Emirátská rozvojová banka (EDB) přichází s novým projektem na
podporu farmářů

Emirátská rozvojová banka (EDB) přichází s novým projektem na podporu farmářů a
investorů do vertikálních farem ve Spojených arabských emirátech. Možnost využít půjčku ve výši až 5 mil. dirhamů (asi 30 mil. Kč) nemají, jako obvykle, pouze místní žadatelé ale kdokoliv. Hlavním cílem podpory je přispění k rozvoji emirátů a zvýšení potravinové bezpečnosti.
Projekt je již vyzkoušen několika investicemi do okolních farem a jejich modernizací. Pro EDB jsou podobné investice brány jako vysoce rizikové, ale i tak je EDB první bankou, která je vůbec nabízí. Návratnost takových investic překračuje 10 let, což je v případě vysoce rizikové investice pro ostatní banky v zemi nepřijatelné. Nicméně pro emiráty to znamená podporu jejích vize o lepší dostupnosti místních potravin, a proto se rozhodli takové projekty podporovat.
Emirátská rozvojová banka kromě půjčky nabídne také možnost odložit o dva roky začátek splácení. A to není všechno. Splátky mohou být podle druhu podnikání rozloženy i v závislosti na ročním období a sklizni. Dle mluvčího banky, vycházel projekt především z poznámek samotných farmářů a jejich problematice se splácením v obdobích mimo sezónu.
Pokud chce země farmaření rozšířit a produkovat více lokálních komodit, podobné projekty a
vládní podpora je kvůli místním podmínkám nezbytná.
Během otevření tohoto tématu na konferenci o vertikálním farmaření GVF Show Dubai
doplnil vystoupení také ředitel Arabského úřadu pro investice do zemědělství. Ten jako další z bodů podpory zmínil nadcházející změny v právním prostředí, především v oblasti pronajímání půdy k zemědělské produkci. Vertikální farmy se často stavějí v blízkosti velkých měst, což kromě logistických výhod přináší problematiku velmi vysokých nájmů za půdu. To Emiráty hodlají změnit novým zákonem v případě pronájmů určeným k zemědělství.

Kazašské mlékárny v problémech?

Odborníci se obávají, že řada kazašských mlékáren bude nucena od příštího roku ukončit svůj provoz. Důvodem jsou technické předpisy Euroasijské ekonomické unie („EAEU“) pro zpracování mléka, které vstoupí v platnost od 1. ledna 2025, a u kterých byla odložená platnost před 5 lety. Kazachstán opět není na takovou technickou změnu připraven.
Kazašská vláda se již několik let snaží podpořit mlékárenský průmysl a dosáhnout nové úrovně produkce mléka. Do mlékárenského průmyslu se dost investuje, přičemž stát již poskytl řadu podpor do zmíněné oblasti, např. mlékárnám je ročně vyčleněno více než 24 mld. KZ tenge (cca 50 mil. €) na částečnou úhradu nákladů na produkci mléka. Dále se v rámci investičních dotací refinancuje 25 % vynaložených nákladů, a při přepravě mléka na export jsou vypláceny dotace ve výši 50 % nákladů na dopravu.
V loňském roce byl navíc zahájen „Program zvýhodněného úvěrování projektů v sektoru zemědělství“. Na jeho realizaci, tj. na financování výstavby 65 mléčných farem s celkovou výrobní kapacitou asi 372 tis. tun mléka ročně bylo vyčleněno 100 mld. KZ tenge (cca 200 mil. €). I v letošním roce byl schválen „Plán rozvoje chovu dojnic na léta 2024–2026“, jehož cílem je navýšení objemu kravského mléka pro zpracovatelské podniky, a to na 620,6 tis. tun.
Pokud jde o výrobu mléka v Kazachstánu, podle oficiálních statistik se za posledních 5 let vyprodukovalo v zemi 30,8 mil. tun mléka ve všech kategoriích farem a došlo ke zvýšení objemu o 12 %. 62 % mléka z celkové produkce pochází z malých „domácích farem“, což odráží maloobjemový charakter subsektoru a často zcela neodpovídá potřebným technickým předpisům.
V roce 2022 si Kazachstán zajistil 90 % mléka a mléčných výrobků z vlastní produkce a zbylých 10 % dovezl.

Zároveň se však za posledních 5 let snížila spotřeba mléka a mléčných výrobků a jedním z možných důvodů snížení spotřeby je růst maloobchodních cen a také růst indexu cen výrobců. To ovlivnilo i nárůst objemu dovozu.
V současnosti se například zvyšuje dovoz mléčných výrobků do regionů, které mají společné hranice s Ruskou federací. Mléko se dováží především v suché formě pro zpracovatelský průmysl, stejně jako hotové výrobky ve formě konzerv nebo kondenzovaného mléka.
V posledních letech navíc došlo k poklesu vývozu mléka z Kazachstánu. Exportní pozice Kazachstánu je obecně mnohem slabší než například u Kyrgyzstánu. Kazachstán produkuje dvakrát více mléka a exportuje jej 1,7krát méně než sousední země.
Podle odborníků se situace zhorší od 1. ledna 2025, kdy vstoupí v platnost technická nařízení EAEU pro syrové mléko. Mlékárny tak budou podle odborníků nuceny snížit o 90 % objem nákupů tuzemského syrového mléka, které se v současnosti nakupuje od drobných farmářů a soukromníků. To zase povede k tomu, že až 70 % venkovského obyvatelstva přijde o příjem, který v současnosti získává z prodeje syrového mléka.
S vysokou pravděpodobností bude řada mlékáren nucena ukončit svou výrobu a podíl
dovozu u hotových mléčných výrobků v podobě sýrů, tvarohu, smetany, másla se může zdvojnásobit ze současných 30-40 % na 60-80 %.
Zde je třeba uvést, že uvedené technické předpisy měly vstoupit v platnost již 1. ledna 2020, ale na žádost Kazachstánu byl jejich vstup v platnost odložen o 5 let.
Poslanci apelovali na premiéra s požadavkem, aby přijal opatření k zajištění rovných soutěžních podmínek, případně k zamezení vstupu dotovaných výrobků z dovážejících zemí na kazašský trh. Domnívají se také, že je nutné zvýšit podíl hospodářských zvířat chovaných ve stájích a podpořit urychlenou výstavbu nových moderních farem.
Zdroj