Celková výměra půdního fondu ČR je 7 887 tis. ha.

Celková výměra zemědělského půdního fondu (ZPF) ČR k 31. 12. 2017 činí 4 205 tis. ha. Podíl zemědělské půdy (z. p.) představuje 53,3 % celkové rozlohy půdního fondu ČR, z toho orná půda je na 37,5 % celkové výměry půdního fondu.

Procento zornění se v průběhu posledních deseti let jen velmi pozvolna snížilo, a to ze 71,6 % v roce 2005 na 70,4 % v roce 2017. Kvalita zemědělského půdního fondu je měřena na základě bonitace zemědělského půdního fondu. Přibližně 9 % zemědělské půdy jsou velmi až vysoce produkční, 11 % jsou středně produkční, 48 % jsou méně až velmi málo produkční a až 32 % představují produkčně málo významné až nevýznamné půdy.

V současnosti i nadále probíhá aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) a také dochází k průběžné modernizaci systému BPEJ. Průměrná vážená výnosová cena BPEJ v ČR podle pětiletého průměru do r. 2016 byla se započítáním podpor 20,35 Kč/m2 , stanovená na základě hrubého ročního rentního efektu (HRRE), který byl dosažen v průměrné hodnotě 3 925 Kč/ha bez podpor. Podle výrobních oblastí na základě osevní struktury převzaté z LPIS byl HRRE ve výrobních oblastech (VO) následující:

kukuřičná VO 5650 Kč/ha,

řepařská VO 5181 Kč/ha,

bramborářská VO 2813 Kč/ha,

ovesná VO 1738 Kč/ha

a horská VO 1231 Kč/ha.

V České republice je určitou formou vodní eroze potenciálně ohroženo 54 % zemědělské půdy, nejohroženější půdy erozí jsou na 18 % území ČR. V současné době je maximální ztráta půdy v ČR vyčíslena na přibližně 21 mil. tun ornice za rok, což lze vyjádřit jako ekonomickou ztrátu minimálně 4,2 mld. Kč. Různým stupněm větrné eroze je v ČR potenciálně ohroženo přibližně 18 % zemědělské půdy (nejvyšším stupněm je ohroženo 3,2 %; silně ohroženo je 1,81 % z. p.).

Za období od roku 1999 do 2017 ubylo celkem až 77 tis. ha zemědělské půdy, co v průměru představuje úbytek cca 4 tis. ha ročně a více než 11 ha za den. Na úkor zemědělské půdy došlo za stejné období především k nárůstu výměry lesních pozemků o víc jak 37 tis. ha, ostatních ploch o přibližně 31 tis. ha a vodních ploch o cca 7 tis. ha. Nárůst výměry zastavěných ploch a nádvoří představoval za uvedené období přibližně 2 tis. ha. Alarmující změny pH za posledních 25 let podle kritérií hodnocení AZZP jsou viditelné u orné půdy, kdy se v rámci ČR přesunulo téměř 16 % pozemků s neutrální reakcí do kategorií slabě až silně kyselých půd, naproti tomu stagnuje podíl půd s alkalickým a silně alkalickým pH. Acidifikací je vysoce ohroženo 62 % půd ČR, podíl silně kyselých a kyselých půd zaujímá 26 % výměry a slabě kyselých půd 40 %.

“ BYLO BY VHODNÉ ZMONITOROVAT, KDE SE NACHÁZÍ PLANTÁŽE SMRKŮ, KTERÉ NAZÝVÁME LESY, MOŽNÁ BY NÁS NEPŘEKVAPILO, ŽE KYSELÉ PŮDY SE NACHÁZÍ ZEJMÉNA V BLÍZKOSTI TĚCHTO PLANTÁŽÍ.“

Největší podíl kyselých půd se nachází v kraji Karlovarském (54,3 %), Jihočeském (50,3 %), následuje Kraj Vysočina (50 %) a Plzeňský kraj (49,6 %). V současnosti činí průměrná hodnota půdní reakce na orných půdách 6,1 stupně. Vývoj půdní reakce v ČR naznačuje stále výraznější trend okyselování, zvláště v bramborářských oblastech s nižší pufrovací schopností chudších půd. Utužením je v ČR ohroženo kolem 49 % zemědělských půd. Z toho přibližně 30 % je zranitelných tzv. genetickým utužením a více než 70 % je vystaveno tzv. technogennímu utužení. Využití zemědělského půdního fondu pro ekologické zemědělství a nepotravinářskou produkci se postupně zvyšuje.

K 3. 4. 2018 byla celková výměra zemědělské půdy pro ekologické zemědělství cca 505 tis. ha, tj. 12 % ze zemědělského půdního fondu a je srovnatelná s rozsahem ekologického zemědělství ve vyspělých státech EU. Celý ZPF je rozdělen do 10 916 tis. pozemkových parcel s průměrnou výměrou 0,39 ha. Převážnou část ZPF vlastní fyzické osoby a menší část ZPF vlastní stát (přibližně 177 tis. ha) anebo různé typy soukromých společností a sdružení (přibližně 313 tis. ha). Právnické osoby obhospodařují 70 % ZPF, fyzické osoby hospodaří na 30 % ZPF. Hlavním nástrojem k zajištění skutečného a identifikovatelného vlastnictví jsou pozemkové úpravy.

K 31. 12. 2017 byly jednoduché a komplexní pozemkové úpravy provedeny na zhruba 32,5 % výměry ZPF, na dalších zhruba 12,5 % ZPF jsou pozemkové úpravy ve stádiu rozpracovanosti. V letech 2015–2017 byly ukončené komplexní pozemkové úpravy na 446 katastrálních územích (k.ú.) a rozpracované na 717 k.ú. o výměře 86 tis. ha. Zahájených KoPÚ bylo 704. Jednoduchých pozemkových úprav bylo rozpracováno celkem 113 na výměře 7 tis. ha. Ke konci roku 2017 obhospodařovalo podle údajů zemědělského registru ČSÚ celkem 46 055 subjektů zemědělskou půdu o celkové výměře 3 521 827 hektarů. Z toho fyzické osoby představovaly 41 650 subjektů a právnických osob obhospodařujících půdu bylo 4 405. Fyzické osoby obhospodařovaly 30,4 % výměry zemědělské půdy, z toho zemědělští podnikatelé zaevidovaní dle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, hospodařili na 27,2 % celkové výměry zemědělské půdy.

Největší podíl výměry zemědělské půdy, a to 69,6 %, obhospodařovaly podniky právnických osob. Celkově právnické osoby obhospodařovaly ZPF dle jednotlivých forem v roce 2017 v této struktuře: společnosti s ručením omezeným 25,1 %, akciové společnosti 24,5 %, družstva 18,7 %, ostatní právnické osoby 0,8 % výměry ZPF.

V České republice dominoval trhu se zemědělskou půdou na straně nabídky až do nedávné minulosti, konkrétně do roku 2012, stát, který nabízel prostřednictvím tehdejšího Pozemkového fondu ČR státní půdu k privatizaci. Počínaje 1. lednem 2013 zahájil svoji činnost Státní pozemkový úřad zřízený ke dni 1. ledna 2013 na základě zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu. Protože proces privatizace státní půdy je v současné době dokončen, staly se soukromé subjekty na trhu se zemědělskou půdou dominantními.

Vzhledem k výrazné heterogenitě ve vlastnostech obchodovaných pozemků je rozpětí cen vysoké. Průměrná tržní cena půdy pro zemědělské užití se v roce 2017 pohybovala v rozmezí 21–24 Kč/m2 . Důležitými faktory působícími na výslednou cenu je kvalita půdy, její umístění, potenciální nezemědělské využití, kultura a charakter transakce. Obecně tržní ceny dlouhodobě rostou (v roce 2018 dochází dle odhadů ke stagnaci ceny); ve srovnání se státy EU-15 jsou stále nižší, ve vztahu k novým státům EU-12 jsou ceny půdy v ČR většinou srovnatelné nebo vyšší a odpovídají z větší části ekonomickým parametrům úrovně zemědělství a makroekonomických ukazatelů jednotlivých zemí.

V porovnání cen půdy v EU zpravidla není zavedená jednotná metodika sledování ceny půdy, takže se mohou lišit dosažené ceny i z tohoto důvodu. Více než 74 % zemědělské půdy je pronajímáno; cca 70 % půdy obhospodařují právnické osoby, zbytek soukromě hospodařící rolníci nebo fyzické osoby. V roce 2014 činil odhad pachtovného fyzických osob 1 549 Kč/ha, pachtovné u právnických osob bylo cca 2 000 Kč/ha, nejvyšší cena pachtu se platí v souladu s dosahovanými zisky v řepařské a kukuřičné výrobní oblasti, nejnižší pak v horských oblastech. V současné době se na území ČR uplatňuje kategorizace zemědělského území na: zemědělské výrobní oblasti podle vyhlášky č. 213/1959 Úředních listů a oblasti s přírodními a jinými zvláštními znevýhodněními (ANC) stanovené v souladu s Nařízením EP a Rady č. 1305/2013,“ (čl. 32 odst. 1). V ČR jsou oblasti ANC stanovené nařízením vlády č. 43/2018 Sb., o podmínkách poskytování plateb pro horské oblasti a jiné oblasti s přírodními znevýhodněními nebo jinými zvláštními omezeními a o změně některých souvisejících nařízení vlády. V souladu s právem Evropských společenství (směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991) bylo vydáno Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech.

První revize zranitelných oblastí byla provedena v roce 2007 a vyhlášena novelou nařízení vlády pod č. 219/2007 Sb. s účinností od 1. 9. 2007. Druhá revize vymezení zranitelných oblastí byla provedena v březnu 2011 a byla vyhlášena nařízením vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu s účinností od 1. 8. 2012. Ve zranitelných oblastech se nachází 41,6 % rozlohy ČR a 49 % z celkové výměry zemědělské půdy ČR Pro administraci dotací slouží od roku 2004 nový geografický informační systém Registr půdy – LPIS (Land Parcel Identification System), který eviduje využívanou zemědělskou půdu.

K 31. 12. 2017 je využívaná zemědělská půda v ČR v rozsahu 3 560 267 ha, tj. 84,7 % z celkového zemědělského půdního fondu České republiky. Evidence slouží nejen k ověřování údajů uvedených v žádostech o dotace vztahující se na zemědělskou půdu, ke kontrolám plnění podmínek těchto dotací, ale i pro evidenci ekologického zemědělství, pěstování geneticky modifikovaných odrůd a pro uplatnění nároku na vrácení spotřební daně tzv. zelené nafty.