Směrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při využívání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství
Směrnice o kalovém hospodářství1 (SSD) má za cíl podporovat využívání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství a zároveň předcházet negativním dopadům na zdraví a životní prostředí. Stanovuje požadavky na jakost kalů a půdy, na kterou mají být použity, tím, že stanovuje horní limity jejich obsahu v sedmi těžkých kovech (kadmium, měď, nikl, olovo, zinek, rtuť, chrom). Vyžaduje také ošetření kalů před aplikací a zohlednění živinových potřeb rostlin. Od přijetí této směrnice téměř před 40 lety nebyla významně změněna.
Mezitím se však v oblasti znalosti vlastností, ošetřování a využití kalů výrazně změnilo širší legislativní a politické prostředí v oblasti životního prostředí. Také se pozorují rozdíly v provádění spojené s tím, že nakládání s kalovými hospodářstvími silně závisí na místních podmínkách nebo na politických rozhodnutích členských států (například některé země zakazují využití kalů v zemědělství). Pokud jde o veškerá stanovená prahová hodnoty a parametry pro těžké kovy v příslušné směrnici, časem jich sedmnáct přijalo přísnější požadavky, stanovilo přísnější limity nebo limity pro další kontaminanty.
Přibližně 40 % z 2 až 3 milionů tun kalů, které se každoročně v EU produkuje (17 kg/ha), se aplikuje na zemědělskou půdu. Ostatní části se spalují (27 %), kompostují (přibližně 10 %) nebo ukládají na skládky (aktuálně odhadované na 11 % a postupně se omezuje). Využívání kalů v zemědělství zůstává hlavní cestou pro nakládání s kaly v EU a umožňuje omezit ukládání kalů na skládky a zároveň slouží jako hnojivo, které také přispívá k vylepšení vlastností půdy.
Hodnocení zjistilo velmi omezené informace o vztahu mezi kvalitou půdy a využíváním kalů, zejména pokud jde o dlouhodobé účinky, a v této souvislosti probíhá výzkum. Současný systém hlášení také vykazuje omezení, nejen kvůli nízké míře dodržování členskými státy, ale také kvůli nedostatečným informacím, které by umožnily posouzení vlivu využívání kalů na půdu a ověření, zda jsou zohledňovány potřeby rostlin (a tím se předchází znečištění podzemních vod nadbytkem dusičnanů). Hodnocení také identifikovalo možnosti zlepšení datových toků v rámci hlášení podle směrnice o kalovém hospodářství a směrnice o úpravě odpadních vod z městských čistíren odpadních vod (UWWTD), a řízení toků dat na úrovni EU (které jsou v současnosti sdíleny mezi Evropskou agenturou pro životní prostředí a Eurostatem).
Směrnice o kalovém hospodářství měla nežádoucí účinky, pozitivní (využívání kalů v zemědělství má celkově negativní uhlíkovou stopu) nebo negativní (využívání kalů v zemědělství vede k přítomnosti genů rezistence na antibiotika a mikroplastů v půdě, spojených emisemi metanu a dalších látek, které nejsou regulovány směrnicí).
Efektivnost
Použití kalů v zemědělství přináší náklady na jejich úpravu pro bezpečné použití (například hygienizace nebo usnadnění přepravy) a na samotnou přepravu. Tyto náklady se pohybují v řádu několika set eur za tunu suchých kalů (tDS). Nicméně je stále výrazně levnější než jiné možnosti nakládání s kaly, zejména (mono-)spalování, které je hlavní alternativou k využití v zemědělství. Hypotetický přesun kalů používaných v zemědělství do (mono-)spalovny by mohl zvýšit náklady o 41–488 milionů eur/rok a při pouhém (mono-)spalování o 391-488 milionů eur/rok. V teoretickém případě, kdy by kaly plně nahradily minerální hnojiva, by farmáři ušetřili přibližně 96 eur na tunu suchých kalů pro dusík a 44 eur pro fosfor.
Koherence
Směrnice o stabilizovaném kalu z čistíren odpadních vod je v souladu s hierarchií nakládání s odpady stanovenou Směrnicí o rámcové směrnici o odpadech, přičemž klade důraz na získávání živin spíše než na získávání energie a likvidaci, zejména skládkováním. Zásady této směrnice jsou v zásadě v souladu i s dalšími environmentálními a zdravotními právními předpisy a s navázanými politikami stanovenými v akčním plánu pro nulové znečištění a v evropské strategii půdy do roku 2030. Nicméně v praxi by tato soudržnost byla plně zajištěna, pokud by byla znovu posouzena rizika spojená se znečišťujícími látkami přítomnými v kalu, zejména přehodnocením hodnot limitů a souboru látek, který reguluje. Revize Směrnice o odpadních vodách z přímočaré odpadní vody (UWWTD), navržená Komisí v roce 2022, by mohla ovlivnit složení kalu tím, že by potenciálně zvýšila obsah mikroplastů a zároveň snížila úroveň znečišťujících látek, které UWWTD snižuje již v zdroji.
Zároveň bude mít vliv na postupy zpracování kalu s cílem zvýšit energetickou účinnost čistíren odpadních vod. Obecně směrnice slouží Evropskému zelenému dohodě a politikám EU v oblasti klimatu, zdraví, oběhové ekonomiky, zabezpečení dodávek potravin a nezávislosti v hnojivech, kritických surovinách a energii. Tyto politiky ovlivňují politiky nakládání s kalem různým způsobem v závislosti na místních podmínkách, například na agronomických potřebách půd, energetické směsi a dostupné infrastruktuře. Může také přispívat k podpoře konkrétních postupů zpracování s různými dopady na uhlíkovou stopu. Anaerobní digestace umožňuje výrobu bioplynu při zpracování kalu, ale není vždy dostatečná pro odstranění určitých znečišťujících látek. Zpracování nem