ČÍNA

Čína pravděpodobně importuje rekordní množství pšenice
Nadměrné deště na jaře letošního roku v Číně způsobily krátce před letní sklizní ztráty na úrodě. Poprvé po sedmi letech tak klesla úroda pšenice, ve srovnání s rokem 2022 o 0,9 %.
Tento pokles sice neznamenal ohrožení čínského potravinového zabezpečení, kterému je mezi vládními strategiemi připisována jedna z nejvyšších priorit, ale v kombinaci s obavami z horší kvality úrody a poklesu produkce v zahraničí to Čínu vede k zintenzivnění importů, které by v případě pšenice měly být letos rekordní. Očekává se, že v letošním roce dojde k nárůstu na 12 milionů tun oproti 9,96 mil. tun v roce 2022. V období září-říjen zakoupila Čína velké množství pšenice z Austrálie (2 miliony tun) a Francie (2,5 milionů tun).
Čína je největším světovým producentem, ale i spotřebitelem, pšenice. Zároveň také disponuje největším světovým systémem obilných rezerv, který ji umožňuje přečkat výpadky v dodavatelských řetězcích, ale i regulovat ceny obilovin na domácím trhu.

SRBSKO
Vladimír Váňa, Zemědělský diplomat, velvyslanectví ČR v Bělehradě
Mob.: +381 63 388931, e-mail: vladimir_vana@mzv.cz
Srbsko podepsalo dohodu o volném obchodu s Čínou
Během návštěvy srbského prezidenta Vučiće v Číně, která proběhla ve dnech 17. – 18. 10. 2023, byla podepsána dohoda o volném obchodu mezi Srbskem a Čínou. Tato dohoda dosud nevstoupila v platnost, ale již ji projednal a schválil srbský Parlament (Skupština) a také vyšla v srbské Sbírce zákonů (Službeni glasnik). Dokument tak musí ratifikovat již jen čínská strana. Očekává se, že k tomu dojde v příštích měsících a dohoda by tak mohla vstoupit v platnost zhruba v květnu příštího roku. Dohoda má mj. uvolnit vývoz srbských agrárních produktů na čínský trh. Nepůjde však o úplné a jednorázové uvolnění, mělo by se ale týkat cca 66 % výrobků, které se dnes ze Srbska do Číny vyváží. Uvolnění obchodu bude probíhat v několika obdobích v průběhu 15 let od vstupu dohody v platnost. Ihned po vstupu v platnost by mělo mít Srbsko možnost do Číny bezcelně vyvážet čerstvá jablka, broskve, švestky, višně, melouny, hrozinky, ječmen, oves, slunečnicová semínka, semeno řepky olejnaté, růže a nakládané okurky. Od cla by mělo být v této fázi osvobozeno také mražené vepřové maso, vepřové sádlo, cukrová kukuřice, pstruh a kapr, masné výroby (klobásy, salámy) a masné konzervy, konzervovaná zelenina, marmelády, minerálky, pivo, čerstvé i sušené byliny a hovězí kůže. Po pěti letech od vstupu dohody v platnost by se měl postupně úplně liberalizovat vývoz šumivých a ostatních vín (v balení do dvou litrů), ovocných vín a dále brambor, rajčat, cibule, česneku, zelí, čerstvých hrušek, hroznového vína, dýní a další zeleniny. Během deseti let se bude liberalizovat vývoz mražených malin a ostružin, vína v balení nad deset litrů, mraženého hovězího masa, alkoholických nápojů, zmrzliny, jogurtu, másla, čokolády, müsli, výživy pro zvířata a dalších položek. Během patnácti let pak bude zcela liberalizován i vývoz sušeného a uzeného vepřového a hovězího masa, rumu, glutenu z pšenice, určitých výrobků z obilovin, lískových a vlašských ořechů, čajů apod. Na české zemědělce a potravináře tato dohoda může mít dopad ve dvou směrech. Za prvé se na čínském trhu objeví nová konkurence a za druhé se může českým firmám nakupujícím suroviny v Srbsku stát, že z důvodu rostoucí čínské poptávky poroste cena těchto surovin nebo jich nebude dost. Srbsko má v současné době (kromě asociační dohody s EU) podepsány dohody o volném obchodu také s Ruskou federací, Tureckem, zeměmi ESVO (Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko), zeměmi CEFTA (kromě Srbska – Albánie, Bosna a Hercegovina, Severní Makedonie, Moldavsko, Černá Hora a UNMIK – Kosovo) a Běloruskem a Kazachstánem.

Spojené arabské emiráty
Lukáš Zamrzla, Zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Abú Dhabí,
Mob.: + 420 602 768 207, e-mail: lukas_zamrzla@mzv.cz

Poslední šance vyrazit na druhý největší veletrh v regionu Blízkého východu

Již příští týden začíná druhý největší veletrh celého regionu, alespoň pokud mluvíme o potravinářství a zemědělství. Jedná se o veletrh Gulfood Manufacturing, jehož hlavní specializací jsou výrobní technologie pro potravinářství, od obalů až po supermoderní robotická zařízení. Tradičně se veletrhu zúčastní více než 120 zemí světa a dá se tedy říct, že zde vystavuje každá větší firma zaměřená na Afriku, Asii a Blízký východ nebo akci alespoň navštíví.
Kromě výrobních technologií doprovází veletrh další 3 důležité výstavy, o kterých velmi často píšu. Prví je výstava ISM orientovaná na sladkosti a snackfood. Jelikož tato kategorie potravin byla téměř úplně vyřazena z únorového Gulfoodu, očekává se obrovský přesun velkého počtu firem zaměřených na cukrovinky právě sem. Pokud jste tedy firma, která podniká v tomto segmentu, velmi doporučuji ještě letos na veletrh na poslední chvíli vyrazit a zvážit, jestli zde v příštím ročníku nevystavovat. Z výše uvedeného se dá očekávat, že zájem o plochu na ISM 2024 bude obrovský.
Další rozrůstající se výstavou je Specialty Food, která se zaměřuje především na, v současné době moderní, dietní a zdravou výživu. Jednou z kategorií veletrhu je také sekce Gourmet, kde, jak se dá očekávat, vystavuje obrovské množství firem především z Francie a Španělska.
A to nejlepší nakonec, veletrh privátních značek Private Label and Licensing. Napříč regionem Blízkého východu je patrný silný trend rozvíjet tento sektor a budovat vlastní značku zde začíná být téměř nutnost. Ať už jde o malé místní podniky, nebo velké řetězce, kvalitní dodavatelé privátních značek, kteří jsou dostatečně flexibilní, jsou v zemi žádáni stále více. I proto má MZe, díky projektu na podporu ekonomické diplomacie (PROPED), v této sekci stánek i v letošním roce.
Veletrh probíhá od 7. do 9. listopadu na výstavišti WTC a ještě jednou si dovolím připomenout, že opravdu stojí za návštěvu. Pokud se na něj vydáte, neváhejte mě kontaktovat, ať už pro získání lístku, tak pro případné informace k regionu a jeho exportním možnostem.

JAPONSKO
Irena Leopoldová, Zemědělský diplomat, velvyslanectví ČR v Tokiu,
Mobil CZ a WhatsApp +420 773 743 880, e-mail: irena_leopoldova@mzv.cz
Změna zákona o dani z alkoholu v Japonsku

Japonsko uplatňuje neobvyklý daňový systém na pivo, kde sazba daně spadá do tří kategorií. Nejvyšší sazba platí pro standardní pivo a nižší sazby pro pivo s malým obsahem sladu, nazývané happoshu, a bezsladové nápoje, známé také jako pivo třetího typu nebo žárnrové pivo. Tento systém zvýhodňuje právě tato nízkosladová piva.
Od tohoto října Japonsko snížilo daň u běžného piva ze 70 jenů na 63,35 jenů za pivo o objemu 350 mililitrů, zatímco daň z nového žánrového piva zvýšilo z 37,8 jenů na 46,99 jenů, což odpovídá daňové sazbě happoshu s nízkým obsahem sladu, která zůstala nezměněna.Díky svému rozložení sortimentu společnost Asahi Group Holdings vyšla jako vítěz těchto daňových změn. V roce 2022 jejich standardní piva tvořila zhruba 60 % objemu prodeje piva, zatímco žánrová piva činila pouze 25 %. Naopak žánrové pivo tvořilo více než 40 % objemu prodeje piva u společnosti Kirin Holdings a kolem 70 % u Suntory Holdings.
Od první revize daní na pivo, která proběhla před třemi lety, pivovary rozšířily podíl standardního piva ve svém sortimentu, což je trend, který se očekává i po říjnové revizi daně.
Od 1. do 11. října zaznamenal pivovar Yoho Brewing nárůst objemu dodávek pro maloobchodní distribuci svých řemeslných piv o 110 % ve srovnání s předchozím rokem.
Pivovar vyrábí pivo Yona Yona Ale, jednu z nejoblíbenějších značek řemeslného piva v Japonsku. Pokud jde o pivo nového žánru, spotřebitelé si již před zvýšením daně udělali zásoby. V září před daňovou revizí, společnost Aeon uvedla, že prodej nového žánrového piva vzrostl o 20 % ve srovnání se zářím loňského roku. Všechny výše zmiňované pivovary jsou odběratelem českého chmele.

KAZACHSTÁN
Artyom Lukashov, Místní zástupce ČR pro agro-potravinářství, velvyslanectví ČR v Almatě,
tel: +7 701 5150541, e-mail: artom_lukasov@mzv.cz
Katastrofální situace s osivem v Kazachstánu
Náměstek ministra zemědělství Erbol Tashurekov označil situaci s osivem a semeny rostlin v Kazachstánu za katastrofální. Podle něj je systém produkce semen v zemi nekonzistentní a podniky působící v tomto odvětví nejsou jednotné.
Kazachstán je v oblasti osiv vysoce závislý na dovozu. Do Kazachstánu se ve velkém dováží semena kukuřice, různých druhů ovoce, bobulovin, ořechů, ale i žita, zeleniny, melounů, brambor a cukrové řepy. Nabídka tuzemských vybraných druhů osiv podle náměstka Tashurekova nepokrývá ani 10 % místní poptávky, přičemž domácí produkce osiv a semen nenabízí odrůdy odolné vůči chorobám.
Dalším vážným problémem je extrémně nízká odbornost a nedostatek expertů v této oblasti.
Navíc věkový průměr odborníků v tomto sektoru je 61 let. Ministerstvo zemědělství se proto rozhodlo vytvořit komplexní plán zahrnující 15 opatření. Jedná se o zajištění vybavení do laboratoří zemědělských univerzit moderním zařízením; školení personálu, společnou práci Národního vědeckého a výzkumného centra se zahraničními vědeckými ústavy na šlechtění odrůd a hybridů hlavních zemědělských plodin; vytvoření národního genofondu rostlin, digitální platformy pro sledovatelnost semen, sadebního materiálu a řadu dalších aktivit.
Snížená produkce vajec
Produkce vajec v Kazachstánu se v letošním roce snížila. Od ledna do září letošního roku vyprodukovaly podniky 3,8 mld. vajec, což je ve srovnání s se stejným obdobím předešlého roku o 1,9 % méně.

Podle výsledků za leden až srpen letošního roku pokryly místní firmy poptávku po čerstvých vejcích z 93,9 % (prodej na tuzemském trhu plus export) oproti loňskému roku, kde činilo pokrytí poptávky až 96,3 %.
Dovoz za období leden až srpen představoval 6,1 % a od začátku roku bylo do Kazachstánu importováno 217,5 mil. vajec, což je o 66,3 % více než loni za stejné období. Vývoz přitom činil 132,8 mil. vajec, což je o 28 % méně než o rok dříve za stejné období.
Nutno podoktnout, že za poslední rok se v Kazachstánu uzavřelo šest drůbežích farem produkujících vejce a dalších šest farem zpracovávajících kuřecí maso. Důvodem je nedostatečná finanční podpora (dotací) ze strany státu a rostoucí ceny krmiv pro drůbež. V současné době jsou v Kazachstánu náklady potřebné pro výrobu krmiv mnohem dražší než v sousedních zemích.
Navzdory těmto problémům kazašská vláda neplánuje obnovit dotace v této oblasti, a to prý z důvodu škrtů ve státním rozpočtu.
Sčítání zemědělských podniků v Kazachstánu
V roce 2025 provede kazašské Ministerstvo zemědělství kompletní sčítání zemědělských podniků, farem, družstev a zemědělských pozemků, a to jak ve městech, tak i na vesnicích.
Obdobně jako u sčítání lidu budou právnické osoby a vlastníci zemědělských pozemků
povinni vyplnit dotazníky na speciálním zemědělském portálu. Ve městech se plánuje rovněž provést předběžný průzkum zemědělských pozemků a soukromých farem. Referenčním datem sčítání je 1. srpen 2025, osevní plochy budou stanoveny s přihlédnutím k plochám přiděleným pro sklizeň 2025.

VIETNAM
Luboš Marek, Místní zástupce ČR pro agro-potravinářství, velvyslanectví ČR v Hanoji,
tel.: +84 904 099 562, e-mail: lubos.marek@mze.cz / commerce_hanoi@mzv.cz
Agrární sektor Vietnamu vykazuje i přes pokles exportu vysoké obchodní
přebytky Podle ministerstva zemědělství a rozvoje venkova (MARD) vykázal Vietnam během ledna až října letošního roku přebytek v obchodu s agrárními produkty ve výši 9,3 mld. USD, což je meziroční nárůst o 26 %.
Během tohoto období vývoz dosáhl celkové výše 43 mld. USD, tj. meziroční pokles o 4,2 %, v důsledku snížení hodnoty vývozu klíčových produktů. Těmi jsou aqua produkty (7,5 mld. USD, pokles o 20,5 %) a produkty lesnictví, zejména přírodní kaučuk (11,7 mld. USD, pokles o 19,3 %). Za posledních deset měsíců sice vzrostl vývoz aqua produktů a produktů lesního hospodářství na asijské a africké trhy, ale vývoz na americký, evropský a oceánský trh výrazně klesl.
U ostatních agrárních komodit hodnota exportu vzrostla o 17 %. Ovoce a zelenina se vyvezla za 4,9 mld. USD, rýže za 4 mld. USD a kešu ořechy za 2,9 mld. USD. U kešu ořechů je třeba doplnit informaci, že Vietnam je po Indii druhým největším importérem kešu ořechů (z Afriky a Kambodži) a zároveň jejich největším světovým exportérem. Je dost pravděpodobné, že zde obchodní činností vzniká vysoká přidaná hodnota.

Čína, USA a Japonsko jsou třemi největšími odběrateli vietnamských agrárních produktů a na tyto 3 trhy směřuje více než polovina agrární produkce Vietnamu. Hodnota vývozu do Číny byla 22,8 %, do USA 20,6 % a do Japonska 7,5 %.
MARD chce i nadále posilovat export agrárních produktů a zároveň odstraňovat technické překážky na zahraničních trzích. Trnem v oku je tzv. žlutá karta na vietnamský rybolov ze strany EU za nezákonné lovení ve vodách sousedních zemí. Např. Malajsie kvůli nelegálnímu rybolovu údajně ročně přichází o 1,5 mld. USD. Kromě toho MARD pracuje na podpoře ochrany značek a zeměpisných označení pro vietnamské produkty v zahraničí (viz. káva z oblasti Buon Ma Thuot).