Cílem zákona má být zjednodušení zaměstnávání a snížení mzdových nákladů zaměstnavatele v souvislosti se zaměstnáváním pracovníků vykonávajících vymezené sezónní práce v odvětví zemědělství (zařazeno i potravinářství) a cestovního ruchu.
Záměrem legislativní úpravy bylo řešení problematické situace zemědělců a poskytovatelů služeb v cestovním ruchu, která spočívá v náhlém nedostatku pracovníků během období zvýšené potřeby v oblasti lidských zdrojů a která je vyvolána charakterem sezónnosti některých druhů prací.
Za tímto účelem se navrhlo zavést v zákoníku práce poddruh dohody o pracovní činnosti – dohodu o pracovní činnosti na výkon sezónní práce s maximálním rozsahem 520 hodin v kalendářním roce.
Zároveň bylo navrženo stanovit, aby průměrná týdenní pracovní doba při této dohodě za období nejvýše čtyř měsíců nepřesáhla 40 hodin.
Ve smyslu toho se za sezónní práci považuje: „pracovní činnost, která je závislá na střídání ročních období, každý rok se opakuje a nepřesahuje osm měsíců v kalendářním roce, v zemědělství při pěstování, sklizni, třídění a skladování
1.vybraných druhů ovoce, zejména jahod, lísky obecné, černého bezu, angreštu, malin, rybízu, růže jablíčkové, broskví, třešní, meruněk, nektarinek, ringlot, švestek, jablek, hrušek a višní,
2.vinné révy,
3.vybraných druhů zeleniny, zejména salátu, špenátu, cibule, česneku, póru, zelí, kapusty, květáku, kedlubny, růžičkové kapusty, řepky, mrkve, ředkve a ředkvičky, petržele, chřestu, lilku, cukety , papriky, dýně kromě dýně určené pro produkci semen na konzumaci a lisování, okurky nakládačky, okurky salátové a rajčat,
4.brambor,
5.chmele,
6.osivové kukuřice určené ke kastraci,
7.rostlinného množitelského materiálu uvedených v prvním až šestém bodě,“
Sezónní prací je také „pracovní činnost, která je závislá na střídání ročních období, každý rok se opakuje a nepřesahuje osm měsíců v kalendářním roce, v potravinářství při zpracování zemědělských produktů, u nichž pracovní činnost je charakterizována jako sezónní práce.“
Zákon zavádí výjimky z placení pojistného na starobní pojištění a pojistného na pojištění v nezaměstnanosti formou odvodové odpočitatelné položky při výkonu sezónní práce v částce stanovené podle zákona o sociálním pojištění.
Fyzická osoba v právním vztahu na základě dohody o pracovní činnosti na výkon sezónní práce podle novely zákona má být od vzniku tohoto právního vztahu povinně pojištěna na všechna pojištění zaměstnance. Touto formou má být dosaženo snížení administrativní zátěže zaměstnavatele při přihlašování a odhlašování zaměstnance.
Pro sezónního zaměstnance bude však v podobě odvodové odpočitatelné položky existovat výjimka z placení pojistného na starobní pojištění a pojištění v nezaměstnanosti. Její částka je stanovena ve výši 50% průměrné měsíční mzdy v hospodářství SR před dvěma lety. Pokud z dohody o pracovní činnosti na výkon sezónní práce zaměstnanec dosáhne měsíčního příjmu v částce rovné nebo nižší než je navrhovaná odvodová odpočitatelná položka, nebude on ani jeho zaměstnavatel platit pojistné na starobní pojištění a pojistné na pojištění v nezaměstnanosti. Zaměstnanec a zaměstnavatel budou z tohoto příjmu platit pojistné na nemocenské pojištění a pojistné na invalidní pojištění, zaměstnavatel i pojistné na úrazové pojištění, pojistné na garanční pojištění a pojistné do rezervního fondu solidarity. Pokud z dohody o pracovní činnosti na výkon sezónní práce dosáhne zaměstnanec měsíčního příjmu v částce vyšší, než je navrhovaná odvodová odpočitatelná položka, pojistné na starobní pojištění a pojistné na pojištění v nezaměstnanosti bude platit zaměstnanec, ale i jeho zaměstnavatel jen z částky rozdílu mezi dosaženým měsíčním příjmem a odvodovou odpočitatelnou položkou.
Tato novela nabývá účinnosti 1. ledna 2023.
Schválené znění zákona je k dispozici na následujícím linku:
https://www.nrsr.sk/web/Dynamic/DocumentPreview.aspx?DocID=513478
Více na :NR SR schválila novelu Zákonníka práce, ktorou sa zavádzajú sezónne práce | sppk.sk