V úterý 10. září se v Budapešti uskutečnilo neformální setkání ministrů zemědělství EU a jejich zástupců, kteří se věnovali diskuzi o budoucnosti Společné zemědělské politiky po roce 2027 a jedné z priorit maďarského předsednictví: „zemědělství EU zaměřenému na zemědělce“. Českou republiku na jednání zastupoval náměstek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek.
Současná forma Společné zemědělské politiky (SZP) vstoupila v platnost v roce 2023 a její platnost skončí v roce 2027. Již nyní však probíhají intenzivní diskuze se zainteresovanými stranami o budoucím směřování SZP po roce 2027, které mají za cíl SZP zefektivnit a zjednodušit. Významnou roli v tomto procesu sehrál rovněž strategický dialog s Evropskou komisí, do kterého se zapojil zemědělskopotravinářský sektor, neziskové organizace, akademická obec i venkovské oblasti.
Mezi členskými státy a Unií panuje shoda ohledně orientace Společné zemědělské politiky na výsledek, nicméně s nutností jejího celkového zjednodušení. Zemědělství by do budoucna mělo být především konkurenceschopné, odolné vůči krizím, udržitelné a vstřícné k zemědělcům. Česká delegace spolu s dalšími členskými státy podpořila zachování stávající podoby Společné zemědělské politiky, avšak za podmínky revize jejích problémových prvků, využití stávajících investic a zachování transparentnosti.
Zástupci členských států se následně věnovali tématu zjednodušení plateb finančních přídělů, zemědělským ambicím v souladu s ekologickými cíli a systému nástrojů k účinnější reakci na krize.
Zdroj: HU Presidency, ÚV ČR
Brazílie žádá EU o odklad zákazu dovozu výrobků způsobujících odlesňování
Brazílie ve středu požádala EU, aby v prosinci nezaváděla nová pravidla pro boj proti odlesňování. Zároveň unii požádala o revizi právního předpisu tak, aby nepoškozoval brazilský vývoz. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na dopis brazilských ministrů zemědělství a zahraničí Evropské komisi, který má agentura k dispozici.
„Brazílie je jedním z hlavních dodavatelů většiny výrobků, na které se tato legislativa vztahuje, což odpovídá více než 30 procentům našeho vývozu do tohoto bloku,“ stojí v dopise.
„Abychom se vyhnuli dopadu na naše obchodní vztahy, žádáme, aby EU na konci roku 2024 nařízení proti deforestaci nezaváděla a urychleně přehodnotila svůj přístup k této otázce,“ píší dále ministři.
Nařízení, které vejde v účinnost 30. prosince, se vztahuje na dobytek, kakao, kávu, palmový olej, sóju, dřevo nebo kaučuk. Prodejci budou mít povinnost před uvedením výrobků na unijní trh ověřit, že tyto produkty nejsou spojeny s odlesňováním kdekoliv na světě, a vydat v této souvislosti prohlášení.
Podle údajů brazilského ministerstva rozvoje, průmyslu a zahraničního obchodu dosáhl brazilský vývoz těchto produktů v roce 2023 hodnoty 46,3 miliardy dolarů. Regulace by mohla ovlivnit vývoz v hodnotě přibližně 15 miliard dolarů.
„Považujeme regulaci za jednostranný a represivní nástroj, který ignoruje národní zákony o boji proti odlesňování,“ stěžují si brazilští ministři s tím, že legislativa podle nich diskriminuje země s lesními zdroji a zvyšuje náklady výrobců a vývozců.
Regulace byla zdrojem napětí při obchodních jednáních EU s Brazílií a jejími partnery v jihoamerickém obchodním bloku Mercosur. Vyjednavači EU a jihoamerických zemí, kteří se minulý týden sešli v Brasílii, uvedli, že dosáhli „významného pokroku“ ve sporných otázkách, které brzdily dlouho odkládanou dohodu mezi EU a Mercosurem.
Ačkoli je dohoda o volném obchodu od předpisu proti odlesňování oddělena, brazilští představitelé se obávají, že legislativa by mohla být využita ke snížení kvót jejich země na dovoz zemědělských produktů do EU. Chtějí proto v případě zavedení usilovat o určitou formu kompenzace.
O odklad EK už na konci května v dopise požádali představitelé americké vlády, a to ministryně obchodu Gina Raimondová a ministr zemědělství Tom Vilsack. Nová legislativa podle nich pro americké producenty představuje „kritické výzvy“.
Podle nařízení pro boj proti odlesňování budou mít importéři povinnost kromě dopadů produktů na odlesňování také zajistit, že při produkci nebyla narušena práva původních obyvatel. Orgány EU navíc dostanou pravomoc prostřednictvím satelitního sledování nebo analýzy DNA kontrolovat, odkud výrobky skutečně pocházejí. Protože jde o nařízení, může legislativa platit i bez implementace jednotlivými členskými státy.
Zdroj: ČTK