Agrární komora ČR volila na svém sněmu nového prezidenta

Sněm, jako vrcholný orgán Agrární komory ČR, zvolil přesvědčivým mandátem 95,5 % hlasů nového prezidenta, kterým se stal jediný kandidát, Ing. Jan Doležal. Zvoleno bylo také 28 členů představenstva, z nich dále vzešlo šest nových viceprezidentů a 11 členů dozorčí rady. Mandát všech zvolených osob je tříletý. Sněm také přijal usnesení, ve kterém vyhodnotil uplynulé období z pohledu vývoje agrární politiky jak z národního, tak z úrovně Evropské unie. Zároveň sněm stanovil priority pro další období. Mezi ně zcela zásadně patří udržení výkonnosti agropotravinářského sektoru, zvyšování jeho konkurenceschopnosti na evropském trhu, obhájení národních priorit při vytváření nového rámce SZP a jeho financování, silný důraz na místní produkci kvalitních potravin, racionální podmínky pro hospodaření v krajině s půdou a vodou, opatření tlumící tlaky klimatické změny, zásadní je také komunikace s vládou ČR a ministerstvy a samozřejmě také směrem k široké veřejnosti, apod. Usnesení je k dispozici na portále AK ČR.

Viceprezidenty za Sněmovnu všeobecnou jsou Ing. Leoš Říha (Pardubický kraj), který je zároveň předsedou této sněmovny, Ing. Jiří Milek (Olomoucký kraj) a Ing. Václav Hlaváček (Jihomoravský kraj). Viceprezidenty za Sněmovnu společenstev jsou Ing. Martin Pýcha (Společenstva zájmová vyjmenovaná), který je zároveň předsedou této sněmovny, Ing. Bohumil Belada (Společenstva zájmová ostatní) a Ing. Martin Ludvík (Společenstva zájmová rostlinná výroba). Předsedou dozorčí rady AK ČR se opětovně stal Ing. Pavel Veselý (OAK Hradec Králové).

Jan Doležal, nový prezident AK ČR, ve svém vystoupení uvedl: „České zemědělství má nyní i do budoucna v národním hospodářství svou nezastupitelnou roli, jejíž zásadní význam jsme si opět uvědomili v uplynulých měsících, kdy jsme byli i za ztížených podmínek schopni naší společnosti zajistit kontinuální a stabilní výrobu kvalitních českých potravin. Ukázali jsme, že tuzemští spotřebitelé se na nás mohou i během krize spolehnout a nyní bychom měli upozorňovat, že ve srovnání se Západem dlouhodobě podfinancované a zákonodárci opomíjené zemědělství potřebuje zaslouženou podporu.“ Doplnil pak, že pokud chceme řešit zadržování vody v krajině, musíme pokračovat v podpoře živočišných odvětví, systematicky řešit problematiku klimatické změny a ochranu přírodních zdrojů. Zaměřit se chce také na komunikaci se širokou veřejností, které je nezbytné vysvětlovat samotnou podstatu práce zemědělců, jejíž finálním výstupem je zajištění dostatku kvalitních, bezpečných a chutných potravin pocházejících z domácí prvovýroby. Jak v tomto směru dodal: „Řada spotřebitelů bere plné regály stále jako samozřejmost, ale je nutné si uvědomit, že z „farmy na vidličku“ vede dlouhá cesta plná nejistot a rizik a práce zemědělců a potravinářů nebývá mnohdy oceněna symbolicky, ani finančně. Zemědělci totiž stále potraviny prodávají za ceny ne o mnoho vyšší než v roce 1990, přičemž musí plnit stále se zpřísňující standardy produkce a legislativní požadavky“. Zdůraznil také, že jeho zásadní vizí je spojování názorů uvnitř komory i napříč jednotlivými nevládními organizacemi se silnou obhajobou společně vydiskutovaných priorit směrem k vládě a dalším institucím v ČR tak k orgánům EU. K tomuto tématu říká: „Čekají nás těžké zápasy o obhajobu již tak v minulosti značně omezeného rozměru našeho zemědělství a potravinářství. Dosavadní roztříštěnost poškozuje všechny zemědělce a vytváří nedůvěru v jejich práci. Naším společným cílem musí být posílení konkurenceschopnosti celého českého zemědělství, zpracovatelského průmyslu a dalších oborů vycházející ze silné pozice venkova, který musí zůstat důstojným a plnohodnotným místem k životu.“ Poděkoval zároveň končícímu prezidentovi a dalším členům vedení za široký objem kvalitně vykonané práce, která v sektoru jednoznačně zanechala svou nesmazatelnou stopu a je tedy kde navázat.

Ministr Miroslav Toman úvodem vyzdvihl práci zemědělců a zpracovatelů v době stavu nouze, kdy bylo nezbytné i kvůli utlumení paniky a strachu z neznáma, zajistit trvalé zásobování obyvatel potravinami, což se úspěšně podařilo. Ve svém vystoupení se věnoval aktuální problematice resortu a posílení jeho financování, zacílení národních podpor, nastavení nového rámce SZP, který musí odpovídat potřebám našeho zemědělství se zasazením se o dvouleté přechodné období, podílu českých potravin v prodeji či zajištění pracovníků do jednotlivých odvětví a řešení dopadů změny klimatu především formou adaptace hospodaření a činností v krajině. K aktivitám resortu uvedl také: „Zemědělci do svého hospodaření zahrnují ochranu přírody a krajiny už dlouho. Právě Česká republika patří mezi země, která aktivně posiluje požadavky výrobních standardů, kde zároveň nejrychleji klesá objem prodaných pesticidů, přijali jsme zákaz používání glyfosátu, ale také dotační podporu na mechanickou likvidaci plevelné řepy. Omezili jsme plochu hospodaření na erozních plochách na 30 hektarů jedné plodiny či opatření k dalšímu prohlubování welfare chovu zvířat. To vše ale s ohledem na podporu tuzemské výroby, např. podporami PRV a zvyšování soběstačnosti v základních potravinách od prvovýroby po zpracování a jejich následný prodej. I proto bychom například měli důsledně prosazovat stejné podmínky ve všech zemích EU, příkladem může být emocemi zasažená diskuze ohledně klecových chovů nosnic.“

Komora, zřízená zákonem č. 301/199 Sb., sdružuje většinu podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství všech forem vlastnictví a způsobů podnikání a její členové obhospodařují více než 1,6 milionů hektarů zemědělské půdy a 1,3 miliónů hektarů lesní půdy. Produkují více než 80 % veškerých komodit. Počet členů organizovaných prostřednictvím 56 okresních, 2 regionálních a 12 krajských komor je 2 748, zemědělských organizací je 2 354. Z toho je 1 206 soukromě hospodařících rolníků.

Úřad Agrární komory ČR