1. Zemědělská politika a evropský rozpočet

Šest čistých plátců požaduje snížení příštího rozpočtu EU

Německo, Nizozemsko, Švédsko, Dánsko, Rakousko a Finsko pohrozily, že nepodpoří příští sedmiletý rozpočet Evropské unie na období 2028–2034, pokud nebude návrh Komise snížen o stovky miliard EUR. Šestice zemí, která zajišťuje zhruba 40 % rozpočtových příjmů EU, požaduje přesun prostředků směrem k obraně a inovativním podnikům a omezení výdajů na tradiční politiky včetně zemědělství a regionálního rozvoje.

Proti tomu stojí skupina 17 členských států (včetně Španělska a Itálie), jež požaduje zachování či zvýšení prostředků na zemědělství a kohezi a celkový rozpočet vyšší než navrhovaných cca 2 biliony EUR. Část zemí podporuje také další společné zadlužování. Francie prosazuje nové evropské vlastní zdroje, zatímco Německo a jeho spojenci společný dluh odmítají. Komise navrhla získávat přibližně 60 mld. EUR ročně z nových příjmů (mimo jiné z emisního obchodování, CBAM, nerecyklovaného elektroodpadu, tabákových výrobků a odvodu velkých společností), tyto návrhy však narážejí na odpor států. Irské předsednictví má do poloviny října připravit kompromis. Konečný VFR vyžaduje jednomyslnou podporu všech 27 členských států, cílem nadále zůstává dohoda do konce roku. [Více informací zde]

2. Reforma Společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2027

Ministři projednali podobu SZP: Během Rady ministrů pro zemědělství a rybolov projednalo 27 členských států hlavní otevřené otázky SZP po roce 2027. Irské předsednictví plánuje předložit před Evropskou radou revidovaný vyjednávací rámec k Víceletému finančnímu rámci a směřuje k částečnému obecnému přístupu na Radě ministrů. Státy obecně podpořily větší flexibilitu a dobrovolnost opatření, zatímco Komise varovala před příliš volným systémem, který by mohl oslabit společný charakter SZP a jednotný trh. Většina delegací požadovala, aby zastropování a degresivita zůstaly dobrovolné. Ministři otevřeli také otázku rozsahu DABIS, definice aktivního zemědělce (s důrazem na možnost částečných úvazků či automatického uznání příjemců do 5 000 EUR) nebo přechodných opatření pro rok 2028. Maďarsko, Polsko a Rumunsko uvítaly odstranění sociální podmíněnosti (Itálie to naopak označila za krok zpět), Polsko požadovalo vyjmutí intervencí z principu „významně nepoškozovat“ (DNSH) a Španělsko s Itálií podpořily evropský systém zajištění rizik.
Nová definice aktivního zemědělce: Návrh počítá s tím, že aktivní zemědělec musí vykonávat alespoň minimální úroveň zemědělské činnosti, přičemž může jít i o částečný úvazek či více ekonomických aktivit. Členské státy by mohly využívat kritéria založená na příjmu, pracovním zapojení či zápisu v registrech a zavést negativní seznam. Příjemci s podporou do 5 000 EUR za předchozí rok by mohli být považováni za aktivní automaticky. Definice se má uplatňovat u plošné podpory příjmů, vázané podpory, oblastí s přírodními omezeními (ANC) i řízení rizik.
Přechodná vnitrostátní podpora: Rumunsko, Bulharsko, Kypr, Maďarsko, Polsko a Slovensko požadují, aby nové nařízení umožnilo pokračování přechodné vnitrostátní podpory (TNS) po roce 2027 k ochraně zranitelných sektorů. Komise její pokračování nepovažuje za potřebné s odkazem na zohlednění rozdílů v národních obálkách.
Ovoce, zelenina a trhy: Na žádost Belgie se diskutovaly sektorové intervence pro ovoce a zeleninu. Státy požadují zachování celoevropského rámce a podpory organizací producentů. Debatu provázejí neshody ohledně financování – zatímco Maďarsko, Španělsko či Rumunsko prosazují silnější či výhradně evropské krytí, Česko si ponechává výhrady ke spolufinancování. Komisař Christophe Hansen potvrdil, že sektorové intervence zůstanou samostatným nástrojem.

3. Zemědělství, klima a aktuální krize

Hansen a aktuální situace: Komisař Christophe Hansen zdůraznil pokračující pomoc Ukrajině (koridory solidarity, logistika, skladování obilí). Současně upozornil na dopady letních veder a sucha na výnosy v EU. Ceny zemědělských vstupů meziročně vzrostly o 4,7 %, zatímco výkupní ceny klesly o 5,8 %. Produkce cukru má kvůli suchu klesnout o 19 % na rekordních 13,4 mil. tun. Zemědělsko-potravinářský přebytek EU v prvním pololetí vzrostl na 30,1 mld. EUR (+2,9 mld. EUR meziročně).
Dopady sucha: Rakousko, Slovensko, Slovinsko a Chorvatsko otevřely téma extrémního sucha. Slovensko hlásí zasažení 90 % území a propad produkce kukuřice o téměř 20 %. Komise odhaduje letošní škody na 14 až 17 mld. EUR a apeluje na strukturální investice do zadržování vody, pojištění a řízení rizik. Požadavky na silnější evropskou reakci podpořilo také Česko.
Řízení pro porušení unijního práva: Evropská komise posunula řízení proti Belgii (odůvodněné stanovisko kvůli pravidlům pro med, džusy a džem) a Bulharsku (výtky kvůli pětileté podmínce pro nákup zemědělské půdy cizinci). Obě země mají dva měsíce na nápravu.

4. Udržitelnost a energie

Omnibus VIII (posuzování vlivů): Rada schválila mandát k balíčku Omnibus VIII, který má zjednodušit povolování strategických projektů, zavést jednotná kontaktní místa a digitalizaci při zachování environmentálních standardů (Aarhuská úmluva aj.). Zvláštní režim se má týkat i lesního hospodářství či údržby vodních toků. Státy řeší také administrativní zátěž malých producentů obalů v rámci pravidel o obalových odpadech (PPWR). [Více informací zde]
Německá CDU a dotace na energie: Vnitrostranický dokument německé CDU navrhuje ukončit podporu fotovoltaiky a větrných elektráren do roku 2045. Naopak prosazuje posílení bioenergetiky o 22,5 GW a zrušení 25% limitu pro využití kukuřice v bioplynových stanicích. [Více informací zde]

5. Potraviny a spotřebitelé

Výbor SANT k boji proti rakovině: Výbor Evropského parlamentu pro veřejné zdraví schválil stanovisko k boji proti rakovině. Podporuje harmonizované nutriční značení na přední obalech, řešení spotřeby červeného a zpracovaného masa či vysoce zpracovaných potravin (UPF). U alkoholu požaduje povinné složení, výživové údaje a viditelné zdravotní varování. Hlasování pléna EP proběhne koncem listopadu. [Více informací zde]
Růst potravinového odpadu v EU: Podle dat Eurostatu dosáhl potravinový odpad v EU hodnoty 129 kg na obyvatele (celkem 57,9 mil. tun, meziroční nárůst o 0,7 %). Domácnosti tvoří 53 % odpadu (69 kg/osoba), následuje potravinářská výroba (19 %) a restaurace (12 %). [Více informací zde]
Školní program: Komisař Hansen vyzdvihl přínos školního programu na ovoce, zeleninu a mléko, do něhož se zapojila čtvrtina dětí (distribuováno přes 61 tis. tun ovoce a 107 mil. litrů mléka). V novém rámci po roce 2027 se má program stát povinnou součástí národních plánů při zachování flexibility států.
Francouzská daň na cukr: Francouzská vláda navrhuje v rámci rozpočtu daň na průmyslové potraviny s obsahem cukru nad 10 g / 100 g (sazba 4–22 EUR/100 kg). Tradiční pekárny a řemeslní výrobci mají získat výjimku. Opatření cílí na boj proti obezitě, naráží však na odpor průmyslu i politickou neúplnost většiny v parlamentu. [Více informací zde]

6. Živočišná výroba a nákazy zvířat

Africký mor prasat ve Finsku: Finsko potvrdilo 45 případů AMP u divočáků poblíž ruských hranic. Komerční chovy zasaženy nebyly, avšak některé asijské země pozastavily dovozy z celého Finska. Finsko a Německo proto vyzývají Komisi k přísnějšímu prosazování pravidel regionalizace u světové organizace WOAH. Komise současně prověřuje úpravu pravidel pro vakcinaci a kategorizaci nákaz.
Nákazy malých přežvýkavců: Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Řecko a Rumunsko (kde vývoz ovcí kvůli moru klesl na nulu se ztrátou přes 150 mil. EUR) požadují širší regionalizaci, vakcinaci a kompenzace i za nepřímé ztráty. Německo odmítlo dodatečnou finanční pomoc a varovalo před oslabením biologické bezpečnosti.
Kompenzace pro Itálii: Členské státy schválily pomoc z unijní zemědělské rezervy pro Itálii ve výši 73,5 mil. EUR. Chovatelé drůbeže obdrží 61 mil. EUR (škody z ptačí chřipky) a producenti vepřového masa 12,5 mil. EUR (kvůli AMP). Vyplacení musí proběhnout do května 2027.
Rybářská flotila a thajský tuňák: Ministři rybolovu podpořili zavedení podpory pro obnovu a modernizaci plavidel po roce 2027 (sektor žádá cca 7 mld. EUR). Komise navíc navrhla, aby zvýhodněná celní kvóta na konzervovaného tuňáka z Thajska platila výhradně pro ryby ulovené flotilou EU. [Více informací zde a zde]

7. Rostlinná výroba, krmiva a ochrana rostlin

Krizový plán pro krmiva (FEFAC): Evropská federace krmivářského průmyslu varuje před propadem dovozu sójového šrotu až o 20 %, palmojádrových výlisků o 75 % a růstem dovozu kukuřice nad 26 mil. tun. Federace požaduje krizový plán, úlevy v rámci pravidel proti odlesňování (EUDR) a podporu alternativních krmiv. [Více informací zde]
Omnibus pro bezpečnost potravin a krmiv: Členské státy podpořily možnost snížit maximální limity reziduí (MLR) pesticidů pro dovoz až na technickou nulu u látek v EU zakazovaných či rizikových pro včely a vodu. Nízkorizikové látky mají získat časově neomezené schválení, u ostatních se počítá s 15 lety. Fermentační produkty z GMO mikroorganismů se nově nemají považovat za „vyrobené z GMO“. Hlasování EP se očekává v listopadu. [Více informací zde]
Situace na Ukrajině: Kyjev plánuje sladit pravidla pro přípravky na ochranu rostlin s EU do konce roku 2028 (náklady odhaduje na 2,5 mld. EUR) a propojit je s budoucím přístupem k SZP. Současně požádala o navýšení preferenčních kvót na bioetanol (+75 tis. tun) a cukr (+50 tis. tun).

8. Trh, obchod a mezinárodní vztahy

Obchodní bilance EU: V prvním pololetí dosáhl přebytek agroobchodu EU 23,9 mld. EUR. Vývoz klesl na 117,2 mld. EUR (-2 %), přičemž vzrostl export do Egypta (+28 %) či na Ukrajinu (+12 %). Dovoz klesl na 93,4 mld. EUR (-4 %), vzrostl naopak dovoz sóji z Brazílie a zdvojnásobil se dovoz slunečnicových semen do EU. [Více informací zde]
Audit v Brazílii (antimikrobika): Komise potvrdila, že brazilský kontrolní systém splňuje nová unijní pravidla pro antimikrobika. Otevřela se tím cesta k obnovení dovozu drůbeže (pozastaveného od září), o čemž budou členské státy hlasovat v říjnu či listopadu. Dovoz hovězího masa se dříve než za dva roky neočekává. [Více informací zde]
Podpora pro Arménii: Rada EU schválila dvouletou liberalizaci zhruba 80 % arménského vývozu do EU formou pozastavení dovozních cel (včetně zemědělských produktů) jako reakci na obchodní omezení ze strany Ruska. Součástí jsou ochranné mechanismy pro trh EU.