Jelikož s LPIS pracujeme, víme, že český LPIS neumožňuje vyplácení dotací více subjektům na stejnou plochu, tato zpráva auditorů je pak zavádějící. To, co se děje v Řecku, v ČR možné není. Česká republika má v tomto směru jeden z nejlepších online nástrojů – veřejný LPIS, který aktivně řeší případné konkrétní spory o pozemky. V systému existuje i samostatná vrstva, která některé pozemky přímo z dotačního titulu vyřazuje, což ani zmiňované Řecko nemá. Dvojí financování z evropských peněz tak v Česku reálně nehrozí a spory se standardně řeší.

Pokud Evropská komise vůbec narazila na nějaké nesrovnalosti, maximálně se může jednat o zcela drobné odchylky. Ty jsou způsobené čistě technickými parametry, postupy digitalizace nebo převodu dat, a takové drobné disproporce by za nás měly být zcela běžně tolerovány.

Jak funguje řešení nezpůsobilých ploch v českém LPIS?

V registru půdy LPIS slouží speciální „Vrstva způsobilosti“ k evidování ploch, u kterých chybí právní důvod užívání (PDU) – typicky z důvodu sporu mezi více uživateli nebo po ohlášení vlastníka pozemku. Tato metodika vznikla proto, aby se hranice dílů půdních bloků (DPB) mohly v mapě kreslit podle skutečného stavu hospodaření v terénu (nikoliv striktně podle katastru nemovitostí), ale zároveň stát nevyplácel dotace na spornou plochu.

Přehled toho, jak se různé typy nesrovnalostí v LPIS projevují:

Typ nezpůsobilosti	Jak se v LPIS/žádosti projevuje	Má vliv na geometrii DPB?
Chybějící PDU (Právní důvod)	Zakresluje se do Vrstvy způsobilosti.	Ne, blok zůstává v celistvosti, poníží se jen způsobilá výměra.
Trvalá změna (nad 12 měsíců)	Prvek se z bloku vykreslí (vyjme).	Ano, mění se reálná geometrie půdního bloku.
Dočasná změna (pod 12 měsíců)	Zadává se kódem v Jednotné žádosti.	Ne, poníží se pouze deklarovaná výměra pro dotaci v daném roce.