Dosavadní vývoj na zemědělských trzích spolu s projekcemi pro následující dekádu
pravidelně představuje zpráva OECD-FAO Agricultural Outlook připravovaná ve spolupráci OECD a FAO. Jde o klíčový referenční dokument, z něhož vycházejí mj.
i české situační a výhledové zprávy pro agri-food sektor. Ve srovnání s předchozí dekádou je v dalších 10 letech očekáváno zpomalení růstu světové populace (z 1 % na 0,8 % / rok) a proto pomalejší růst celosvětové poptávky po potravinách.
Předpokládaný mírný pokles světových cen hlavních zemědělských komodit se nemusí nezbytně odrazit v místních maloobchodních cenách potravin (domácí inflace/devalvace, vysoké domácí náklady na logistiku a zpracování). Proto mohou být zhoršující se podmínky na lokální úrovni jedním z hlavních důvodů ohrožení potravinového zabezpečení pro zranitelné spotřebitele. Mezinárodní obchod se zemědělskými produkty tak bude významný při zvyšování odolnosti nejen globálních a regionálních, ale též vnitrostátních potravinových systémů a vyrovnávání místních potravinových nedostatků.
Na globální úrovni ústřední role Číny ve spotřebě (28 % celosvětové spotřeby) slábne (předpoklad poklesu na 11 % v další dekádě mj. v důsledku pomalejšího růstu příjmů a klesajícího počtu obyvatel). Posilovat bude JV Asie spolu s Indií (až na 31 % světové spotřeby v důsledku zvyšování životní úrovně a růstu městské populace). Vývoj příjmu kalorií v nízkopříjmových zemích nenaznačuje možnost splnění SDG2 (odstranění hladu) do roku 2030. Stávající tempo snižování ztrát a plýtvání může napomoci poklesu cen a zvýšenému příjmu potravin v zemích s nízkými příjmy, ale má potenciál snížit počet podvyživených lidí nejvýše o 26 % do roku 2030. Podíl produkce, která se vyváží, se u většiny komodit výrazně nezmění. Dovozy budou růst zejm. v regionech Blízkého východu, severní a subsaharské Afriky.

Zpracoval: Oddělení zahraničně obchodní spolupráce MZe, 11. července 2024
Kontakt: radek.stransky@mze.gov.cz