Zemědělci budou moci osít úhory i příští rok a nebudou také muset na jednom poli střídat plodiny. Výjimky potvrdil ministr zemědělství Zdeněk Nekula

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) rozhodl o přijetí dvou výjimek, které pro rok 2023 dovolují osít i pole, která by jinak povinně kvůli ekologii musela ležet ladem. Zemědělci také nebudou muset pěstovat na jednom pozemku jinou plodinu než v předchozím roce. Výjimky umožnila Evropská komise jako pomoc zemědělcům, kteří čelí prudkému nárůstu cen energie, pohonných hmot, hnojiv nebo krmiv.

Výjimky pomohou zemědělcům v nejisté situaci na zemědělských trzích, a to zejména v době, kdy se nastavují nové podmínky společné zemědělské politiky, která začne platit v příštím roce.

„Zemědělci musí plánovat osevní postupy a přitom nevědí, jaké povinnosti budou muset plnit, protože Evropská unie ještě neodsouhlasila České republice návrh Strategického plánu společné zemědělské politiky. Proto jim chceme prostřednictvím výjimek poskytnout čas, aby mohli zvážit různé možnosti a dlouhodoběji naplánovat své hospodaření a osevní postupy. Také jim chceme pomoci v době, kdy i kvůli válce na Ukrajině rostou ceny vstupních nákladů do zemědělství,“ řekl ministr Zdeněk Nekula.

Evropská komise připravila pro rok 2023 výjimky ze dvou základních povinností, a to povinnosti rotace plodin a vyčleňování neprodukčních ploch. Výjimky se týkají standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy, tzv. DZES, č. 7 a 8. V praxi to bude znamenat, že se v roce 2023 nebude vyžadovat pěstování odlišné plodiny než v předchozím roce. Také bude možné úhory, vyčleněné jako neprodukční plochy, využít k pěstování produkčních plodin, především pro potravinářské účely. Úhory však nebudou moci být osety kukuřicí, sójou nebo rychle rostoucími dřevinami. Výjimka z DZES 8 (vyčlenění neprodukčních ploch) tak neznamená, že se zruší povinnost vyčleňovat stanovené procento úhorů, krajinných prvků, ochranných pásů, případně meziplodin nebo ploch s dusík vázajícími plodinami. Pouze umožňuje vyčleněné úhory, tedy ty předem evidované v registru zemědělské půdy LPIS s kulturou „U“, osít jinou než podmínkami stanovenou plodinou.Tento jednoletý posun povinností se netýká tzv. ekoplatby. Ti, kteří o ni požádají, musí podmínky splnit kompletně, včetně stanoveného navýšeného procenta neprodukčních ploch.

Zavedení výjimek není ústupem od environmentálních ambic, které se od nové společné zemědělské politiky očekávají. Celkové nastavení Strategického plánu a jeho environmentální cíle pro nové období do roku 2027 zůstávají beze změny.

Rok 2024 již bude bez výjimek a bude nutné, aby zemědělci alespoň na 40 % orné půdy pěstovali jinou plodinu než v roce 2023. Budou také muset vyčlenit alespoň 4 % orné půdy jako úhor, krajinný prvek a ochranný pás. Nebo mohou vyčlenit 7 % orné půdy, přičemž minimálně na 3 % z nich musí být úhor, krajinný prvek nebo ochranný pás a na zbytku mohou vysít meziplodiny (např. svazenka, len, hořčice, pohanka) a dusík vázajícími plodiny (např. hrách, jetel, sója).

 

 Přímé platby – Ekoschémata

Jedná se o nový jednoletý motivační nástroj I. pilíře nové společné zemědělské politiky. Podmínky intervencí (opatření) tohoto nástroje jsou pro zemědělce dobrovolné. Podmínky intervencí jsou nastaveny jako Celofaremní ekoplatba. Obsahují řadu požadavků, které si nelze volit samostatně, a které zemědělec pro získání platby musí splnit na všech zemědělských kulturách, které obhospodařuje.

Intervence Ekoschémat v České republice obsahují :

• Celofaremní ekoplatbu (ve dvou úrovních: základní a prémiová úroveň)
• Precizní zemědělství

Cílem tohoto nového nástroje je podpořit takové způsoby obhospodařování zemědělské půdy, které vedou k ochraně a zlepšování životního prostředí a krajiny, a které v neposlední řadě představují udržitelné hospodaření s přírodními zdroji.

Podmínky Ekoschémat jdou nad rámec standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES) a mají účinněji přispívat ke stanoveným cílům.

Přílohy

• Informace k ekoschématům   (PDF, 255 KB)
  

  ---

  Podmínky standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy v novém období SZP

  Cílem podmínek standardů dobrého zemědělského a environmentálního stavu půdy (DZES) je přispět ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, k řešení výzev v oblasti vody v krajině, k ochraně a kvalitě půdy a k biologické rozmanitosti ve vztahu k zemědělskému hospodaření. V novém období SZP s ohledem na uvedené cíle je kladen důraz na posílení podmínek tzv. Zelené architektury a tím i na posílení podmínek standardů DZES.

  Rámec pro standardy DZES je pro nové období SZP stanoven Přílohou III nařízení EU č. 2021/2115. Na základě tohoto rámce každý členský stát Unie upraví standardy hospodaření tak, aby zohledňovaly specifické podmínky v členském státě jako jsou půdní a klimatické podmínky, stávající situace v zemědělství, používané zemědělské postupy, velikost a struktura zemědělských podniků a využití půdy v daném členském státě.

  Standardy DZES jsou v koncepci posílené Zelené architektury základní úrovní postupů, které podporují ochranu klimatu, přírodních zdrojů jako je půda, voda a ovzduší a zlepšují vliv zemědělského hospodaření na životní prostředí a krajinu. Nové podmínky standardů vychází ze současných podmínek standardů DZES v rámci podmíněnosti, které rozšiřují podmínky v rámci ekologizace přímých plateb tzv. greeningu, a které jsou doplněny některými novými postupy.

  Na podmínky standardů DZES navazují dobrovolně volitelné jednoleté postupy režimů pro klima a životní prostředí tzv. Ekoschémata. Navrženy byly podmínky intervencí pro Celofaremní ekoplatbu a precizní zemědělství, o kterých se dočtete ZDE.

  Další navazující stupeň postupů k ochraně a zlepšení životního prostředí, krajiny a jejich vlastností představují intervence programu rozvoje venkova prostřednictvím podmínek víceletých závazků.

  Podmínky standardů DZES, které zůstávají ve stejné podobě nebo přechází z podmínek postupů příznivých pro klima životní prostředí v rámci přímých plateb tzv. greeningu jsou:

  DZES 1 Zachování trvalých travních porostů na základě poměru trvalých travních porostů k zemědělské ploše

               (přechod podmínky z greeningu, zajištění nesnížení poklesu poměru travních porostů o více než 5 % oproti poměru v roce 2018)

  DZES 3 Zákaz vypalování strnišť na orné půdě vyjma případů odůvodněných zdravím rostlin

              (přechod podmínky ze současného standardu DZES 6)

  DZES 4 Zřízení ochranných pásů podél vodních toků

  (přechod podmínky ze současného standardu DZES 1)

  DZES 5 Obhospodařování půdy způsobem, který snižuje riziko degradace půdy a eroze, včetně zohlednění sklonu svahu

               (přechod podmínky ze současného standardu DZES 5)

  DZES 9 Zákaz přeměny nebo orby trvalých travních porostů označených jako environmentálně citlivé oblasti s trvalými travními porosty v lokalitách sítě Natura 2000

               (přechod podmínky z greeningu)

  Pro nastavení podmínek standardu DZES 2 Ochrana mokřadů a rašelinišť jsou připravovány mapové podklady a účinnost podmínek se zaměřením na ochranu půd bohatých na uhlík je odložena na rok 2024.

  Podrobné podmínky standardů, které přináší nové podmínky naleznete v přiloženém souboru. Jedná se podmínky standardů:

  DZES 6 Minimální pokryv půdy pro zamezení vzniku holé půdy v nejcitlivějších obdobích

               (podmínky navazují na současný standard DZES 4)

  DZES 7 Střídání plodin na orné půdě

               (část podmínek týkající se omezení plochy jedné plodiny navazují na současný standard DZES 5g)

  DZES 8 Minimální podíl výměry zemědělské plochy vyhrazený pro neprodukční plochy, zachování krajinných prvků, zákaz ořezu keřů a stromů v období hnízdění a odchovu mláďat

                             (podmínky navazují na podmínky z greeningu a současný standard DZES 7)

  Zdroj: Ministerstvo zemědělství