Evropská komise řeší zajištění karbonovou neutralitu do roku 2050. Na pondělním semináři pořádaném Evropskou komisí z úst francouzkého ministra zemědělství a výživy Juliena Denormandie zaznělo, že Francouzské předsednictví uhlíkové zemědělství označilo ze jednu z jejich dvou priorit.
Co to pro nás znamená?
Všichni řečníci (zástupci, Nestlé, Microsoftu, Rabo carbon banky, EK i EP) jasně představili budoucí nasměrování. Tzn., že financování zemědělství a dobrovolného poutání uhlíku do půdy či biomasy bude muset být podpořeno nejen ze zdrojů SZP, ale i z privátních zdrojů. Tedy bylo naznačeno, že mnohé se může financovat za pomoci zdrojů získaných z jiných sektorů (v úvahu připadá digitalizace, průmysl apod.).
Již nyní vás mohli oslovit i s prodejem tzv. uhlíkových kreditů∗, ty jsou řečeny často na dobrovolné bázi jednotlivých firem a mají svoje interní parametry.
Kdy to začne?
Není to úplně nový model, několik zemí a organizací už s tím začalo např.: Nový Zéland a Verified Carbon Scheme (VCS) začal testovat a zkoumat tržně založená schémata nabízející pozemky a pobídky manažerům pro nakládání s pozemským uhlíkem na úrovni farem nebo jednotlivých pozemků. Navzdory tomu žádný národní ani mezinárodní systém, který by byl uznáván (změny ve využívání půdy a lesnictví LULUCF)např. ve formě lepších úvěrů pro ty, kteří uhlík váží neexistuje. EU díky svým strategiím F2F, BIODIVERZITA, Cirkulární ekonomie, FIT FOR 55 …
Aktuálně se bude sestavovat tým expertů z řad steakholdrů. Komise do konce roku 2022 navrhne regulační rámec EU pro certifikaci odstraňování uhlíku. Certifikační rámec by měl zajistit transparentní identifikaci zemědělských a průmyslových řešení, která jednoznačně odstraňují uhlík z atmosféry.
Zdroj: EÚD na základě střediska Greifswald Mire Centre (z inventur EU za rok 2017, předloženo v roce 2019).
Jaký bude rozdíl mezi Agroenviromentálním opatřením a platbou za uhlík?
O tomto se vede stále diskuze, nicméně oba nástroje by měli zůstat. Nicméně se počítá, že ze SZP budou odstraněny platby, které mohou napomáhat uvolňování uhlíku. Jako jeden z návrhů je i to, že na rozdíl od Agroenviromentálních opatřeních by odměňování mělo být založeno na výsledcích a ne na postupech/akcích, jako je tomu často u II. pilíře SZP (zákaz aplikace/určitého postupu; četnost aplikace/postupu). Jako pomoc (vzdělávání zemědělců) by měly sloužit ověřené a navržené postupy, které nemusíte jako zemědělec naplňovat, ale měly by právě pomoci s poutáním uhlíku do půdy. I když všichni řečníci přiznali, že je tu mnoho neznámých a proto je důležité se tomu věnovat. Všichni si uvědomují, že nesplnění by mohlo být významným rizikem právě pro zemědělce, což by bylo možné eliminovat nastavení systému (identifikace vnějších faktorů, které nelze ovlivnit) nebo sdílením rizika (zákl.platba a platba za výsledek). Zároveň jde o to, do jakého rizika budou chtít jít investoři…
Níže jsou popsány příklady pro živočišnou výrobu:
1) dostupná data – všichni přiznali, že aktuálně je to velice kritický bod, zároveň na něm EK významně pracuje. Do budoucna s vázáním uhlíku budou vypomáhat sentinely.
2) využití příležitosti inovací a adaptace na klima pro jednotlivé farmy a kooperace, které mohou společně investovat k zlepšení postupů v rámci potravinového řetězce
4) Odbourávání uhlíku nebo vázaní uhlíku – chybí jasné definice a za co konkrétně uhlíkové kredity farmáři získají
Z diskuze jasně vyšlo, že právě využití starých či nových přírodních hnojiv by mohlo významně ovlivnit snížení uhlíku na farmě. Samozřejmě záleží vždy na kontextu dané farmy. Různé názory panovali, zda bude finančně oceněno snížení potřeby uhlíku na farmě nebo jen poutání uhlíku v půdě a biomase.
5) Prvotně se nesmí zapomenout na farmáře, ti co pracují, jde o ně a nesmí se při diskuzích na ně zapomenout.
6) Je třeba mít jednoduchý monitorovací systém (redukce nákladů)
7) Vytvořit metodiku nebo možná i certifikát – důvěryhodný systém pro investory, který by jasně naznačil farmářům nejen risk, ale benefity při tranzici na nízkouhlíkové hospodaření.
∗ V této diskuzi to sice nezaznělo, ale je možné, že právě toto privátní financování by mohlo částečně nebo i zcela nahradit přímé platby (zatím se neformálně a až ambiciózně zmiňoval rok 2028 a dále).
Factsheet_-_Sustainable_Carbon_Cycles__CS.pdf
POHLED EVROPSKÉHO ÚČETNÍHO DVORA
Komisi doporučuje účetní dvůr, aby:
- přijala opatření, aby SZP snížila emise ze zemědělství;
- přijala opatření s cílem snížit emise z obdělávaných odvodněných organických půd;
- podávala pravidelné zprávy o tom, jak SZP přispívá ke zmírňování změny klimatu.
Tendence v oblasti emisí produkovaných hospodářskými zvířaty v letech 2010–2018
Zdroj: EÚD na základě inventury skleníkových plynů členských států.
Zvláštní zpráva 16/2021: Společná zemědělská politika (SZP) a klima
Během období 2014–2020 Komise přidělila přes čtvrtinu rozpočtu společné zemědělské politiky (SZP) na zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně.
Zkoumali jsme, zda SZP podporovala postupy zmírňování změny klimatu, které mohou snížit emise skleníkových plynů ze zemědělství. Zjistili jsme, že 100 miliard EUR z finančních prostředků SZP přidělených na opatření v oblasti klimatu mělo v tomto směru jen malý dopad, neboť tyto emise se od roku 2010 výrazně nezměnily. Ze SZP se většinou financují opatření s malým potenciálem zmírnit změnu klimatu. SZP neusiluje o omezení nebo snížení počtu hospodářských zvířat (50 % emisí ze zemědělství) a podporuje zemědělce, kteří obdělávají odvodněná rašeliniště (20 % emisí).
Čisté emise skleníkových plynů ze zemědělství od roku 1990v EU-27
Zdroj: EÚD na základě inventur skleníkových plynů EU‑27 v letech 1990–2018 (Prohlížeč údajů EEA o skleníkových plynech)
Rozdíly v plnění cílů pro rok 2020 a 2030 v rámci právních předpisů o sdílení úsilí
Zdroj: EÚD na základě zprávy o pokroku EU při provádění opatření v oblasti klimatu, kterou předložila Komise v listopadu 2020 (tabulka 6), prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2020/2126 ze dne 16. prosince 2020 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018.
Více také na : https://www.eca.europa.eu/Lists/ECADocuments/SR21_16/SR_CAP-and-Climate_CS.pdf
Sekvestrace uhlíku v zemědělství – zprávy OECD
Scénáře IPPC ukazují, že omezení nárůstu globální teploty pod 2 °C do konce století nebude možné bez významného odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry. Tématu snižování emisí věnuje nyní OECD prioritní pozornost. Dokládá to množství analýz a zpráv z poslední doby – studie k únikům uhlíku, indikátorům emisí ze zemědělství, lesnictví a land-use, emisním cílům nebo vázání uhlíku v rámci zemědělského sektoru jsou jen malou ukázkou z širokého spektra výstupů, které mohou posloužit v orientaci v rámci tohoto globálního transformačního úsilí.
Klíčová úloha je přisuzována dostupnosti environmentálně šetrných technologií a aplikaci klimaticky neutrálních postupů v celé vertikále od výroby, přes distribuci až po spotřebitele. Dle dostupných studií by do konce století mohla půda potenciálně vázat 2 – 4 % ročních globálních emisí. Čisté sekvestrace uhlíku v půdě s tímto efektem by bylo možné dosáhnout pomocí podpory (platby za environmentální služby) při ceně uhlíku, která by odpovídala výše uvedenému celosvětovému úsilí o udržení nárůstu globální teploty pod 2 °C. Dále může významně přispět k navýšení celkového efektu adekvátní management půd (např. omezení odvodňování podmáčených půd). K využití tohoto potenciálu zemědělského odvětví, který by pozitivně přispěl k agendě udržitelnosti a ochrany klimatu, je dle analýz zapotřebí komplex politických opatření (regulatorní opatření, předávání znalostí na podporu vzájemně prospěšných řešení, tržně orientované pobídky dobrovolných aktivit) zabraňujících ztrátám CO2 podporou ochrany stávajících zásob uhlíku v půdě (v oblastech, kde jsou uhlíková úložiště pro daný land-use již převážně saturována) a jejich zvyšování (v teritoriích, kde agronomická opatření mohou zvýšit zásoby uhlíku i zisky zemědělců).
Vhodná struktura těchto politických balíčků a jejich uplatnění ve velkém měřítku pak bude záviset na konkrétních mitigačních opatřeních v daném teritoriu a na analýze jejich nákladů a přínosů. Současně musí být proces podpořen smluvními řešeními, která zohlední zejm. obavy z nestability zachycení/uložení uhlíku a nutnost průběžného měření/ reportingu/ ověřování stavu uhlíku a souvisejících vysokých transakčních nákladů. Tato řešení umožní reálné zavedení uhlíkových kreditů z půdní sekvestrace uhlíku v zemědělském hospodaření a obchodování s těmito kredity.
https://www.oecd-ilibrary.org/agriculture-and-food/carbon-leakage-and-agriculture_9247f1e7-en
Mgr. Radek Stránský
Odbor zahraničně obchodní spolupráce, MZe
+420 221 812 310