Babiš odmítl škrty v kohezních a zemědělských fondech. S Costou řešil nový rozpočet EU

Příští evropský rozpočet přinese změny, které se dotknou také českých zemědělců. Nejde zatím o hotové rozhodnutí o výši jednotlivých podpor. Evropská komise ale navrhla nový způsob uspořádání evropského financování a členské státy nyní jednají o jeho konečné podobě. Česká republika zároveň upozorňuje, že případné oslabení zemědělské a kohezní politiky nepovažuje za přijatelné.

O podobě společné zemědělské politiky po roce 2027 se bude rozhodovat v době, kdy Evropská unie řeší řadu nových priorit. Na evropské úrovni roste tlak na financování obrany a bezpečnosti, konkurenceschopnosti evropského průmyslu, energetiky, technologií nebo strategické odolnosti.

To ale neznamená, že by bylo již rozhodnuto o „škrtech pro zemědělce“. Takový závěr by byl předčasný. Na stole je návrh Evropské komise a o jeho konečné podobě budou ještě jednat členské státy a Evropský parlament.

Zemědělství má v návrhu zůstat významnou součástí evropského rozpočtu

Evropská komise navrhuje pro období 2028–2034 nový model evropského financování. Významná část prostředků, které dnes fungují v různých politikách a fondech, má být propojena v rámci Národních a regionálních partnerských plánů.

Současně Komise uvádí, že zemědělství a politika soudržnosti mají zůstat jejich důležitou součástí. Návrh počítá s vyčleněním 300 miliard eur na podporu příjmů zemědělců a rybářů. Podle Komise mají být příjmové podpory zemědělců v novém systému chráněny a součástí financování mají zůstat také environmentální opatření, investice v zemědělských podnicích, podpora mladých zemědělců a nástroje pro řízení rizik.

Právě proto bude důležité rozlišovat mezi dvěma věcmi: návrhem nové architektury evropského rozpočtu a konečným objemem a podmínkami podpor pro jednotlivé členské státy a zemědělce. Ani jedno dnes ještě není definitivně uzavřeno.

Proč se Česká republika staví proti případnému oslabení zemědělské politiky

Česká republika se v současné debatě snaží prosazovat zachování dostatečných prostředků pro zemědělství a regiony.

Premiér Andrej Babiš při jednání s předsedou Evropské rady Antóniem Costou odmítl, aby se nové evropské priority financovaly na úkor zemědělské a kohezní politiky. Podle české vlády musí mít členské státy možnost využívat evropské prostředky tak, aby z nich měly prospěch také jejich regiony a hospodářství.

Pro české zemědělce je tato pozice důležitá. Evropské prostředky totiž nejsou pouze otázkou přímých plateb. Ovlivňují také možnosti investic, modernizace podniků, rozvoje venkova, práce s krajinou nebo podpory mladých zemědělců.

Nový systém přinese větší odpovědnost České republiky

Jednou z nejvýznamnějších změn má být nový Národní a regionální partnerský plán (NRPP).

Česká republika už schválila výchozí strategické priority pro období 2028–2034. Ty budou základem dalšího vyjednávání s Evropskou komisí. Finální podoba plánu ale ještě nevznikla – v průběhu roku 2027 se bude dále připravovat a podle MMR má být Evropské komisi předložena nejpozději do konce ledna 2028.

Nový systém má zároveň více spojovat evropské financování s konkrétními výsledky, cíli a milníky. Evropské peníze tak nemají být posuzovány pouze podle toho, zda byly vynaloženy, ale také podle toho, jakého výsledku se podařilo dosáhnout.

Pro Českou republiku to znamená větší odpovědnost při nastavování vlastních priorit. Bude důležité nejen vyjednat dostatečný objem prostředků, ale také prosadit takové podmínky, které budou odpovídat potřebám českého zemědělství a venkova.

Co to může znamenat pro zemědělce?

V tuto chvíli není možné říci, kolik bude konkrétní český zemědělec po roce 2027 dostávat. Není totiž dokončeno evropské legislativní vyjednávání ani český Národní a regionální partnerský plán.

Již nyní je ale zřejmé, že se bude rozhodovat zejména o:

• podobě a podmínkách příjmových podpor,
• financování investic v zemědělských podnicích,
• podpoře mladých zemědělců,
• environmentálních a dalších opatřeních,
• nástrojích pro řízení rizik,
• postavení zemědělství v rámci českých priorit,
• a o tom, jak bude nový systém administrativně nastaven.

Pozornost si zaslouží také deklarovaný přechod k financování více zaměřenému na výsledky. MMR uvádí, že nový systém má být současně jednodušší, více digitalizovaný a má omezit zbytečnou administrativní zátěž.

Česko bude muset své priority obhájit

Česká vláda již mezi hlavní priority pro další období zařadila například dopravu, energetickou bezpečnost, výzkum a inovace, digitalizaci, zdravotnictví, bydlení a rozvoj regionů. Zemědělství přitom musí být při přípravě konkrétního českého plánu dostatečně zohledněno.

Právě zde bude mít význam také připomínkování a vyjednávání se zemědělskými organizacemi a dalšími partnery. O konečném nastavení podpory totiž nebude rozhodovat pouze Brusel. Významná část rozhodování se bude odehrávat také v České republice při přípravě jejího národního plánu.

Nejde jen o to, kolik peněz bude v rozpočtu

Debata o SZP 2028+ se často zjednodušuje na otázku, zda bude peněz více, nebo méně. Pro zemědělce je ale stejně důležité, jak bude celý systém nastaven.

I dostatečný evropský rozpočet může mít pro zemědělce menší význam, pokud budou podpory příliš složité, podmínky nestabilní nebo pokud se peníze nepodaří nasměrovat tam, kde jsou skutečně potřeba.

Naopak dobře nastavený systém může umožnit zemědělcům lépe investovat, modernizovat podniky, zvládat rizika a reagovat na změny, kterým evropské zemědělství čelí.

Rozhodnutí teprve přijde

SZP 2028+ tedy zatím není hotová věc. Evropská komise předložila svůj návrh, členské státy o něm vyjednávají a Česká republika připravuje vlastní pozici a národní plán.

Pro české zemědělství půjde o zásadní vyjednávání. Nejen proto, že se bude rozhodovat o penězích, ale také o pravidlech, podle kterých bude zemědělství v České republice fungovat v dalších letech.

Právě proto je důležité, aby česká republika v jednáních prosazovala silnou a předvídatelnou zemědělskou politiku, která umožní zemědělcům investovat, hospodařit dlouhodobě a udržet konkurenceschopnost českého zemědělství.