Aktuality nejen z EU vč. webinářů

        I.            INFORMACE

1)     Od zahraničních pracovníků MZe:

·           Výzva k čerpání dotací na nové traktory z programu IPARD II v Srbsku

Správa pro agrární platby Ministerstva zemědělství Srbska začne od 17. 2. 2022 přijímat žádosti na dotace z fondu IPARD II na nákup nových traktorů. Výše jednotlivých subvencí bude upřesněna v těchto dnech, ale očekává se, že dotace budou v rozmezí 60-70 % ceny traktoru. Tato výzva bude sedmá a zároveň poslední v rámci programu IPARD II. Podle zveřejněných informací je na tuto výzvu vyčleněno 11 milionů EUR. V loňském roce byly vypsány výzvy k čerpání subvencí z projektu IPARD II na zemědělskou techniku, ale traktory zahrnuty nebyly. Srbsko v loňském roce udělovalo pouze vlastní dotace na nákup traktorů domácí produkce, přičemž tuto pomoc využilo okolo 1500 farem, které kvůli menším obdělávaným plochám nemohly splnit podmínky pro podporu z projektu IPARD II. Koncem letošního roku bude ukončen i samotný program IPARD II.

Srbsko se již nyní připravuje na program IPARD III, v jehož rámci by z EU na dotace do srbského zemědělství mělo být vyčleněno 288 milionů EUR. I z tohoto programu by mohli mít užitek čeští dodavatelé především zemědělských a potravinářských technologií.

·           Ministerstvo financí USA řeší monopolizaci v pivovarnickém sektoru

AB InBev a Molson Coors ovládají podle objemu tržeb 65 % trhu. Oficiální federální úřady průběžně zaznamenávají závažné stížnosti na diskriminační chování ze strany distributorů či maloobchodu, které spíše straní velkým značkám.

Světový trh s pivem se v posledních letech rychle konsolidoval nejen v USA. Měnící se spotřebitelské preference, růst obliby vína nebo růst craftových pivovarů obecně spíše odčerpávají zákazníky velkých značek. Spojování má tedy za cíl dosáhnout úspor nákladů a získat zpět větší tržní prostor v těch částech světa, kde spotřeba roste.

V současné chvíli není jasné, jak bude federální vláda dále jednat nad rámec této zprávy(ke stažení zde). Jde ale o jasnou připomínku velkým hráčům, že veškeré budoucí dohody o fúzi budou důkladně prověřovány, zejména za Bidenovy administrativy.

·           Srovnání ekologického dopadu supermarketů v UK

Supermarkety mají velké dopady na životní prostředí a výzkumníci zdůraznili, že u všech zkoumaných firem existuje prostor pro zlepšení. Zatímco supermarkety produkují vlastní odpady, je potřeba také zohlednit produkty, které prodávají a které mají rovněž podíl na zátěži pro životní prostředí. Více ZDE

·           Globální inflační vlna proniká i do japonské ekonomiky

Japonci po několik uplynulých dekád zvyklí na neměnnost cen nyní čelí pomalému zdražování. Japonské společnosti se obecně zdráhají přenášet vyšší náklady na spotřebitele, kteří jsou citliví na ceny. Nyní jim však nic jiného nezbývá.

V minulosti japonské společnosti bojovaly proti rostoucím nákladům zmenšováním balení svých výrobků, nyní se zvyšování cen pravděpodobně stane pravidelnějším jevem.

Poprvé v historii se zvyšuje také cena populárního kukuřičného snacku Umaibo. Jedna z nejoblíbenějších japonských pochutin, která je na trhu od roku 1979, nyní zdražuje o neuvěřitelných 20 % kvůli zvýšení ceny kukuřice z USA. I když v absolutním čísle jde o nepatrné zvýšení ceny, má toto zdražení v hodnotě několika desítkách halířů v inflaci odolném Japonsku symbolický význam. Tyčinka ve tvaru válce se prodává ve více než deseti příchutích v objemech přibližně 700 milionů kusů ročně, což odpovídá pěti a půl tyčinkám na osobu.

Mezitím stoupají i ceny benzínu a elektřiny, průměrná cena benzínu koncem ledna poprvé po více než 13 letech překročila 170 jenů (34 Kč) za litr. To přimělo ministerstvo průmyslu poskytnout obchodníkům s ropou dotace, aby růst cen omezili. Zvažováno je také dočasné snížení daně z benzínu o 25 jenů na litr. Toto opatření může být zavedeno, pokud průměrná cena benzínu přesáhne 160 jenů za litr (32 Kč) po dobu po sobě jdoucích tří měsíců. Toto snížení by však znamenalo změnu zákona, protože od roku 2011 je politika snižování daní zmražena ve snaze zajistit příjmy na obnovu regionu Tohoku po velkém zemětřesení. Co se týče cen elektřiny, částky na fakturách hlavních japonských regionálních energetických společností jsou nejvyšší za posledních pět let.

·           Kontroverzní nová legislativa Ukrajiny v odvětví chovu drůbeže

Loňský rok zaznamenal abnormální růst cen energií a krmiv, který vedl ke snížení průmyslové produkce drůbežího masa o 2 % a vajec o 22 %. Daňové změny, které vstoupily v platnost 1. ledna 2022, však mohou být pro řadu firem likvidační.

Zákon stanoví, že chovatelé drůbeže již nemohou využívat čtvrtou skupinu zdanění, a zároveň říká, že se pro ně zvyšuje daňová sazba ve stejné čtvrté skupině. Státní podpora chovu drůbeže je omezená a daňová zátěž významně zatíží již tak nerentabilní průmysl. Výrazné omezení produkce by mohlo značně ovlivnit potravinovou bezpečnost státu, protože základem spotřebního koše jsou produkty drůbež a vejce. První ránu zaznamenal drůbežářský průmysl v loňském roce, kdy se dovoz drůbežího masa na Ukrajinu zvýšil o 13 %, a poprvé od získání nezávislosti Ukrajina dovezla vejce.

Dalším negativním aspektem zavedení změn ve zdanění tohoto odvětví je značná komplikace daňové správy, protože 90 % drůbežářských farem má smíšenou produkci (rostlinnou a drůbeží, popř. dalších hospodářských zvířat a prasat). To znamená, že pro zachování zjednodušeného systému zdanění budou muset tito chovatelé buď přidělit drůbež samostatné právnické osobě, a tím narušit strukturu produkce, nebo dokonce produkci drůbeže zcela zastavit, což poškodí především malé a střední podniky. Sdružení „Svaz chovatelů drůbeže“, „Ukrajinský zemědělský podnik“ a „Ukrajinská agrární konfederace“ na závěr vyzvala úřady, aby urychleně přehodnotily své daňové změny a obnovily právo chovatelů drůbeže na čtvrtou skupinu zdanění, aby se předešlo řadě negativních důsledků.

·           Další plán omezení vývozu brambor a rostlinného oleje z Kazachstánu

Ministerstvo zemědělství Kazachstánu se opět chystá omezit vývoz brambor
a rostlinného oleje ze země. Do 1. července se tedy plánuje stanovení kvóty na slunečnicová semínka a surový slunečnicový olej. Důvodem je obava z nedostatků těchto komodit na kazachstánském trhu.

·           Intenzivní zemědělská spolupráce mezi Libanonem a Irákem

Ministerstva zemědělství obou zemí podepsala začátkem února 2022 nově Dohodu o spolupráci a porozumění v oblasti zemědělské spolupráce obou zemí.  Tato dohoda zavazuje obě země v maximální míře usnadnit obchodní zemědělskou výměnu zboží, jakož i výměnu aktuálních informací pro své podnikatele a tím podpořit nárůst bilaterálních obchodních aktivit. Libanon a Irák se v posledních měsících intenzivně snaží najít vzorec pro spolupráci směrem k hospodářské integraci a vytvoření nového základu pro zemědělskou spolupráci a partnerství. Vzhledem k oboustrannému hospodářskému útlumu obě země vzhlíží k rozvoji zemědělství a potravinářského průmyslu s cílem posunutí libanonské a irácké ekonomiky vpřed a tím se vymanit z ekonomického útlumu, kterým obě země procházejí. Diskuse se také vedou v otázce tranzitu zboží, zejména umožnění libanonským kamionům dojet do cílové destinace v Iráku bez větší prodlevy. S otázkou tranzitu úzce souvisí zjednodušení administrativních úkonů včetně snížení cel, zejména cel na libanonské zboží dodávané do Iráku. Libanonský zemědělský sektor, včetně potravinářského průmyslu, je relativně rozvinutý s důležitou výhodou dvou vegetačních sklizní během kalendářního roku.  Irák naopak disponuje solidním surovinovým a energetickým zázemím, kterého se v Libanonu nedostává.

Tato dohoda jasně deklaruje tzv. obchodní přátelství z rozumu.

·           Zhodnocení dohody o volném obchodu mezi EU a Vietnamem za rok 2021 aj.

Vstupem dohody EVFTA v platnost (1. 8. 2020) došlo k úplnému zrušení cel na všechny hlavní vietnamské zemědělské produkty, jako jsou pepř, kešu oříšky, zelenina, káva, čaj a přírodní kaučuk. EVFTA je obrovská konkurenční výhoda před okolními zeměmi, zejména před dvěma velkými zemědělskými producenty, jakými je Thajsko a Čína. Tyto dvě země zatím dohodu o volném obchodu s EU nemají. Vietnam si proto nyní klade za cíl co nejrychleji zvýšit svůj podíl na trhu EU se zemědělskými produkty, dříve než EU podepíše dohody o volném obchodu s dalšími zeměmi, které pro Vietnam představují konkurenci. Podle prognózy Ministerstva průmyslu a obchodu VSR budou k celkovému exportu i nadále nejvíce přispívat komodity jako je káva, kešu oříšky, kaučuk, zelenina, pepř, rýže a čaj. Hlavními exportními položkami z EU do Vietnamu jsou krmiva, sušené mléko a syrovátka, maso, alkohol a slad. Vietnamští ekonomové předpovídají, že export do EU v roce 2022 vzroste minimálně o 10 %.

2)     Publikace OECD – Důvody zvýšení světových cen obilovin a Závazky v oblasti biodiverzity

3)     Ochranné opatření pro podmínky vstupu do ČR – od 15.2.2022 by měly platit aktualizované podmínky – s výjimkou zkrácení platnosti ATG testů z 48 na 24 hodin a platnosti očkování bez posilující dávky na 270 dní by pravidla pro vstup zahraničních pracovníků měla zůstat bez zásadních změn.

II.                  AKCE + WEBINÁŘE 

4)     AGRI FAIR NOVI SAD 2022 – SPUŠTĚNO PŘIHLÁŠOVÁNÍ FIREM NA NÁRODNÍ STÁNEK ČR – 21.-27. květen 2022

5)     Pozvánka na 2 webináře se zahraničními spolupracovníky MZe na téma „Mezinárodní doprava a logistika“ ve dnech 23.-24. února 2022 vždy 13.-15.hod.

6)     Pozvánka na tradiční pivní matchmakingové fórum „Brewing Like Czechs Do“ v rámci Craft Brewers Conference (CBC) v Minneapolis/USA – 4. května 2022