ČÍNA – Problémy v čínské logistice kvůli covid-19
S tím, jak se Čína potýká s nově se objevujícími ohnisky covid-19, se hromadí problémy v domácí i mezinárodní logistice. Lockdown Šanghaje, který trvá už od 28. března, způsobuje výpadky zásobování v této čínské megapoli a mnohdy znemožňuje firmám přístup k vlastním zásobám. Šanghajský přístav je z hlediska odbavených TEU největším světovým přístavem a v současnosti je nadále v provozu. Hlavním problémem je však nedostatek nákladních vozů a skladovacích kapacit kvůli nuceným uzávěrám skladišť. Některé lodě si raději vybírají jiné přístavy, jako je například blízký přístav Ningbo-Zhoushan. Na řidiče nákladních vozů se vztahují protiepidemická opatření, která výrazně omezují možnosti jejich pohybu, nákladní silniční doprava v Šanghaji z tohoto důvodu údajně poklesla o 40-50 %. Mnozí řidiči nejsou ochotni obsluhovat rizikové lokality z důvodu hrozících karantén, mnozí farmáři v severovýchodní provincii Jilin díky tomu měli problém zajistit si potřebné množství hnojiv, osiv a pesticidů pro jarní setbu.
Čínské úřady také varují před nákupem produktů ze zahraničí, kvůli údajnému riziku přenosu covid-19 prostřednictvím obalových materiálů. Výskyt nákazy mezi pracovníky v logistice ve středu vedl k úplnému zastavení dovážkových a kurýrních služeb v celé provincii Shanxi. Vysoce nakažlivý omikron představuje velkou výzvu pro čínskou politiku nulové tolerance výskytu covid-19, do budoucna tedy hrozí další výrazné výpadky v čínské logistice.
SRBSKO – problémy srbských rybníkářství
V Srbsku se během posledních deseti let snížila plocha aktivních rybníků z cca 12 000 hektarů na současných necelých 3 500 hektarů a řada rybníků byla zcela zrušena. Na uvedených cca 3 500 hektarech se v Srbsku ročně vyprodukuje kolem 6 000 tun především kaprovitých ryb, což je řádově 30 % srbských ročních potřeb. Zbylé potřeby řeší Srbsko dovozem a to především ze sousedních zemí jako je Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Chorvatsko. Zejména posledně jmenovaná země pak v posledních letech zaznamenala výrazný nárůst exportu do Srbska. Do Srbska vyváží ryby i Česká republika. V roce 2021 vyvezla česká rybníkářství do Srbska necelých 53 tun živých ryb (výhradně kaprovitých) v celkové hodnotě kolem 2,7 miliónu korun. V roce 2019, tedy v období před pandemií COVID 19, se do Srbska z České republiky vyvezlo dokonce 334 tun ryb za něco málo přes 13 miliónů korun. Srbský trh je pro české producenty kaprovitých ryb zajímavý s ohledem na řadu religiózních svátků, kdy je ryba povinnou součástí jídelníčku, a také na posunutý termín pravoslavných vánočních svátků. Ryby, které v České republice zbydou z prodeje před katolickými Vánoci, je tak mnohdy možné následně prodat na srbském trhu.
ČERNÁ HORA – očekává během letní sezóny nedostatek kuřecího masa
Situace v Evropě, kde se v chovech drůbeže vyskytuje ptačí chřipka, válka na Ukrajině a problémy s dodávkami kuřecího masa z Brazílie, budou mít výrazné dopady na trh s kuřecím masem v Černé Hoře. Černá Hora je se svými výrobními kapacitami v současnosti schopna pokrýt řádově jen 10 % své spotřeby, která navíc roste v letním turistickém období. Ministerstvo zemědělství Černé Hory proto hledá způsoby, jak podpořit domácí chov kuřat, a to například dotacemi na rozvoj chovu a také na nákup krmiva pro drůbež. Tato situace na trhu Černé Hory by mohla generovat poptávku po oplozených kuřecích vejcích a také po některých technologiích chovu, což by mohla být příležitost i pro uplatnění řady českých firem.
USA – Rekordní růst inflace ohrožuje i Americké zemědělství
Podle Úřadu pro statistiku práce (Bureau of Labor Statistics) se inflace ve Spojených státech amerických v březnu meziročně zvýšila o 8,5 %. Podle hlavního ekonoma Federace amerických zemědělců Rogera Cryana jsme svědky nejvyšší míry inflace za posledních 40 let.
Federální rezervní banka má přímý vliv na přísun peněz a od března 2020 do loňského prosince došlo k nárůstu nabídky peněz o 40 %. Téměř dva roky tedy spousta lidí v ekonomice věřila systému a ceny se příliš nehýbaly, ale nyní je peněz tolik, že se vytvářejí inflační očekávání, a to, co nyní vidíme, je zrychlení inflace. Inflace má několik dopadů i pro zemědělce a farmáře, protože vytváří velkou cenovou nejistotu. Vytváří nesoulad mezi dlouhodobými a krátkodobými cenami, také vytváří velký chaos mezi relativními cenami, které nemusí nutně nastat, když jsou věci stabilní. Vytváří také nesoulad mezi dlouhodobými a krátkodobými úvěry. I když sazby dlouhodobých úvěrů nyní také rostou a sazba 30letých hypoték roste poměrně rychle. Očekává, že inflace bude přetrvávat ještě rok nebo dva.
Kvůli problémům se železniční dopravou hrozí zastavení mlýnských provozů
Železnice je důležitou součástí dodavatelského řetězce a obvykle představuje nákladově efektivní a spolehlivý způsob dopravy zemědělského zboží na místo určení. Problémy v dodavatelském řetězci vedly k nárůstu počtu nevyřízených objednávek železničních dodavatelů a nákladů na železniční dopravu.
Mnoho problémů, o kterých jsme slyšeli v nákladní a námořní dopravě, přispívá také k narušení železniční dopravy. Je zde výrazný nedostatek pracovních sil pro železniční posádky. Během pandemie COVID-19 železnice v tomto období silné nejistoty prodaly mnoho železničních vozů a dalších aktiv. Nyní se tedy potýkají s nedostatkem zásob železničních vozů a v širším měřítku pak vidíte výluky v čínských přístavech v reakci na jejich problémy s COVID-19, které vážou obrovskou část kontejnerů, jež by mohly být použity intermodálně v amerických železničních sítích.
Nevyřízené a zpožděné objednávky znamenají narušení dodávek zemědělských produktů. Například mlýnské provozy závislé na dodávkách obilí jsou nuceny zastavit svou činnost, což ohrožuje tok krmiva do živočišných provozů.
Spojené arabské emiráty – Emirátské ministerstvo dohlídne na dodržování cenové hladiny u 300 základních kategorií produktů
Po celém světě se v současné době řeší zvyšování cen produktů včetně potravin. Ke zdražování vedla již problematika mezinárodní dopravy během covidových opatření, později neustále zvyšující se ceny paliva a v současnosti narušení obchodních vazeb s Ruskem a Ukrajinou kvůli válečnému konfliktu. Právě poslední zmíněné už donutilo místní úřady ve Spojených arabských emirátech jednat. Čtenáři se o tom mohli dočíst v mém nedávném článku, kde jsem psal o ujišťování místní vlády, že ceny potravin se během svatého měsíce Ramadánu zdražovat nebudou. Ten letos probíhá během dubna. Ve článku jsem ale zmínil, že mluvčí obchodních řetězců uvádějí nutnost zvýšení cen minimálně od konce Ramadánu.
Jelikož konflikt na Ukrajině stále nekončí a obchodní problémy se neustále prohlubují, přišlo Ministerstvo obchodu s plánem speciálních povolení a dohledu nad zvyšováním cen. V praxi to znamená, že 40 největších obchodních řetězců a společností je od této chvíle pod pravidelnými kontrolami, které provádí přímo ministerstvo. Dohlíženo bude nad více jak 300 kategoriemi produktů rozdělených do 2 tříd. Nedodržení cenové hladiny bez povolení bude pokutováno. Dvě hlavní třídy produktů tvoří přistup ke zvyšování cen.
Do první třídy spadají kategorie produktu, u kterých mohou prodejci zvýšit cenu až po udělení povolení na základě zdražení ceny importovaného produktu. V takovém případě musí obchodní společnost zažádat na stránkách Ministerstva obchodu skrze nově vytvořený systém o povolení ke zvýšení ceny daného produktu. Obchodník musí do systému zadat přesné důvody a doprovodné dokumenty, které dokazují, proč žádá o povolení zvýšení cen. Ministerstvo následně rozhodně o povolení a výši možného zdražení uvedenou v procentech. Do tohoto systému spadá 11000 komodit, jako je čerstvé a sušené mléko, drůbeží maso, vajíčka, pečivo, rýže, sůl, cukr a další.
Ministerstvo bude porovnávat, do jaké míry situace a podmínky v místě původu opravdu způsobují zvyšování cen. Úřad také uvedl, že bude sledované komodity udržovat v zemi ve velkých zásobách, aby Emiráty dodržely strategické zásoby a potravinovou bezpečnost.
Do druhé třídy spadají takové produkty, u kterých obchodníci ke zvýšení cen nebudou potřebovat žádné povolení. Do této kategorie byly vybrány produkty, kterých je v zemi velké množství jak v objemu, tak v nabízených alternativách, značkách a cenových hladinách. Dle vyjádření Ministerstva mají u těchto produktů zákazníci vždy možnost výběru a v případě zdražení jedné značky zvolit levnější variantu. Velká konkurence jednoho produktu na trhu také zaručuje cenovou stabilitu díky fungujícím mechanismům obchodu. Do této kategorie spadají produkty jako sušenky, snack, čokolády, cukrovinky, některé mražené a mléčné produkty, zmrzliny nebo čaje.
Dalším z ohlášených novinek Ministerstva obchodu je vytváření centrálního registru cen potravin a komodit, který bude srovnávat trhy všech sousedních zemí. Takový systém má sloužit k tomu, aby si zákazníci i obchodníci mohli lehce porovnat ceny základních potravin s okolními zeměmi a zároveň, aby všichni dodržovali podobné ceny. Obchodníci také musejí dodržovat ceny komodit na základě mezinárodního cenového indexu FAO.
JAPONSKO – Vysoké náklady na suroviny a slabý jen ohrožují zotavení japonské ekonomiky pandemie
Zotavování Japonska z hospodářských následků po pandemii nyní stojí na křižovatce, protože prudce rostoucí ceny surovin způsobené válkou na Ukrajině, umocněné slabým jenem se začínají projevovat na náladě v podnikatelské sféře.
Nejistota ohledně války na Ukrajině, další oslabování jenu jako vedlejší produkt výrazného uvolňování měnové politiky Bank of Japan (BOJ) a pandemická situace doma i v zámoří, zejména v Číně, která je hlavním obchodním partnerem, povedou podle ekonomů k větší opatrnosti firem.
Rychlé oslabování jenu na více než šestileté minimum zvýšilo u řady vedení firem pocit znepokojení a zkomplikovalo snahy o zotavení se z pandemie. Slabý jen zvyšuje dovozní náklady Japonska, které je chudé na suroviny.
Dle vyjádření hlavního ekonoma společnosti Mizuho Securities se zotavení Japonska z pandemie pozastavuje. I kdyby ceny ropy klesly, pro japonskou ekonomiku by to bylo stále dosti těžké. Pokud ceny komodit zůstanou na současné úrovni, zvýší se dovozní náklady Japonska v letošním roce oproti předchozímu roku přibližně o 90 mld. USD.
Premiér Kišida nařídil do konce dubna vypracovat nový ekonomický balíček, který by měl zmírnit růst cen energií, komodit a obilí před klíčovými volbami, které se uskuteční letos v létě. Jeden z klíčových pilířů by měla být motivace firem, aby přenesly rostoucí náklady do cen finálních produktů. Spousta firem nezvyšuje ceny z obavy ze ztráty odbytu. Dalším pilířem by mělo být rozšíření finanční podpory pro malé a střední podniky, které se potýkají s problémy. Aby vláda zmírnila dopady prudkého růstu cen energií na spotřebitele, poskytuje velkoobchodníkům s ropou dotace na snížení maloobchodních cen. Tato metoda však může být podle ekonomů neúčinná. Ceny benzínu snížené těmito dotacemi mohou sice pomoci spotřebitelům, ale nesníží poptávku po energiích ani jejich dovoz. Což negativně ovlivňuje obchodní bilanci, která je jednou z příčin slabého jenu.
Navíc na rozdíl od Evropy či USA v Japonsku nedošlo v rámci zotavení z kovidové pandemie k prudkému nárůstu poptávky. Vlažný růst platů v době zvyšování cen může poptávku po zboží ještě více snížit.
Guvernér BOJ H. Kuroda zastává názor, že slabý jen je pro japonskou ekonomiku pozitivní. Uvolňování měnové politiky a oslabování jenu tak bude nadále pokračovat i díky dalšímu neomezenému nákupu dluhopisů.
Zdroj: Kyodo News
Vietnam očekává během tohoto čtvrtletí 50% nárůst exportu pangasia
Pandemie covid-19 během let 2020 a 2021 výrazně zasáhla chov pangasiů ve Vietnamu. Hlavním důvodem je skutečnost, že pangasius směřuje téměř výhradně na export, a ten čelil mnoha výzvám. Vietnamský spotřebitel dává přednost kvalitnějším a chutnějším druhům ryb, ideálně mořským, a proto se s pangasiem (Cá ba sa) ve Vietnamu příliš nesetkáváme. Z důvodu neprodejnosti pangasia na tuzemském trhu byly rybníky většinou zarybněny na úrovni údržby. V České republice je ale pangasius nejprodávanější rybou. Důvodem je cena a také nepřítomnost kostí.Továrny na zpracování pangasia se na konci roku 2021 vrátily k normálnímu provozu a Asociace vietnamských exportérů a producentů mořských plodů (VASEP) zaznamenala již na začátku roku 2022 nedostatek nabídky. Nízká nabídka a zároveň rostoucí poptávka nyní způsobuje to, že cena pangasia roste. Cena živé váhy pangasia vzrostla od začátku roku 2022 o 25 % a dosáhla rekordních 30 Kč/kg. Růst ceny pangasia by měl pokračovat až do poloviny roku 2022.
Během 1. čtvrtletí roku 2022 se z Vietnamu vyvezl pangasius v hodnotě 646 mil. USD, přičemž pangasius představuje téměř 1/3 hodnoty exportu všech akvaproduktů.
USA jsou pangasovým exportním trhem číslo jedna. Následuje Čína a oživení nastává i s exportem do Evropy.
Významná společnost v oblasti zpracování a obchodu pangasiem International Development and Investment Corporation (IDI) letos postavila třetí zpracovatelský závod s kapacitou 500 tun pangasia denně, protože dvě dosavadní továrny s celkovou kapacitou 450 tun sice denně pracovaly na plný výkon, ale nebyly schopny pokrýt poptávku.Pro oživení výroby má společnost IDI podepsané exportní dodávky pangasia na druhé čtvrtletí roku 2022 v hodnotě 1,4 mld. Kč s atraktivními cenami okolo 17 Kč/kg.Chov pangasia je díky předpovědím pro rok 2022 ve skvělé náladě, ale asociace VASEP upozorňuje na možnost opakování scénáře z roku 2018, kdy došlo k výraznému převisu nabídky nad poptávkou a následkem toho cena klesla z více než 30 Kč/kg na méně než 20 Kč/kg.
VELKÁ BRITÁNIE – Projekt britské vlády k alternativnímu pohonu (mimo jiné i) zemědělských strojů
Dosažení cíle uhlíkové neutrality je jedním z důvodů snahy o elektrifikaci vozidel. Roste proto naléhavost přechodu na čistší technologie. V zemědělství však alternativní způsoby pohonu těžkých strojů zatím nedosahují úrovně strojů poháněných fosilními palivy. Ve snaze změnit tuto situaci vláda UK přislíbila investovat 80 milionů liber do technologií jako výkonná elektronika, elektrické stroje a motory.
V rámci projektu Driving the Electric Revolution Challenge Ministerstva pro podnikání, energetiku a průmyslovou strategii UK je již druhým rokem financována řada projektů, které se přímo zabývají elektrifikací v zemědělství. V rámci tohoto projektu probíhá spolupráce se společností KNT (Knowledge Transfer Network) v UK, která prováděla konzultace se zástupci zemědělského průmyslu ohledně přijetí a zavedení elektrických zemědělských strojů. Ty ukázaly, že jeden z největších problémů pro elektrifikaci představují traktory. Hlavními důvody, které zástupci uváděli, byla cena a nedostatečná kapacita baterií. Traktory mají dlouhý pracovní cyklus, často vykonávají 12-15 hodin nepřetržité práce během sklizňové sezóny, a získat čas na jejich nabíjení je problém.
Pro elektrifikaci jsou vhodnější malé autonomní stroje, jako například roboti pro postřik plodin. Ty jsou již úspěšně nasazovány ve sklenících. Běžná zemědělská praxe však zatím těžké stroje vyžaduje, a proto je otázka, jestli nebude nutné přehodnotit a změnit zemědělské systémy tak, aby vyhovovaly menším strojům. Problémem ve venkovských zemědělských oblastech může být, že takovéto stroje vyžadují 4G nebo 5G připojení k internetu.
U těžkých zemědělských strojů se proto nedá v krátkodobém horizontu předpokládat přechod k elektrickému pohonu i proto, že farmy v UK nemají dostatečně silnou elektrickou síť.
Krátkodobým řešením by podle zástupců průmyslu mohla být syntetická nefosilní paliva pro spalovací motory. Nízkouhlíková syntetická paliva by mohla být odrazovým můstkem a potenciálně i dlouhodobým řešením pro vozidla s velmi vysokým výkonem, u nichž je elektrifikace nepraktická.