1. Proč strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“ představujete nyní?

Během koronavirové krize se ukázalo, jak důležité je mít spolehlivý a odolný potravinový systém, který bude fungovat za všech okolností a bude schopen zajistit pro občany přístup k dostatečným dodávkám cenově dostupných potravin. Díky této pandemii jsme si rovněž velmi dobře uvědomili vazby mezi zdravím, ekosystémy, dodavatelskými řetězci, spotřebními návyky a omezeními naší planety. Je zřejmé, že musíme udělat mnohem více pro to, abychom zůstali zdraví my i naše planeta. Současná pandemie je pouze jedním příkladem. Období sucha, povodně, lesní požáry a nové škodlivé organismy, které se objevují stále častěji, nám neustále připomínají, že náš potravinový systém je ohrožen a musí se stát udržitelnějším a odolnějším.

2. Jak bude dosaženo cílů stanovených ve strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“?

Strategie stanoví ambiciózní cíle:

do roku 2030 omezit používání a snížit rizika chemických pesticidů o 50 % a omezit používání nebezpečnějších pesticidů o 50 %,
snížil ztráty živin alespoň o 50 % a zároveň zajistit, aby nedošlo ke zhoršení úrodnosti půdy. Díky tomu se do roku 2030 omezí používání hnojiv alespoň o 20 %,
do roku 2030 omezit prodej antimikrobiálních látek pro hospodářská zvířata a akvakulturu o 50 %
a do roku 2030 začít využívat 25 % zemědělské půdy v EU k ekologickému zemědělství.

Strategie zahrnuje i cíl zajistit, aby do roku 2025 měly všechny venkovské oblasti přístup k rychlému širokopásmovému připojení, který umožní digitální inovace.

Na základě zkušeností s prováděním směrnice o udržitelném používání je zřejmé, že je možné učinit více pro to, aby se snížilo celkové riziko a omezilo používání pesticidů. Dosáhne se toho prosazováním praxe integrované ochrany rostlin, čímž se zajistí, že pro ochranu plodin se budou přednostně používat udržitelné, biologické, fyzické a jiné nechemické metody a nízkorizikové pesticidy. Komise podnikne řadu kroků s cílem vytvořit podmínky pro alternativy a zachovat příjmy zemědělců. Patří mezi ně mimo jiné revize směrnice o udržitelném používání pesticidů, posílení ustanovení o integrované ochraně rostlin a podpora rozsáhlejšího využívání bezpečných alternativních způsobů ochrany sklizně před škodlivými organismy a chorobami. Komise bude rovněž napomáhat tomu, aby se na trh uváděly pesticidy obsahující biologické účinné látky, a zajistí intenzivnější posuzování rizik pesticidů pro životní prostředí.

Stávající ukazatele poskytují informace o prodeji pesticidů, ale také je kategorizují, pokud jde o rizika, což umožňuje dosáhnout pokroku při plnění cílů, které je třeba každoročně měřit. Komise v zájmu zdokonalení tohoto přístupu vypracuje další ukazatele a navrhne změny nařízení z roku 2009 o statistice pesticidů.

Členské státy budou muset přijmout ambiciózní a dalekosáhlá opatření k úplnému provedení stávajících právních předpisů týkajících se znečištění živinami, aby se zabránilo souvisejícím únikům živin, které znečišťují ovzduší a vodu, a následně tak škodí lidskému zdraví a životnímu prostředí. Komise ve spolupráci s členskými státy vypracuje integrovaný plán hospodaření s živinami s cílem odstranit další znečištění způsobené nadměrným používáním hnojiv a předcházet mu a podporovat recyklaci živin z různých druhů organického odpadu jako hnojiv. To přispěje k dosažení mety nulového znečištění stanovené v Zelené dohodě pro Evropu.

Je třeba dále omezit používání antimikrobiálních látek u zvířat a prosadit, aby se tyto látky používaly uvážlivě a odpovědně. Nová nařízení o veterinárních léčivých přípravcích a medikovaných krmivech, která se použijí od roku 2022, za tímto účelem stanoví řadu konkrétních opatření. Jejich dopad v praxi sníží používání antimikrobiálních látek u hospodářských zvířat, jejichž prodeje budou každoročně sledovány.

Pro dosažení cíle týkajícího se ekologického zemědělství v EU je nezbytné zajistit udržitelný hospodářský rozvoj odvětví a zvýšit poptávku. Kromě opatření společné zemědělské politiky (SZP), jako jsou ekorežimy, investice a poradenské služby, a opatření společné rybářské politiky (SRP) předloží Komise akční plán pro ekologické zemědělství. Ten pomůže členským státům stimulovat jak nabídku ekologických produktů, tak poptávku po nich. Prostřednictvím propagačních kampaní a ekologických veřejných zakázek zajistí důvěru spotřebitelů.

3. Jak bude tato strategie podporovat zemědělce, rybáře a producenty akvakultury?

Zemědělci, rybáři a producenti akvakultury sehrají při provádění Zelené dohody pro Evropu klíčovou úlohu. Cílem této strategie je odměnit ty zemědělce, rybáře a další provozovatele v potravinovém řetězci, kteří již přešli na udržitelné postupy, umožnit tuto transformaci i ostatním a vytvořit další příležitosti pro jejich podniky. Očekávání občanů se vyvíjejí a dávají podnět pro významné změny na trhu s potravinami. Evropské potraviny jsou již nyní celosvětově vzorem potravin, které jsou bezpečné, dostatečné, výživné a vysoce kvalitní. Tento přechod jim rovněž umožní učinit z udržitelnosti svou obchodní značku a zajistit budoucnost potravinového řetězce v EU. Přechod k udržitelnosti představuje příležitost „prvního tahu“ pro všechny aktéry v potravinovém řetězci. Příkladem nového ekologického obchodního modelu je ukládání uhlíku, které zajišťují zemědělci a lesníci. Zemědělské postupy, které odstraňují CO₂ z atmosféry, přispívají k dosažení cíle klimatické neutrality a měly by být odměněny buď prostřednictvím společné zemědělské politiky (SZP), nebo jiných veřejných či soukromých iniciativ (trh s uhlíkem).

SZP bude i nadále klíčovým nástrojem pro podporu zemědělců při přechodu k udržitelným potravinovým systémům. Na udržitelnost se již zaměřuje návrh reformy SZP z roku 2018, který podporu SZP úzce propojuje s právními předpisy v oblasti životního prostředí, klimatu a bezpečnosti potravin.

Zahrnuje klíčové nástroje k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu. Nové „ekorežimy“ nabídnou velký objem finančních prostředků na podporu udržitelných postupů, jako je precizní zemědělství, agroekologie (včetně ekologického zemědělství), vytváření krajinných prvků, nízkouhlíkové zemědělství a agrolesnictví. Členské státy a Komise budou muset zajistit, aby byly tyto ekorežimy odpovídajícím způsobem financovány a prováděny na základě strategických plánů. Komise podpoří zavedení minimálního rozpočtu vyčleněného na ekorežimy. Kromě toho bude Komise spolupracovat se spoluzákonodárci, aby zajistila, že cíle Zelené dohody budou plně zohledněny v nových právních předpisech v oblasti SZP.

Komise navíc vydá doporučení pro jednotlivé státy ohledně devíti specifických cílů SZP, a to ještě předtím, než členské státy formálně předloží návrhy strategických plánů. Komise bude věnovat zvláštní pozornost cílům Zelené dohody a cílům vyplývajícím z této strategie a strategie v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030. Požádá členské státy, aby určily jednoznačné vnitrostátní hodnoty pro cíle stanovené v těchto strategiích s přihlédnutím k jejich konkrétní situaci a k výše uvedeným doporučením.

Kromě významné podpory z příštího Evropského námořního a rybářského fondu pro udržitelný farmový chov mořských plodů plánuje Komise přijmout pokyny EU pro plány členských států v oblasti udržitelného rozvoje akvakultury a prosadit vhodný druh výdajů z tohoto fondu.

4. Jak zajistíte potřebnou finanční podporu pro odvětví, která se budou muset přizpůsobit?

Klíčovými nástroji na podporu přechodu k udržitelným potravinovým systémům zůstanou společná zemědělská politika (SZP) a společná rybářská politika (SRP), které zároveň zajistí důstojné životní podmínky pro zemědělce, rybáře a jejich rodiny.

Výzkum a inovace sehrají zásadní úlohu při urychlení transformace směrem k udržitelným, zdravým a inkluzivním potravinovým systémům. V rámci programu Horizont Evropa navrhuje Komise vynaložit 10 miliard eur na výzkum a inovace v oblasti potravin, bioekonomiky, přírodních zdrojů, zemědělství, rybolovu, akvakultury a životního prostředí, jakož i na využívání digitálních technologií a řešení inspirovaná přírodou pro zemědělsko-potravinářské odvětví.

Fond InvestEU podpoří investice do zemědělsko-potravinářského odvětví tím, že sníží riziko investic, které realizují evropské podniky, a usnadní přístup k financování pro malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací.

V roce 2020 bude rámec EU pro usnadnění udržitelných investic (taxonomie EU) i obnovená strategie pro udržitelné finance mobilizovat finanční sektor tak, aby při uvedeném přechodu hrál hlavní roli a aby investoval udržitelnějším způsobem, a to i v odvětví zemědělství a produkce potravin. SZP musí rovněž progresivně usnadňovat podporu investic na zvýšení odolnosti zemědělských podniků a urychlení jejich ekologické a digitální transformace.

5. Jak bude tato strategie zajišťovat zabezpečení potravin?

Udržitelný potravinový systém musí lidem zajistit dostatečné a rozmanité dodávky bezpečných, výživných, cenově dostupných a udržitelných potravin vždy a v neposlední řadě v době krize. Změna klimatu a ztráta biologické rozmanitosti mohou bezprostředně a trvale ohrozit jak potravinové zabezpečení, tak i živobytí. Komise bude nadále potravinové zabezpečení pečlivě sledovat, stejně jako konkurenceschopnost zemědělců a provozovatelů potravin. Posílení udržitelnosti producentů potravin v konečném důsledku zvýší jejich odolnost.

Komise posílí koordinaci společné evropské reakce na krize s dopadem na potravinové systémy, aby se zajistilo zabezpečení a bezpečnost potravin, posílilo se veřejné zdraví a zmírnil se socioekonomický dopad těchto krizí v EU. Na základě získaných zkušeností posoudí Komise odolnost potravinového systému a vypracuje pohotovostní plán pro zajištění dodávek potravin a potravinového zabezpečení, který by byl spuštěn v době krize. Bude přepracována krizová zemědělská rezerva, aby bylo možné okamžitě plně využít jejího potenciálu v případě krize na zemědělských trzích. Kromě opatření pro posuzování a řízení rizik, která mají být aktivována během krize, stanoví tento plán mechanismus pro řešení potravinové krize, který bude koordinovat Komise a do nějž budou zapojeny členské státy. Bude se vztahovat na různá odvětví (zemědělství, rybolov, bezpečnost potravin, pracovních síly, zdraví a doprava) v závislosti na povaze krize.

6. Jak se bude řešit problém environmentální stopy živočišné výroby a jak se zlepší životní podmínky zvířat?

Živočišná výroba tvoří nedílnou součást evropského zemědělství a potravinových systémů EU. Pro snížení dopadu živočišné výroby na životní prostředí a klima bude v EU zásadní rozvoj udržitelné živočišné výroby.

SZP bude tuto transformaci doprovázet podporou inovativních řešení a udržitelných výrobních postupů. Udržitelná poptávka se rovněž podpoří zavedením udržitelného označování potravin ze strany EU a zvážením možnosti vyznačování údajů o dobrých životních podmínkách zvířat , aby se propojilo úsilí zemědělců o udržitelnost s poptávkou spotřebitelů. Komise bude rovněž napomáhat tomu, aby se na trh uváděly udržitelné a inovativní doplňkové látky, které pomohou snížit související emise skleníkových plynů a znečištění vody a ovzduší.

Chceme spotřebitele motivovat k tomu, aby nakupovali potraviny vyrobené udržitelnějším způsobem, a proto Komise provádí přezkum programu EU na podporu zemědělských produktů, aby se zvýšil jeho příspěvek k udržitelné produkci a spotřebě a v souladu s vývojem v oblasti stravování. Pokud jde o maso, měl by se uvedený přezkum zaměřit na to, jak by EU mohla využít zmíněného programu k podpoře co nejvíce udržitelných a uhlíkově nejúčinnějších metod živočišné výroby.

Program Horizont Evropa navíc podpoří výzkum ke zvýšení dostupnosti a množství zdrojů alternativních bílkovin, jako jsou rostlinné, mikrobiální, mořské a hmyzí bílkoviny a náhražky masa.

Řádné zacházení se zvířaty zlepšuje zdraví zvířat i kvalitu potravin, snižuje potřebu léků a může přispět k zachování biologické rozmanitosti. Komise vyhodnocuje stávající ustanovení o dobrých životních podmínkách zvířat, včetně přepravy a porážky zvířat, a provede revizi právních předpisů Unie. Komise rovněž zváží možnosti vyznačování údajů o dobrých životních podmínkách zvířat, které zlepší výběr spotřebitelům a zároveň nabídne zemědělcům pobídky ke zlepšení životních podmínek zvířat.

7. Jak strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ přispěje ke snižování tlaku na rybí populace v mořích kolem Evropy?

Komise zintenzivní úsilí k dosažení udržitelných úrovní rybích populací prostřednictvím společné rybářské politiky (SRP) tam, kde přetrvávají nedostatky v provádění (např. omezením nehospodárných výmětů), ve spolupráci se všemi pobřežními státy posílí řízení rybolovu ve Středomoří a do roku 2022 znovu posoudí, nakolik SRP řeší rizika vyvolaná změnou klimatu. Komise také přijme iniciativy k zajištění udržitelnosti potravin mořského původu a přístupu spotřebitelů ke zdrojům bílkovin s nízkou uhlíkovou stopou. Revidovaná strategie EU pro akvakulturu se zaměří na podporu produkce a spotřeby diverzifikovanějších mořských produktů EU a podpoří ještě vyšší standardy ochrany životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat. Tím se sníží závislost na dovážených mořských produktech a tlak na rybí populace. EU rovněž uvolní plný potenciál udržitelných zdrojů potravin na bázi řas a alternativních krmiv, pro kterých roste poptávka.

8. Jak bude strategie motivovat zpracovatele potravin a maloobchodníky k příklonu k rozmanitějším a udržitelnějším potravinám?

Zpracovatelé potravin a maloobchodníci ovlivňují náš výběr potravin. Jejich rozsah i zaměření jim dává značnou sílu, aby přivedli výrobu a spotřebu potravin na cestu udržitelnosti. Prostřednictvím regulačních i neregulačních iniciativ bude strategie usilovat o to, aby se potravinářský průmysl orientoval na postupy, které spotřebitelům zajistí zdravou a udržitelnou volbu. Dobrovolné závazky budou podporovány prostřednictvím kodexu chování EU pro odpovědné obchodní a marketingové postupy.

9. Jak hodlá Komise podporovat spotřebitele v tom, aby si osvojili zdravé a udržitelné stravovací návyky?

O tom, jaký druh potravin se vyrábí (a jak), jakož i o jeho původu mohou rozhodovat i sami spotřebitelé. Občané chtějí zdravou stravu ze zdravé planety a zaslouží si jasné informace, aby mohli činit informovaná rozhodnutí. Komise chce potravinářský průmysl povzbudit k tomu, aby nabízel zdravé a udržitelné potraviny, a proto navrhne povinné vyznačování nutričních údajů na přední straně balení a zahájí iniciativy s cílem stimulovat ke změně složení výrobků, mimo jiné zavedením výživových profilů, aby se omezila propagace (prostřednictvím výživových nebo zdravotních tvrzení) potravin s vysokým obsahem tuků, cukrů a soli. Zváží také, zda navrhne rozšířit povinné označení původu nebo provenience na některé produkty, přičemž plně zohlední dopady na jednotný trh.

Komise navíc prozkoumá možnost harmonizace dobrovolných environmentálních tvrzení a zavedení rámce pro označování udržitelných potravin, který bude zahrnovat výživové, klimatické, environmentální a sociální aspekty potravinářských výrobků. Aby se zlepšila dostupnost a cena udržitelných potravin a aby bylo možné propagovat zdravou a udržitelnou stravu složenou z ekologických produktů v rámci škol a veřejných institucí, určí Komise nejlepší způsoby pro stanovení minimálních povinných kritérií pro zakázky na udržitelné potraviny.

Zároveň EU zintenzivní svůj boj proti podvodům v potravinářství, aby bylo dosaženo rovných podmínek pro provozovatele podniků a posílily se pravomoci kontrolních a donucovacích orgánů.

10. Jak strategie zajistí, že budou přijata opatření proti plýtvání potravinami?

Komise bude usilovat o to, aby opatření rozšířila po celé EU, zmobilizovala členské státy, potravinářské podniky a občanskou společnost, zejména prostřednictvím činnosti platformy EU věnované ztrátám potravin a plýtvání potravinami, a bude podporovat provádění svých doporučení ke konkrétním krokům ze strany všech aktérů. Komise se zavázala, že do roku 2030 dosáhne cíle udržitelného rozvoje OSN a sníží množství potravinového odpadu na obyvatele na úrovni maloobchodu a spotřebitelů, a proto do roku 2023 navrhne právně závazné cíle pro omezení plýtvání potravinami v celé EU. Ty budou definovány na základě základní úrovně stanovené po prvním celounijním monitorování míry plýtvání potravinami na základě měření podle společné metodiky EU. Komise zváží další příležitosti, jak začlenit předcházení potravinovým ztrátám a plýtvání potravinami i do ostatních relevantních politik EU, a přijme opatření k posílení faktické základny pro intervence v oblasti prevence plýtvání potravinami.

11. Jak bude strategie prosazovat globální přechod k udržitelným potravinovým systémům?

EU je odhodlána jít v přechodu k udržitelným potravinovým systémům příkladem, a to nejen v rámci svých hranic, ale i mimo ně. Prostřednictvím mezinárodní spolupráce na dvoustranné i mnohostranné úrovni bude prosazovat udržitelnější zemědělské a rybolovné postupy, omezí odlesňování, posílí biologickou rozmanitost a zlepší zajišťování potravin a výsledky v oblasti výživy. Komise všechny výše uvedené priority začlení do programových pokynů pro spolupráci se třetími zeměmi v období 2021–2027. Kromě norem v oblasti bezpečnosti potravin je prosazování norem EU v oblasti životního prostředí ve třetích zemích zajišťováno také prostřednictvím dvoustranných obchodních dohod. Řada dvoustranných dohod již obsahuje kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji a o obchodu a životním prostředí. Některé obsahují ustanovení v oblastech, jako jsou dobré životní podmínky zvířat při porážce nebo používání antimikrobiálních látek. Komise bude budovat zelené aliance pro udržitelné potravinové systémy, aby zohlednila různé výzvy v různých částech světa, a bude usilovat o ambiciózní výsledek summitu OSN o potravinových systémech, který proběhne v roce 2021. Komise rovněž navrhne vytvořit legislativní rámec pro udržitelné potravinové systémy v kombinaci s pobídkami formou označování nebo jinými pobídkami, který by mohl přispět ke zpřísnění standardů udržitelnosti, aby se staly normou pro všechny výrobky uváděné na trh EU.

Zdroj: Evropská komise