Odbory požadují pro příští rok navýšení minimální mzdy na 16 tisíc korun, tedy o 1400 korun. Zrušení superhrubé mzdy navrhují odložit kvůli výpadku rozpočtu, místo toho navrhují zvýšení daňového odpočtu. Podle zpravodajství České televize to po pondělním jednání předsedů a předsedkyň svazů Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD) prohlásil předseda ČMKOS Josef Středula.
Česká televize dále uvádí, že ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje, aby od roku 2022 nejnižší výdělek odpovídal polovině průměrné mzdy z předloňska. Návrh pro příští rok ministryně Jana Maláčová zatím nezveřejnila. Zaměstnavatelé zdůrazňují, že kvůli koronavirové krizi není možné navyšovat výdělky jako v minulých letech. S minimální mzdou roste i zaručená mzda. O přidání bude jednat tripartita 21. Září 2020.
Ministerstvo práce v podkladech pro vládu uvedlo, že pokud by se postupovalo podle jím navrhovaného vzorce už v příštím roce, minimální mzda by od ledna stoupla z nynějších 14.600 na 17.100 korun.
Ministryně Jana Maláčová již dříve uvedla, že by díky vzorci byl růst minimální mzdy předvídatelný. Po jasném výpočtu dlouhodobě volají i zaměstnavatelé. Shoda na nastavení ale není. Zatímco podle odborů je polovina předloňského výdělku málo, podle zaměstnavatelů je poměr naopak vysoký. Někteří podnikatelé uvádějí, že pokud musí podle nařízení přidávat lidem s nízkou kvalifikací, nezbývá jim pak na navýšení výdělků schopných zaměstnanců.
„Český poměr průměrné mzdy k minimální mzdě je nejhorší ze zemí, které mají státem stanovenou minimální mzdu. Umíme si představit částku mezi 48 a 50 procenty, ale průměrné mzdy v minulém roce, ne předminulém,“ uvedl k tomu Josef Středula.
Ministryně Jana Maláčová navrhovala stanovit vždy od ledna minimální mzdu jako polovinu předloňské průměrné mzdy už před dvěma roky. Záměr neuspěl. Shoda na něm nebyla, z novely zákoníku práce tak vzorec vypadl. Vláda hnutí ANO a ČSSD s podporou KSČM v programovém prohlášení slíbila, že závazná pravidla pro předvídatelný růst minimální mzdy připraví.
Podle Josefa Středuly se ale do sněmovních voleb v příštím roce „nedá domnívat, že by ke shodě mezi zaměstnanci a zaměstnavateli došlo“.
Podle Českých novin (ČTK) představitelé ČMKOS dnes zároveň vyjádřili názor, že odbory nesouhlasí s tím, aby lidé na takzvaném kurzarbeitu dostávali 60 procent svého průměrného výdělku. Požadují stanovení vyšší náhrady. Prohlásil to předseda ČMKOS Josef Středula. O podobě kurzarbeitu, tedy zkrácení pracovní doby při nedostatku práce, mají jednat šéfové koaličních stran. Ministryně Jana Maláčová již dříve oznámila, že by nový kurzarbeit měl začít fungovat od ledna.
Vláda kvůli epidemii zavedla kurzarbeitový program Antivirus se dvěma druhy příspěvků na mzdy. Vyplácet se mají zatím do konce srpna. Zaměstnavatelé a odbory požadují prodloužení do konce roku. Jana Maláčová v neděli řekla, že vláda bude rozhodovat o prodloužení o dva, nebo čtyři měsíce. Od ledna by pak navázal nový kurzarbeit. Zaměstnavatel by platil mzdu za odpracovaný čas. Stát by dorovnával zbývající dobu.
Firmy mohou za určitých pravidel zkrátit při poklesu odbytu pracovní dobu již nyní, za neodpracovaný čas lidé musí pobírat aspoň 60 procent výdělku. Z dočasného programu Antivirus úřady práce firmám při omezení výroby kvůli výpadku surovin, pracovníků či poptávky poskytují 60 procent náhrady výdělku do 29.000 korun superhrubé mzdy.
„Kurzarbeit je nástroj, který by mohl pomoci jak zaměstnancům, tak zaměstnavatelům. Pro nás je ale neakceptovatelné, aby tam byla pouze zákonná náhrada 60 procent. Mělo by to být jednoznačně více,“ uvedl k tomu Josef Středula.
Zavedení kurzarbeitu požadují i zaměstnavatelé. Jako vzor zmiňují Německo. Tamní pracovníci dostávají vyrovnávací příspěvek od úřadu práce za hodiny, kdy pro ně firma neměla práci. Kurzarbeitová podpora se vyplácí zaměstnancům podniků, kde má zkrácenou pracovní dobu aspoň desetina lidí. Peníze se poskytují z fondu pojištění pro případ nezaměstnanosti. Podle saských odborů je to 67 procent ušlé čisté mzdy pro zaměstnance s dětmi a 60 procent pro ostatní. Kvůli koronaviru se letos podíl po pár měsících ještě zvedá.
Ministryně Jana Maláčová již dříve řekla, že na potřebě zavedení nového kurzarbeitu je shoda. Ta podle Josefa Středuly zatím není na pravidlech. Předseda ČMKOS věří tomu, že se zákon do konce roku podaří přijmout. „Ještě pořád si myslím, že 1. leden je termín, který je možný,“ dodal Josef Středula.