Metodický pokyn orgánům státní správy myslivosti k redukci početních stavů prasete divokého
Ministerstvo zemědělství v rámci své působnosti dané zákonem č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o myslivosti“) a na základě situace šíření afrického moru prasat (dále jen „AMP“) v Evropě, vydává pro orgány státní správy myslivosti metodický pokyn obsahující následující doporučení ohledně lovu prasete divokého, u jehož populace je nutné razantní snížení populační hustoty nejen v pohraničních oblastech České republiky, ale na jejím celém území. Ministerstvo zemědělství rozhodlo na základě zhodnocení rizika zavlečení a šíření AMP na území ČR o potřebě aktivního přístupu k této problematice. V důsledku případného zavlečení této nákazy a jejího šíření mezi volně žijící zvěří na území ČR se zvyšuje riziko jejího zavlečení také do chovů prasat domácích, což by mělo rozsáhlé negativní socioekonomické dopady na celou společnost. Ministerstvo zemědělství v tuto chvíli za zásadní cíl považuje rychlé významné snížení početních stavů černé zvěře v některých regionech. V současné době je největší riziko šíření AMP na severu ČR, a to s ohledem na pozitivní nálezy na AMP u volně žijících prasat divokých učiněné v sousedních státech již pouhých cca 20 km od státní hranice ČR. Zároveň je však nutné vnímat i šíření AMP na Slovensku a tedy potencionální rozšíření na východě ČR. Na základě průběžného vyhodnocení počtu ulovených prasat divokých v oblasti intenzivního lovu tj. od Liberecka po Děčínsko, je zřejmé, že i přes finanční podporu není intenzita lovu dostatečná a v oblasti nedochází k významnému poklesu populace prasat divokých. Z tohoto důvodu se nezbytné přijmout níže uvedená opatření, a to vždy s ohledem na konkrétní podmínky v dané honitbě.
Doporučená opatření:
1. Doporučujeme orgánům státní správy myslivosti rozhodnutím podle § 39 zákona o myslivosti uložit uživatelům honiteb snížení stavu zvěře – prasete divokého v dotčených honitbách. Při určení počtu kusů, o které by měl být stav snížen, je třeba vycházet zejména z předchozích dat o výši lovu prasat divokých v honitbě, trendu výše lovu a dalších dostupných údajů vypovídajících o výši početních stavů prasete divokého v konkrétní honitbě, případně širší lokalitě, ve které lze předpokládat pohyb prasat divokých napříč honitbami. Snížení stavu prasete divokého by přitom s ohledem na naléhavost situace mělo být uloženo neprodleně a to se lhůtou k provedení v řádu jednotek měsíců (2 měsíce), přičemž uložený počet, o který má být stav snížen, musí odpovídat stanovené lhůtě. V případě honiteb, kde jsou stanoveny pro prase divoké minimální a normované stavy a lov je prováděn podle plánu lovu, doporučujeme uložit snížení stavu až na minimální stav popřípadě zcela zrušit chov prasete divokého a to ve lhůtě kratší než do 31. 3. 2022, nejlépe do 31. 12. 2021. Další lov řešit uložením snížení stavu podle § 39 (viz výše). V souladu s obecnými cíli tohoto pokynu je potřeba minimalizovat stavy prasete divokého v ČR. Pokud již bylo uživateli honitby opatření podle § 39 uloženo (např. z důvodu škod), je třeba zvážit, zda nedošlo k takové změně rozhodných skutečností (např. hrozba AMP), která by odůvodnila uložení dalšího snížení stavu, například v kratším období, případně dalších kusů.
2. Měsíční hlášení o lovu lze zkontrolovat podle protokolů na vyšetření na svalovce (SVS) a „vzorkovného“ na AMP. Při zjištění, že povinnost uložená podle § 39 zákona o myslivosti nebyla uživatelem honitby splněna, je možné uložit opatření k odstranění nedostatků podle § 61 odst. 3 zákona o myslivosti. I v tomto rozhodnutí je třeba stanovit situaci odpovídající lhůtu v délce cca 2 až 3 měsíce, aby v co nejkratší době došlo k celkovému snížení početnosti prasat divokých v dotčeném území. Jestliže uživatel honitby neplní opatření k odstranění nedostatků, naplní tím skutkovou podstatu přestupku podle § 63 odst. 1 písm. a) nebo § 64 odst. 1 zákona o myslivosti. V případě, že by po vydání rozhodnutí podle § 39 zákona o myslivosti nastaly skutečnosti odůvodňující nezbytnost odlovu vyššího počtu kusů prasete divokého, je na místě vydat další rozhodnutí podle § 39 zákona o myslivosti, a to znovu s přiměřenou lhůtou 2 až 3 měsíců.
3. Dále doporučujeme informovat uživatele honitby o možnosti maximálního využívání a správného provádění vnadění prasat divokých, při dodržení podmínek stanovených mimořádným veterinárním opatřením (Č. j. SVS/2019/037197-G). Vnadit by se mělo pouze na místa, kde je prováděn intenzivní lov odstřelem, nebo odchytem s následným odstřelem v odchytovém zařízení. Jako efektivní nástroj pro lov je možné využívat odchytová zařízení na prasata divoká, včetně například odchytových pastí typu „pigbrig“. Při využití těchto zařízení je třeba zajistit, aby vnadění probíhalo způsobem nesnižujícím jejich účinnost. Využití zařízení tohoto typu je možné nalézt na následujících odkazech (www.boarbuster.com; www.pigbrig.com). 4. Pro efektivnost lovu prasat divokých doporučujeme podle § 9 odst. 3 zákona o myslivosti omezit či zakázat vstup do honiteb či jejích částí. Omezit nebo zakázat vstup do honiteb nebo jejich částí lze za tímto účelem pouze v nezbytném rozsahu a na nezbytnou dobu. Tím lze mít na mysli např. lhůtu ke splnění povinnosti uvedenou v rozhodnutí podle § 39 zákona o myslivosti. Není tak možné za tímto účelem rozhodnout o zákazu nebo omezení vstupu do honitby na dobu neurčitou.
Je důležité, aby zaměstnanci orgánů státní správy myslivosti na všech stupních průběžně sledovali na webových stránkách Státní veterinární správy a Ministerstva zemědělství aktuální informace o africkém moru prasat, včetně veškerých mimořádných veterinárních opatření, upravujících chov a lov prasete divokého Zároveň žádáme orgány státní správy myslivosti o předávání těchto informací uživatelům honiteb bez zbytečného odkladu. Uvedená doporučení platí až do odvolání, nejpozději do 31. 12. 2022. Ačkoli se v textu hovoří o oblastech sousedících s Německem, Polskem a Slovenskem, je třeba výše uvedená doporučená opatření přiměřeně vztáhnout i na veškeré ostatní honitby, a to za účelem zamezení případného šíření nákazy na území České republiky. Metodický pokyn zasíláme cíleně na ORP, které jsou místně příslušným orgánem státní správy myslivosti pro honitby v oblasti intenzivního lovu v krajích Libereckém a Ústeckém, ostatním orgánům na vědomí.
Zdroj: Mgr. Patrik Mlynář, náměstek sekce lesního hospodářství, Mze