém managementu bezpečnosti informací) vrámci kterého každý rok prochází certifikačním auditem.

Rovněž uvádíme, že pouhým porovnáním (čísel a údajů) a nedoplněním rozsahu a využití jednotlivých systémů dochází tak kvytržení zkontextu a tím pádem kneobjektivitě uvedených informací. MZe ani SZIF neměli možnost se vyjádřit k tomuto výslednému porovnání, každá instituce měla možnost se vyjádřit vždy pouze ke své části kontrolního protokolu.

Vzájemné srovnávání informačních systémů SZIF a MZe a identifikace různých rozdílů nevychází z podstaty porovnávání neporovnatelného. Každý z porovnávaných informačních systémů má jinou roli, počty uživatelů, rozsah funkcionalit a technologii.

IS SZIF (informační systém platební agentury) je klíčový informační systém resortu zemědělství. Ročně je vtomto informačním systému administrováno více než 200 nejrůznějších dotačních titulů, zpracováno 220 tis. žádostí o tyto dotace a dalších správních řízení. Systémem ročně projde více jak 45 mld. Kč při administraci a výplatě těchto dotačních titulů (evropských a národních zemědělských dotací).

IS SZIF rovněž využívá většinu resortních systémů, včetně zmiňovaných systémů MZe, jako zdroje dat (v rámci Integrovaného administrativního kontrolního systému = IACS dle evropské legislativy).

Uživateli tohoto systému nejsou pouze zaměstnanci Fondu, ale také zaměstnanci MZe a zejména samotní žadatelé v počtu přes 59 000 (uvádí i Kontrolní závěr z kontrolní akce).

Uvedeným skutečnostem odpovídá i výše nákladů na tento IS a také to, že MZe před vstupem ČR do EU pověřilo SZIF výkonem Platební agentury pro SZP. Náklady na administraci jedné koruny, a to včetně mzdových nákladů a také nákladů na IS se dlouhodobě pohybují do výše 4% administrovaného objemu finančních prostředků, což představuje i z pohledu srovnání členských států EU a jejich PA lepší průměr.

Přesto SZIF od roku 2015 podniká kroky na snížení závislosti na hlavním, nikoli jediném dodavateli systému.