Zahraniční obchod se živým skotem (tis. ks)
Skot vývozním artiklem
Obrat obchodu se živým skotem se během uplynulých 20 let navýšil téměř trojnásobně z 83,5 tis. ks v roce 1998 na 241,7 tis. ks v roce 2018, a to tak, že v posledních 10 letech byl dovoz vzhledem k vývozu téměř zanedbatelný. Na straně dovozu trvale převládala zvířata určená k porážce, a to především ze Slovenska. Zato vývoz prošel fází rozšiřování co do množství i teritoria. Vždy převládala zvířata určená k dalšímu chovu (telata, tzv. zástavový skot a plemenná zvířata), přičemž množství zvířat určených k porážce se za 20 let navýšilo pětinásobně a v roce 2018 odpovídalo přibližně třetině výroby masa v ČR.
V roce 1998 se živý skot vyvážel do 16 evropských zemí a jediné mimoevropské – Libanonu. Do devíti zemí tehdejší EU15 se vyvezlo 65 % zvířat. Čtyři roky po vstupu na rozšířený volný evropský trh (EU27) se skot vyvážel do 15 unijních zemí s podílem 87 %; mimo EU to bylo do Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Ruska a Arménie. Stejný podíl skotu vyvezeného do zemí EU byl i v roce 2018, avšak v množství 1,5krát vyšším. O nepatrné množství zvířat se rozšířil vývoz do pobaltských zemí. Největším mimoevropským odběratelem českého, ale i přes Česko přepravovaného skotu se stalo Turecko. V roce 2018 se tam vyvezlo 25,7 tis. ks skotu (za Rakouskem v pořadí 2. země co do počtu vyvezených zvířat).
Plemenná zvířata ujedou do svého nového působiště nejvíce kilometrů. V roce 2018 to bylo průměrně 1 385 km a zvířata se dostala např. až do Kazachstánu a Gruzie. Mladý skot určený k dalšímu chovu nacestoval průměrně 932 km. Odstavená telata se vyvážela do Belgie, Španělska a Nizozemska, kam se jich dostalo 87 % z celkových 61,6 tis. ks. Zástavový skot cestoval převážně na opačnou stranu. Do Turecka, Slovinska a Chorvatska se vyvezlo 75 % z celkových 45,7 tis. ks. Jatečný skot k porážce v zahraničí ujel průměrně 305 km, neboť jeho destinací byly ponejvíc sousední země Rakousko a Německo (85 % z 65,8 tis. ks).
Živý skot je pro ČR dobrým vývozním artiklem, zvířata však musejí absolvovat dlouhý převoz, než se dostanou na místo určení. Podle veterinárních předpisů musejí mít při převozu zabezpečen alespoň dostatek vody, krmiva a prostoru.
Zahraniční obchod se živými ovcemi (tis. ks)
České jehněčí na holandský stůl
Vzhledem k velikosti populace ovcí v ČR ani zahraniční obchod s ovcemi nedosahuje tak velkého objemu jako se skotem či prasaty. Pro chov ovcí je však vývoz důležitým způsobem finalizace výroby. V roce 1998 byl chov ovcí v útlumu. Stavy ovcí tehdy čítaly necelých 100 tis. ks a obchodovalo se s nimi v malém množství stovek kusů. O 10 let později se ovce nedovážely, ale vyvezeno bylo téměř 2 tis. kusů, převážně jehňat. V roce 2018, kdy se v ČR chovalo více než 210 tis. ovcí, byl vývoz pětkrát vyšší – z celkových 10,7 tis. bylo 9,0 tis. jehňat vykrmených za účelem porážky; dovoz byl zanedbatelný.
Plemenné ovce se vyvážejí do zemí s rozšířeným, ne však příliš intenzivním chovem ovcí, kde jsou využívány k oživení genofondu. Tak se geny českých ovcí uplatnily v balkánské Makedonii a Kosovu, ale také ve vzdálené kavkazské Arménii. Vykrmená jehňata a ovce určené k porážce, tedy k přímému využití jehněčího a skopového masa, se vyvážejí opačným směrem – do zemí s intenzivním a specializovaným chovem ovcí. Svůj trh našly v Německu a hlavně v Nizozemsku. Výhodnější by však bylo vyvážet jehněčí maso, komoditu s vyšší přidanou hodnotou.