Kulatý stůl ČMSZP uspořádalo dne 6. března 2023 v Opavě.
Hlavní téma které resonovalo byla kontrola kvality komodit . Více se dozvíte v článku paní Fialové z Profipressu.
Implementaci transparentního systému kontroly kvality a pohybu zboží přicházejícího z Ukrajiny přes území České republiky, Slovenska a Polska ke konečným příjemcům v rámci EU nebo třetích zemí požadují ve společném prohlášení zástupci parlamentních výborů pro zemědělství těchto států s představiteli českých, slovenských a polských zemědělských obcí, sdružení a svazů. Zároveň odmítají návrh na paušální 50procentí snížení spotřeby přípravků na ochranu rostlin v EU. Důvodem je snížení konkurenceschopnosti zemědělců v těchto zemích a zvýšení rizika dovozu potravin ze původních členských států EU a třetích zemí.
Podle Jiřího Michaliska z Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů (ČMSZP) toto prohlášení, na němž se shodli účastníci jednání minulý týden v Opavě, bude zasláno jednotlivým ministrům zemědělství, předsedovi vlád zúčastněných států a komisaři EU pro zemědělství Januszovi Wojciechowskemu.
Předseda ČMSZP František Winter poznamenal, že svaz ve spolupráci s partnery tuto akci na vrcholové úrovni zorganizoval poměrně narychlo a vzhledem k zastoupení významných hostů se vydařila. „Nyní bude záležet na tom, jak na náš výkop budou reagovat politici,“ konstatoval.
Jak zaznělo na setkání, Evropská unie v rámci podpory válkou zmítané Ukrajiny zrušila clo na dovoz řady zemědělských komodit. Důsledkem toho bylo, že Evropu zaplavilo poměrně levné zboží, při jehož produkci nemusely být dodržovány podmínky, vyžadované v EU. V zemích sousedících s Ukrajinou došlo k přetlaku ukrajinského obilí a dalších komodit, které měly být exportovány například do Afriky. K tomu ale nedošlo a produkty se hromadily ve skladech, což mělo za následek stagnaci trhu. Navíc nebyla zaručena kvalita dováženého zboží.
Účastníci schůzky se shodli, že v dovozu a skladování potravinových komodit z Ukrajiny na území států sousedních Ukrajinou panuje krizová situace. Proto žádají Evropskou komisi o pomoc a spolupráci při další expedici těchto komodit, aby sklady byly připraveny na letošní sklizeň. Požadují rovněž vytvoření dostatečné finanční rezervy v rámci Krizového rezervního fondu Evropské unie pro země, které jsou blízko Ukrajiny, na kontrolu kvality zemědělských a potravinářských produktů zaměřených na určení v členském státě EU a na technické zabezpečení pro sledování pohybu zboží do třetích zemí.
Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal uvedl, že zemědělci se dostali do situace, kdy mají „válečné“ náklady, ale nízké prodejní ceny. Podle něj jsou dva směry, jak to vyřešit. Jedním z nich je pomoci ukrajinské produkci, aby skončila tam, kde má skončit, a to ve třetích zemích. Velkým odběratelem byl třeba Pákistán, severní Afrika, Egypt a podobně. Dnes se tam dováží produkce z Ruska nebo z jiných částí světa. „My se tady dostáváme do situace, kdy zemědělské trhy prakticky stojí, nikdo nenakupuje a nikdo neprodává,“ konstatoval Doležal. Podle něj v případě, že tato produkce nesplňuje kvalitativní kritéria, to znamená, že byly použity přípravky, které jsou v EU zakázané, nebo naopak je zamořena mykotoxiny, či škůdci, měla by být v zemích Evropské unie zlikvidována. Komodity, jejichž kvalita je v pořádku, by měly být dopraveny co nejdříve do přístavů a do cílových států. „Blíží se doba nové sklizně a pokud do té doby nedosáhneme nějaké běžné bilance, budeme ve velkých problémech,“ míní. Podle Doležala by jednou z možností mohly být i intervenční nákupy.
Nekvalitní produkce by se pak mohla energeticky využít. Při současné ceně paliv je to ještě levnější varianta převodu na tepelnou energii. Byla by cesta, jak pomoci Ukrajině a zároveň vyřešit problémy na trhu, shodli se zástupci ČR, Slovenska i Polska.
Předseda Regionální agrární komory Jihomoravského kraje Václav Hlaváček poznamenal, že pokud by se tyto komodity dostaly na trh, byla by to pro tuzemské zemědělce likvidační záležitost. Podle něj by došlo k rozpadu trhu se zemědělskými komoditami, jako jsou obilniny, olejniny, cukrovka, brambory a tak dále. „Naším zájmem je Ukrajině pomoci, ale ne za cenu, že se zlikvidujeme. Proto by toto obilí nemělo vůbec přijít na trh i za cenu, že se zkapalní nebo se spálí,“ prohlásil. Podle něj by Evropská komise měla stáhnout ukrajinské komodity a umístit mimo evropský trh. „Jestli kolegové z Polska dostanou třeba 250 euro jako kompenzaci na dopravu do přístavu, někdo 150 euro, někdo sto a někdo 50 euro, je to jen odsunutí problému. Podstata věci zůstává. Já to jinak nevidím,“ míní.
Podle zástupců Polska jsou nyní na stole dva problémy, a to komodity a pesticidy. V Polsku jsou veškeré existující sklady naplněny ukrajinským obilím. Zásoby obilí mají i zemědělci.
Představitelé Polska uvedli, že by měl být spuštěn evropský krizový fond, z něhož by Polská republika měla dostat 30 milionů euro. „Problém nastává, jak distribuovat polským rolníkům peníze, aby pomohly tuto komoditu dostat mimo Evropu,“ podotkl jeden z účastníků setkání.
Upozornil rovněž na spekulanty, kteří na této problematické situaci vydělávají.
Slovenský poslanec Jaroslav Karahuta poznamenal, že v souvislosti s přetlakem komodit v zemích sousedících s Ukrajinou, požádají eurokomisaře Wojciechowského o regulaci dovozu ukrajinského zboží. „Není to krok proti Ukrajincům, těm chceme pomoc, ale chtěli bychom, aby tyto komodity směřovaly tam, kam patří, a to do Afriky a na Blízký východ,“ zdůraznil.
Karahuta rovněž připomněl, že v rámci Visegradské čtyřky se realizovalo několik významných kroků a společných rozhodnutí. Právě jednotný přístup k řešení problematických otázek považuje za důležitý, řekl s odkazem na společnou zemědělskou politiku. „Na jedné straně se dělají zelená opatření, vyrovnávají uhlíkové bilance a na druhou stranu dovážíme potraviny tisíc kilometrů ze zahraničí, aniž víme, jak vznikly,“ konstatoval s tím, že státy Visegradské čtyřky zásadně nesouhlasí se snižováním pesticidů o 50 procent.
Akreditovaný poradce Vít Bittner poukázal na to, že Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) přehodnocuje účinné látky, využívané v zemědělství. Některé nejsou již dále povolené, a neexistuje účinná náhrada. Podle něj bychom však do doby, než se najde adekvátní náhrada dané látky, měli hledat cestu, jak danou účinnou látku dále používat.
Typickým příkladem jsou neonikotinoidy na osivech. „Je to úkol pro politiky, pokud není adekvátní náhrada, ať ten přípravek nezakazuje,“ doplnil Bittner s tím, že velmi důležité je přehodnocování výstupů EFSA. Miluše Dvoržáková ze společnosti Croplife mimo jiné doplnila, že by bylo třeba se více zaměřit na otázku zvyšování bezpečnosti používání přípravků na ochranu rostlin než na snižování povolených účinných látek.
Zdroj: Zemědělec, Zuzana Fialová