Změna klimatu bude mít hluboký dopad nejen na životní podmínky, ale také na evropské trhy práce, pracovní podmínky a kvalitu pracovních míst. Abychom pochopili důsledky změny klimatu pro pracovní život, je důležité rozlišovat mezi jejím přímým dopadem a dopadem politik v oblasti změny klimatu.
Tato zpráva si klade za cíl přispět k diskusi zkoumáním výzkumu na národní úrovni a diskusí o dopadu změny klimatu a zhoršování životního prostředí na kvalitu pracovních míst, zejména v povoláních, která budou pravděpodobně ovlivněna ekologizací.

Politický kontext

Politiky EU v oblasti změny klimatu nejsou nové, ale politické ambice a politiky zmírňování zaměřené na snížení emisí skleníkových plynů výrazně vzrostly a jsou spojeny s finančními investicemi na podporu zelené transformace a strategie růstu. Evropská unie se zavázala k řadě cílů a souvisejících politických opatření v rámci Evropské zelené dohody přijaté v roce 2019. Usilují o přeměnu EU v moderní, na zdroje účinně využívající a konkurenceschopnou ekonomiku založenou na závazném cíli dosáhnout uhlíkové neutrality 2050. Jako mezikrok EU zvýšila své ambice v oblasti klimatu do roku 2030 a zavázala se snížit emise do roku 2030 alespoň o 55 % v rámci balíčku Fit for 55. S cílem sladit legislativu s těmito ambicemi vstoupil v červenci 2021 v platnost nový evropský zákon o klimatu. Nařízení posiluje cíle snižování emisí pro budovy, dopravu, zemědělství, nakládání s odpady a malé a střední podniky a vyžaduje restrukturalizaci automobilů průmyslu a energetiky, aby mimo jiné splnily klimatické cíle. Evropská zelená dohoda pohltí jednu třetinu z 1,8 bilionu eur investice z balíčku obnovy NextGenerationEU.
Aby podpořila cíl Evropské zelené dohody zajistit, aby nikdo nezůstal pozadu, zavedla Evropská komise v roce 2020 mechanismus spravedlivého přechodu. Jeho cílem je podpořit regiony a lidi nejhůře postižené přechodem ke klimatické neutralitě, přičemž finanční pomoc ve výši 19,2 miliardy eur má být v letech 2021 až 2027 přidělena na politické intervence zaměřené na podporu zaměstnanosti a diverzifikaci místní ekonomiky. Evropská komise zdůraznila význam sociálního dialogu při navrhování a provádění těchto opatření.
Vzhledem k obrovskému dopadu změny klimatu a politiky v oblasti změny klimatu na společnost, ekonomiku a trh práce jsou související úvahy stále více začleňovány do dalších politik EU, jako je průmyslová politika, výzkumné rámce, strategie vzdělávání a dovedností a skutečně Evropský pilíř sociální politiky. Rights, která hraje klíčovou roli při podpoře přechodu prostřednictvím vzdělávání, zaměstnání a bezpečného a zdravého pracovního prostředí.

Klíčové poznatky

Dopady změny klimatu, jako jsou rostoucí teploty, zvýšené znečištění ovzduší a vyšší frekvence extrémních povětrnostních jevů, mají prokazatelné negativní dopady na kvalitu práce a produktivitu pracovníků. Dělají práci těžší. Zvláště ohroženi jsou pracovníci, kteří tráví hodně času venku (například v zemědělství, rybolovu, lesnictví, zahradnictví, stavebnictví a cestovním ruchu) a ti, kteří pracují se stroji produkujícími teplo. Pracovníci záchranných služeb jsou také přímo zasaženi nepříznivými povětrnostními jevy, jako jsou lesní požáry a záplavy.
Zaměstnání v těchto sektorech převažují muži a vysoký počet sezónních, migrujících a samostatně výdělečně činných pracovníků, kteří obvykle postrádají legislativní ochranu a často mají nižší úroveň odborové organizace a zastoupení na pracovišti.
Mnoho z těchto odvětví také čelí změnám, protože je třeba přizpůsobit pracovní metody, což může snížit jistotu zaměstnání a vyžadovat školení, rekvalifikaci nebo změnu zaměstnání.
Politiky v oblasti změny klimatu (a zejména politiky zmírňování) jsou nastaveny tak, aby přispívaly k odvětvovým a profesním posunům, zejména v odvětvích, která nejvíce přispívají k emisím skleníkových plynů. Analýza údajů z telefonického průzkumu evropských pracovních podmínek potvrzuje, že vysoký podíl pracovních sil v těchto odvětvích je v povoláních, která budou pravděpodobně ovlivněna ekologickým přechodem. Celkově 40 % pracovníků v EU pracuje v povoláních, která budou přímo ovlivněna ekologickým přechodem.
Pokud jde o kvalitu pracovních míst, místa, která pravděpodobně zaznamenají větší poptávku (pěstitelé plodin, tesaři a izolační pracovníci), mívají vyšší nároky na pracovní místa (jako jsou fyzická rizika a fyzické nároky), zatímco postrádají zdroje pracovních míst (jako je sociální podpora, autonomie a přístup ke školení). Nová a nově vznikající pracovní místa (například nákupčí, manažeři plánování politik a inženýři odpadních vod) vykazují nejpozitivnější rovnováhu mezi požadavky a zdroji a pracovní místa se zvýšenými dovednostmi (stavební manažeři, meteorologové a elektrotechnici) více odpovídají evropské průměrné kvalitě pracovních míst.
Rovnováha mezi profesními změnami, jejichž výsledkem jsou nové pracovní profily, větší poptávka nebo nové požadavky na dovednosti, se v jednotlivých odvětvích liší. Důsledky pro kvalitu pracovních míst budou určovány nejen přesným profilem úkolů jednotlivých pracovních míst (včetně vystavení rizikům spojeným se změnou klimatu) a postupy na pracovišti, ale také opatřeními přijatými k řešení dopadů změny klimatu a tím, jak je zelená přechod vůbec realizován. úrovně.
Zatímco ekologická povolání ztělesňují úsilí o celoživotní učení, které podpoří přechod, společnosti se také zapojují do akcí a praktik na pracovišti, které podporují dekarbonizaci. Zapojení pracovníků do vývoje a provádění těchto postupů může obohatit kvalitu práce.

Politické ukazatele

Výzkum dopadů změny klimatu na pracovníky a pracoviště je stále nejednotný. Ke snížení rizik pro pracovníky je zapotřebí více znalostí a řešení.
V EU neexistují rovné podmínky, pokud jde o ochranu pracovníků před riziky přímo spojenými se změnou klimatu. Předpisy na vnitrostátní úrovni o práci v horku se výrazně liší.
Procesy dekarbonizace mají dopad na mnoho odvětví, přesahují výrobu energie a těžký průmysl. Pracovníci v nejvíce postižených odvětvích by měli dostávat přednostní podporu na obnovu dovedností a přechody mezi zaměstnáními. Kromě toho je nezbytná podrobnější analýza důsledků pro další sektory spolu s poskytováním podpory těmto společnostem a jejich zaměstnancům.
Větší pozornost by měla být věnována důsledkům zeleného přechodu na kvalitu pracovních míst a je zapotřebí systematičtější výzkum. Monitorování kvality ekologických pracovních míst a těch, kteří jsou nejvíce vystaveni rizikům změny klimatu (často stejná pracovní místa), je zapotřebí, protože změna klimatu je dynamický proces. Politická opatření by se měla zaměřit na zvýšení kvality pracovních míst.
Rozvoj průmyslových strategií a souvisejících předpovědí dovedností a návrh příslušných školení vyvinutých se sociálními partnery bude zásadní, zejména má-li se zabránit tomu, aby nedostatek dovedností a pracovních sil omezoval pokrok směrem k dekarbonizaci.

Více zde: https://www.eurofound.europa.eu/en/publications/2024/job-quality-side-climate-change