V současném rámcovém sedmiletém rozpočtu 2021–2027 byla CAP alokována částka přibližně 386,6 mld € (z toho 291,1 mld € na přímé platby a 95,5 mld € na rozvoj venkova).
Nový návrh snižuje tuto částku na 300 mld €. To znamená nominální pokles o cca 86,6 mld €, tedy 22 % pokles, neboli až 30 % při zohlednění inflace. Komise zdůrazňuje, že těch 300 mld € bude právně zajištěno, aby nebylo přesměrováno do jiných priorit jako obrana či výzkum. Rozdíl je tedy cca 2 125 mld. Kč, což je značný zásah do podpory zemědělství.

Zároveň rozpočet navržený EK je

Současný dlouhodobý rozpočet EU na léta 2021–2027 (MFF + NextGenerationEU) dosahuje celkem cca 2,02 bilionu € (1,211 bilionu z MFF + až 0,807 bilionu z pandemického fondu). Nový rozpočet pro roky 2028–2034 je zhruba o 200 miliard euro nižší než rozpočet 2021–2027 v současné podobě (včetně pandemického fondu), což představuje zhruba 10% snížení.

2021–2027: CAP tvoří 20,5 %
2028–2034 (návrh): CAP klesá na 15 % rozpočtu

Jak byl nový plán představen – jeden fond pro všechny

Komisař EU pro zemědělství Christophe Hansen při vystoupení v Evropském parlamentu uvedl, že tato částka bude „vyhrazena“ – tedy nepůjde ji přesunout na jiné politiky. Rozpočet má zahrnovat plošné platby i další formy kompenzací, včetně environmentálních pobídek, investic a podpory mladých zemědělců.

Hansen označil návrh za „dobrý výsledek pro zemědělství a naše zemědělce“.

Rozpočtové škrty však nejsou jedinou velkou změnou. SZP již nebude samostatným fondem, ale od roku 2028 bude sloučena do jednoho velkého fondu společně s politikou soudržnosti a rozvojem venkova, řízeného na národní úrovni.

„Zemědělství bude posíleno,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen s tím, že členské státy budou moci přes mechanismus Národních regionálních partnerství přesměrovat další prostředky z jednotného fondu pro soudržnost, rybolov, zemědělství a venkov v hodnotě 865 miliard eur.

Také skončí dosavadní dvoupilířová struktura SZP (platná od roku 1999), která rozdělovala podporu mezi přímé platby a rozvoj venkova. Od roku 2028 má být zavedena jedna politika a jeden soubor opatření. Podle Hansena to ukončí „omezování“ přesunů prostředků mezi pilíři.

Ne všichni zákonodárci ale návrh uvítali. Poslanec Herbert Dorfmann (lidovci) zpochybnil Hansenova ujištění, že zemědělci nebudou tratit, a odhadl pokles o 25 %. Také socialisté požadují jasné vysvětlení. „Kde je ten skutečný nárůst?“ ptal se Dario Nardella.

Co je nové:
Posílení mechanismů zastropování a degresivity přímých plateb.
Zvýšení minimální podpory pro mladé zemědělce ze 3 % na 6 %.
Lepší definice „aktivního zemědělce“ a zavedení inflačního přepočtu.
Nová služba úlevy na farmě („farm relief service“) pro možnost volna.
Co končí:
Ruší se podmínky GAEC (dobré zemědělské a environmentální podmínky).
Členské státy si určí vlastní minimální udržitelné praktiky.
Ekologická schémata (eco-schemes) se slučují do AECMs, které zůstávají dobrovolné a budou vyžadovat spolufinancování ze strany států.

PODROBNĚJI

Jednodušší a více cílené řízení SZP

Vychází se z praktických zkušeností s dosavadními Strategickými plány SZP (CAP Strategic Plans).
Členské státy budou mít větší odpovědnost a zodpovědnost za to, jak dosáhnout politických cílů EU (např. klima, životní prostředí, konkurenceschopnost zemědělství).
Cílem je zajistit předvídatelnost příjmů zemědělců a zároveň motivovat mladé lidi, aby zůstali či vstoupili do zemědělství — což je zásadní pro zajištění potravinové bezpečnosti Evropy.
Dojde k větší flexibilitě – přesun z povinných a komplikovaných pravidel k opatřením založeným na pobídkách a cílené podpoře.

Klíčové prvky SZP po roce 2027

Zachování podpory příjmů: Zachovávají se specifika SZP a zaměření na cílenou podporu příjmů tam, kde je to nejvíce potřeba.
Zjednodušení: Méně administrativy a detailních pravidel, širší využívání paušálních částek (lump sums), společná pravidla, snazší přístup k dalším fondům EU (např. Fond soudržnosti, InvestEU).
Synergie: SZP se více propojí s dalšími politikami (venkovský rozvoj, bioekonomika, inovace, energie), aby se řešily složité problémy venkova komplexněji.
Odolnost (resilience): Nová „jednotná bezpečnostní síť“ na podporu zemědělců při krizích a na trhu, která pomůže lépe reagovat na nepředvídatelné výkyvy.

Zastropování a degressivita přímých plateb
- Podpora přímých plateb bude mít povinnou degressivitu — tj. postupné snižování plateb nad určitou hranici, začínající od 20 000 EUR/rok na farmáře.
- Bude existovat i strop na maximální výši přímých plateb — navržený limit je 100 000 EUR na farmáře ročně.
- To znamená, že největší zemědělské podniky nebudou dostávat neomezené přímé platby, což má přispět k férovějšímu rozdělení peněz a k podpoře menších a středních zemědělců.
- Tento strop se týká přímých plateb, tedy podpory příjmů, ale ne nutně automaticky pro environmentální a klimatická opatření v rámci ekoschémat či dobrovolných opatření na ochranu životního prostředí (AECM).

Podpora environmentálních a klimatických opatření

SZP postupně přechází od podmínek (compliance) k systému založenému na pobídkách a motivaci zemědělců k ekologicky šetrným a klimaticky odolným praktikám.
Připravuje se integrace současných ekoschémat a AECM do jediné zjednodušené podpory s větší flexibilitou pro členské státy i zemědělce.
Bude zaveden nový přechodový nástroj (transition action) s paušální částkou na podporu zemědělců při přechodu k udržitelnějším systémům.
Výrazně se rozšíří možnosti spolufinancování, což znamená více příležitostí pro lepší odměňování poskytování ekosystémových služeb nad rámec zákonných požadavků.
Pro environmentální opatření není navrhováno žádné pevné zastropování ve smyslu maximální částky na podporu těchto aktivit. Naopak jejich podpora by měla být motivující a ambicióznější.

Zlepšení odolnosti farem

Národní strategie budou zaměřeny na zvýšení odolnosti zemědělství vůči rizikům (klimatické změny, tržní nejistoty, nemoci).
Podpora bude zahrnovat pobídky k udržitelným a klimaticky odolným zemědělským praktikám a zároveň podporu využívání nástrojů řízení rizik, jako jsou pojištění, vzájemné fondy.
Speciální programy budou odměňovat zemědělce, kteří aktivně pracují na posílení odolnosti svých farem.
Součástí je i nová „jednotná bezpečnostní síť“ (Unity Safety Net), která má pomoci farmářům rychleji reagovat na krize.

Podpora mladých farmářů

Národní strategie budou mít za úkol zaměřit a prioritizovat pomoc mladým a začínajícím farmářům, zejména ve spojení s dalšími národními opatřeními.
Definice „mladého farmáře“ bude flexibilnější, aby lépe odpovídala skutečným potřebám.
Členské státy budou mít možnost přesměrovat část přímých plateb na podporu mladých farmářů.
Nový „startovací balíček“ usnadní přístup ke komplexní podpoře na zahájení a rozvoj zemědělského podnikání.
Podpora služeb typu farm relief services pomůže farmářům zlepšit rovnováhu mezi prací a soukromým životem, což je důležité zejména pro mladé a začínající zemědělce.
Více příležitostí pro integrované investice na venkově zvýší atraktivitu zemědělského života pro mladé rodiny.