Den 27. září si připomínáme jako Mezinárodní den připomenutí plýtvání potravinami. Při této příležitosti Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) a Program OSN pro životní prostředí (UNEP) pořádají od 13.30 SEČ globální virtuální konferenci.
Na světě je dostatek potravin pro nasycení celé populace, a přesto dle odhadů FAO trpí 733 milionů lidí hladem a podvýživou. Ztráty a plýtvání potravinami tuto situaci zhoršují a snižují množství potravin dostupných ke konzumaci. Mnoho vysoce výživných potravin, jako jsou čerstvé produkty, ovoce a zelenina, ryby a živočišné produkty, se v případě nevhodného zacházení velmi rychle kazí a vykazují tak vysoké úrovně ztrát.
Plýtvání potravinami je také spojeno se značnými ekonomickými ztrátami. To má dopad nejen výrobce a prodejce, ale také na jednotlivé spotřebitele a celou společnost. Kromě toho rozkládání vyhozených potravin a komodit na skládkách generuje 8 až 10 % celkových emisí skleníkových plynů agrárního systému (včetně metanu), což má negativní dopad na změny klimatu a environmentální udržitelnost.
Odhaduje se, že v roce 2021 bylo v dodavatelském řetězci od sklizně až do chvíle, kdy se potraviny dostanou na prodejní pulty, ztraceno přibližně 13 % tedy 931 milionů tun potravin, což odpovídá 120 kilogramům na osobu. Strategie na snížení ztrát a plýtvání potravinami zahrnují změny ve výrobě, technologické zlepšení v manipulaci s potravinami po sklizni (zpracování, skladování a distribuci) a optimalizaci spotřeby potravin včetně podpory oběhového hospodářství.
Více podrobností včetně doporučení, jak omezit plýtvání potravinami a možnosti zapojení do osvětové činnosti naleznete na webu FAO.
Výsledky projektu, který je podporován TA ČR, přináší cenné poznatky o tom, jak se mění míra plýtvání, když se mladí osamostatní a přestanou být pod dozorem rodičů a jak se jejich chování promítá do struktury směsného komunálního odpadu. Na počátku výzkumu proběhlo rozsáhlé dotazníkové šetření, které tým nyní doplňuje o výsledky rozborů směsného komunálního odpadu, jehož svozy probíhaly na deseti vysokoškolských kolejích po celé České republice průběžně od podzimu roku 2023 do letošního jara a zároveň o deníková šetření. „Studující si nebyli vědomi toho, že je jejich odpad svážen a podrobněji analyzován, a právě díky tomu máme nezkreslená čísla a jasnou představu o skutečném chování této generace,“ uvedla vedoucí projektu Lucie Veselá z PEF MENDELU.
Deníková šetření, ve kterých respondenti zaznamenávali, jaký potravinový odpad během dne vzniká a jaké je jeho přesné množství, byla rovněž zcela anonymní. „Velice podstatná pro realizaci deníkového šetření byla finanční a věcná podpora firem Albert, Kaufland, Alza a Nestlé. Díky nim jsme mohli respondenty štědře odměnit, což bylo nepostradatelné pro získání vyvážené cílové skupiny, a tím dodržení správné metodiky. Díky tomu se nám podařilo podchytit nejen nadšence, které tematika plýtvání potravinami zajímá, ale celé široké spektrum generace Z,“ doplnila Veronika Mokrejšová z FMV VŠE v Praze, jejíž vědecký tým měl deníkové šetření v gesci.
Rozbory směsného komunálního odpadu z kolejí s důrazem na biologický odpad prováděla společnost GREEN Solution. „Provedené rozbory odpadu poukazují na vyšší míru plýtvání a to přesněji 43,4 gramů na osobu za den, než kterou zástupci generace Z uvedli v deníkových šetřeních (30,0 gramů). Pokud se zaměříme na množství vyplýtvaných potravin, které tato generace odhadovala v dotazníkovém šetření, ukázalo se, že pokud bydlí s rodiči, udávají průměrně 38 gramů/os/den, ovšem ti, co bydlí samostatně na kolejích, odhadovali 59 gramů za osobu na den. Toto zjištění je v souladu s měřením plýtvání pomocí deníkových šetření. S ohledem na to, že studenti na kolejích nekonzumují všechna jídla a netráví zde většinu dne, se tedy jedná o poměrně vysokou hodnotu, kterou budeme nyní dále prověřovat,“ upřesnila Lucie Veselá.
Odběr vzorků probíhal na každé koleji ve třech termínech (jaro, podzim a zima), kdy léto bylo záměrně vynecháno, jelikož v těchto měsících studenti na kolejích nebydlí. Největší množství vyplýtvaných potravin bylo vyprodukováno na podzim (20,7 % struktury ze směsného komunálního odpadu). Nejvíce se plýtvalo ovocem a zeleninou, na dalším místě se umístilo pečivo. Z šetření také vyplývá zvyšující se míra plýtvání potravinami u studentů, kteří žijí samostatně než u jejich vrstevníků, kteří žijí s rodiči nebo v jiných typech domácností. „Plýtvání na osobu se rovněž zvyšuje s klesajícím počtem členů domácnosti,“ doplnila řešitelka projektu Veronika Antošová z PEF MENDELU.
Pro výzkumníky byla ovšem velkým překvapením samotná struktura kolejního odpadu, kdy se ukázalo, že studenti na kolejích ve srovnání s domácnostmi velmi málo třídí (plast, papír a sklo). Domácnosti v rámci směsného komunálního odpadu vyhodí přibližně 10,0 % plastu a 6,8 % papíru, přičemž na studentských kolejích se jednalo o 17,1 % plastu a 12,1 % papíru, což je téměř jednou tolik. I na tuto otázku se budou snažit vědci najít odpověď.
Již v tomto měsíci byla spuštěna komunikační kampaň „Nebuď Trash“ na sociálních sítích a budou realizovány edukativní přednášky zaměřené na plýtvání potravinami na vybraných univerzitách napříč celou Českou republikou. Měření množství odpadu na kolejích budou probíhat i nadále a vědci budou sledovat, zda dojde díky intervencím ke změně v chování směrem k udržitelnějšímu nakládání s potravinami. V posledním roce projektu budou intervence zastaveny a bude sledováno, zda kampaň měla dlouhodobější efekt, či nikoliv. Výsledky získané z projektu jsou klíčové pro budoucí výzkum a tvorbu strategií zaměřených na redukci potravinového odpadu u generace Z.
Výzkumný tříletý projekt byl zahájen v září v roce 2023. Spoluřešiteli projektu jsou Vysoká škola ekonomická v Praze, Univerzita Karlova v Praze, organizace GREEN Solution s.r.o. a INESAN s.r.o.
ZDROJ:
Kontakty pro bližší informace: Ing. Lucie Veselá, Ph.D., Provozně ekonomická fakulta, Mendelova univerzita v Brně, lucie.vesela@mendelu.cz, +420 604 375 757; Ing. Veronika Mokrejšová, Ph.D., Vysoká škola ekonomická v Praze, veronika.mokrejsova@vse.cz, +420 731 626 014