Po celý říjen mají lidé možnost na střeše Národního zemědělského muzea (NZM) v Praze navštívit panelovou výstavu Genetické zdroje: Klíč k zemědělské rozmanitosti. Jde o další z expozic, které muzeum pořádá ve spolupráci s resortními organizacemi. Tentokrát je věnována problematice uchovávání genetických zdrojů v zemědělství.

S intenzifikací zemědělství mizí z polí a sadů krajové či místní odrůdy a upřednostňují se plodiny geneticky jednotné a výnosnější. Všestranná hospodářská plemena zvířat ustupují těm šlechtěným na výkon, tedy na více mléka, masa či vajec. „Každá rostlina i každý živočich nebo mikroorganismus jsou jedinečnou zásobárnou genů a vlastností. Ty mohou být klíčové při šlechtění nových odrůd a plemen, což je důležité zejména v souvislosti s měnícími se klimatickými podmínkami. Díky šlechtění totiž můžeme získat plodiny, které se těmto změnám přizpůsobí. Mezi genetickými zdroji jsou mikroorganismy, které se významně podílejí jak na vlastní zemědělské produkci, tak na její ochraně nebo přímo na jejím zpracování a využívání. A to je jeden ze základních prvků pro zajištění budoucí potravinové bezpečnosti,“ říká ministr zemědělství Miroslav Toman.

Co lze dělat, abychom tyto cenné zdroje vlastností neztráceli, přibližuje 21 informačních panelů umístěných na střeše muzea. Výstava stručně představuje téma zemědělské rozmanitosti, jejího významu pro lidstvo i způsoby, jak se genetické zdroje rostlin, živočichů a mikroorganismů uchovávají pro budoucí generace. „Přestože řada starých plemen a krajových odrůd ztratila dnes na ekonomickém významu, úzce souvisí se zemědělskou historií a milníky, kterými zemědělství prošlo zejména v posledním století. I když se mnoho z nich v současnosti nevyužívá, v budoucnu mohou jejich unikátní vlastnosti lidem opět posloužit,“ uvádí generální ředitel Národního zemědělského muzea Milan Jan Půček.

Výstavu připravilo Ministerstvo zemědělství (MZe) společně s koordinátory Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů − Výzkumným ústavem rostlinné výroby, který spravuje genetické zdroje rostlin a mikroorganismů, Výzkumným ústavem živočišné výroby (genetické zdroje zvířat) a dalšími partnery.

Doplňující informace:

Na světě je známo přes 8 800 místních plemen 38 druhů hospodářských zvířat, ale jen pět druhů (tur, prase, koza, ovce, kur) se využívá k produkci 75 % všech živočišných potravin.

Přes 30 000 suchozemských rostlin je jedlých, ale 90 % globální zemědělské produkce potravin závisí na méně než 20 druzích rostlin, 60 % všech potravin se vyrábí z pšenice, rýže, kukuřice a brambor.

Existuje více než 3 000 000 kmenů mikroorganismů uchovávaných ve více než 800 sbírkách kultur.

 Až 80 % veškerých potravin je rostlinného původu.

Zdroj: FAO, WFCC

Česká republika je jednou z mála zemí, které se ochranou zemědělsky významných genetických zdrojů (GZ) zabývají komplexně. Již v roce 1993 vznikl první program pro ochranu GZ rostlin, který postupně doplnily programy pro zvířata a mikroorganismy. Od roku 2003 jsou genetické zdroje chráněny zákonem v rámci Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství. Tuto strategii a související zákony má v kompetenci MZe. Do Národního programu genetických zdrojů rostlin jsou v ČR zařazeny krajové, tradiční a moderní odrůdy a plané příbuzné druhy plodin, plemena, která mají původ nebo jsou dlouhodobě adaptována na území Česka. Uchovávají se zde ale i živočišné viry, zoopatogenní a fytopatogenní mikroorganismy, škůdci rostlin a skladovaných produktů, jedlé a léčivé houby a mikroorganismy používané při výrobě potravin.