Rok 2024 opět ukázal: změna klimatu již dávno dorazila a přináší s sebou velké výzvy pro zemědělský sektor. „Mráz, kroupy, bouřky, sucho a povodně způsobily v loňském roce problémy místnímu zemědělství. Důsledkem je celková ztráta v rakouském zemědělství ve výši 260 milionů eur, z toho 60 milionů eur kvůli pozdním mrazům na konci dubna, 150 milionů eur kvůli riziku sucha a 50 milionů eur kvůli krupobití, bouřkám a povodně,“ říká Kurt Weinberger , generální ředitel rakouské rozvahy Hagelversicherung. Dramatická věc: Nákladově náročné extrémy počasí – způsobené člověkem způsobenou změnou klimatu – stále narůstají ve frekvenci a intenzitě. Opakující se škody mrazem na jaře a letošní katastrofální povodňové škody na podzim ukazují, že přírodní katastrofy nepostihují zdejší zemědělství jen v létě. Poškozuje se však nejen rostlinná výroba, ale i živočišná výroba se potýká s chorobami zvířat, jako je katarální horečka ovcí a ptačí chřipka.
Rok 2024: Záznamy pokračují a vedou k nejteplejšímu roku v historii měření
Zima byla většinou teplejší než průměr, jen s několika chladnými obdobími, zejména v lednu. Únor vytvořil rekord a byl nejteplejší od začátku měření. Jaro bylo také nejteplejší v 258leté historii měření. Březen a první polovina dubna byly zvláště pozoruhodné svým extrémním teplem, s prvním „30stupňovým dnem“ 7. dubna v Brucku an der Mur. Nezvyklé teplo v únoru a březnu výrazně urychlilo vývoj rostlin. Například květ meruňky byl nejdříve od začátku záznamů a byl asi čtyři týdny před průměrem z let 1961 – 1990. Květ jabloně byl také nejstarší od roku 1946. Tyto rané fáze květu v kombinaci s chladnou fází v druhé polovině dubna vedly k poškození pozdními mrazy, které postihly zejména ovocné plodiny a v některých případech i vinohradnictví. Léto přineslo nezvyklá vedra. Srpen byl nejteplejší v historii měření v Rakousku. Je to znát i na počtu horkých dnů (dny s více než 30 stupni Celsia): Zatímco v 80. letech bylo v lokalitě Vídeň naměřeno 13 horkých dnů, letos jich bylo 52 – více než kdy předtím v historii měření! Podzim byl také výrazně příliš teplý, většinou s velmi mírnými a jen několika studenými fázemi, ale pak s enormními množstvími srážek. Například v St. Pöltenu bylo dosaženo smutného srážkového rekordu 447 milimetrů (předchozí zářijový srážkový rekord v St. Pöltenu činil 202 milimetrů v roce 1937). Stručně řečeno, letošní rok vytlačil z nejvyšší pozice dosud nejžhavější rok 2023. Další záznam, který poukazuje na člověkem způsobené globální oteplování.
Boj proti krizi klimatu a spotřeby půdy je o živobytí
Pokud se všichni v boji proti klimatickým změnám nestrhneme za jeden provaz, bude léto, jako je toto, jedním z chladnějších za několik desetiletí. Zatímco letní turistika těží z horka v určitých oblastech, místní zemědělství s dílnami pod širým nebem čelí obrovským výzvám kvůli suchým polím, mrazem poškozeným úrodám ovoce a vína nebo polím poškozeným krupobitím a zaplaveným. Globální oteplování ohrožuje zemědělský sektor, protože 80 % výnosů závisí na počasí. Národní potravinová bezpečnost je proto ohrožena kvůli neúrodě. Situaci zhoršuje i to, že své pozemky nadále zabetonujeme nedbalou výstavbou, čímž ohrožujeme potravinovou bezpečnost. Stavba však také vede k výraznému nárůstu povodňových škod, protože vybetonovaná půda nedokáže zadržovat vodu. „Nebezpečí není ochrana klimatu, ale člověkem způsobená změna klimatu a domácí spotřeba půdy. Tento nežádoucí vývoj bere našim dětem budoucnost. Rád bych proto pro nový rok viděl ekologickou hospodářskou politiku. Ochranu půdy a klimatu vnímáme jako příležitost pro ekonomiku, přírodu a budoucí generace,“ uzavřel Weinberger.
Zdroj :: https://www.lko.at/%C3%B6sterreichs-landwirtschaft-erfriert-brennt-und-ertrinkt-zugleich+2400+4130641?env=bmxpZD00MTMwMDg4JnVpZD0zMjE5NDg2