Extrémní sucho postihuje až třetinu území Česka. Přestože suché počasí vystřídaly deštivé dny, zemědělci už počítají se slabší úrodou. Hostem pořadu Interview Plus byl profesor Zdeněk Žalud z projektu Intersucho.
„Za posledních pět let na určitých místech Česka chybí 400–500 ml vody. To je jako by třeba na jižní Moravě jeden rok vůbec nepršelo. Deficit je obrovský a je zaděláno na velké problémy,“ upozorňuje Žalud.
„Deště, které teď přišly, výrazně pomohly nasytit povrchovou vrstvu. Ale vegetace, která je velmi žíznivá, tuto vodu nepustila do nižších vrstev, kde ten deficit stále trvá,“ doplňuje.
Řešení má „ale“
Podle Žaluda nejde ani tak o celkový úhrn srážek – těch sice bylo v posledních pěti letech méně, to je prý ale přirozený výkyv. „Zásadní je, že máme konstantně zvýšenou teplotu. Zvyšuje se výpar a vodu, kterou zemědělec potřebuje v půdě, tak nachází ve formě vodní páry v atmosféře,“ upozorňuje.
Část viny za nedostatek vody prý nesou i lesníci a zemědělci, základní příčinou je ale klimatická změna a hlavním úkolem adaptovat se na ni. Možných opatření existuje celá řada, musí se ovšem provádět systémově.
„Každé opatření má své ‚ale‘. Vodu v půdě zadrží organická hmota – kde ji chcete vzít při současném stavu živočišné výroby? Nebo zadržování vody v krajině. Přehrady mají obrovský význam, ale až nám ta voda odteče z polí do přehrady, tak to už je pro krajinu pozdě,“ přibližuje.
PROFESOR ZDENĚK ŽALUD
Prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D se zabývá zemědělskou a lesnickou meteorologií. Specializuje se na dopady změny klimatu na agroklimatické podmínky a na klimatické předpoklady udržitelného zemědělství. Je spoluautor projektu Intersucho, působí na Mendelově univerzitě v Brně a Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Změnit se podle Žaluda musí i hospodaření s půdou, která je v Česku z více než poloviny ohrožena erozí, a investovat do nových zemědělských technologií. „Existují takové, které umožní kvalitní krajinu i výnosy v suchých podmínkách,“ dodává s tím, že to ale stojí peníze.
Volba peněženkou
Žalud kritizuje nadměrné pěstování řepky. Ta spotřebuje velké množství vody a živin, zároveň po sobě ale zanechává hodně organických zbytků a je protierozní. Problém je v tom, že roste zhruba na 17 procentech zemědělské půdy, správně by to mělo být méně než deset procent.
„Pokud by se do naší krajiny investovalo 20–30 miliard korun ročně, mohla by se za 10–20 let významně vylepšit.“
Zdeněk Žalud
Změnit by se měla dotační politika ministerstev zemědělství a životního prostředí: „Ostře nesouhlasím s dotacemi na plochu. Mám hektar, dostanu peníze. Ne, k tomu hektaru se musím nějak chovat a pak teprve dostanu peníze.“
„Budeme si muset říci, jestli chceme produkční krajinu a levné potraviny, anebo trošku dražší potraviny a krajinu, která plní i jiné funkce – půdoochrannou, vodoochrannou a biodiverzitní,“ uzavírá bioklimatolog z brněnské Mendelovy univerzity.
Zdroj: https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/sucho-pocasi-zemedelci-dest_1905061658_pj?fbclid=IwAR09QqbSh7DsWtnia3CA6KZRQWZ-NslnVDKF_GeBFUDRZwJ2P4Pd_S6cLN8