V plénu Evropského parlamentu se o stanovisku bude hlasovat v říjnu. Nicméně zde máte závěry výborů Evropského parlamentu pro zemědělství (COMAGRI) a životní prostředí (COMENVI).
Na začátek je vhodné sdělit, že europoslanci mají vysoké ambice, které mají potravinové systémy EU naplnit, kromě snižování ekologické a klimatické stopy musí dle jejich tiskové zprávy zároveň nadále zajišťovat zabezpečení potravin, zdravou výživu a také poskytnout spravedlivý příjem zemědělcům.
Kromě nám již známých bodů strategie, máme zde i další body, které je dobré zmínit a europoslanci je svým hlasováním schválili, níže jsme uvedli ty zásadní:
- snížení používání pesticidů o 50%,
- snížení používání hnojiv o 20% (včetně chlévské mrvy),
- snížení prodeje antimikrobiálních látek pro hospodářská zvířata o 50%,
- zvýšení podílu ekologického zemědělství na 25% (současná úroveň v ČR 15%),
- zavedení povinného harmonizovaného nutričního označování na přední části obalů potravin
Emise skleníkových plynů (GHG)
Europoslanci tvrdí, že zemědělství a lesnictví hrají důležitou roli při řešení změny klimatu. Je třeba snížit emise skleníkových plynů a zlepšit propady přírodního uhlíku. Věří, že balíček „Fit for 55 in 2030“ musí regulovat a stanovit ambiciózní cíle pro emise ze zemědělství a související využití půdy.
Přestože poslanci považují agrolesnictví za nástroj ke snížení tlaku na přírodní lesy, zdůrazňují důležitost robustních a přísných kritérií pro výrobu obnovitelné energie z biomasy a vyzývá Komisi, aby tak učinila v rámci přezkumu směrnice obnovitelné energie.
Dobré životní podmínky zvířat
Europoslanci se shodují také na tom, že je třeba, aby Komise vyhodnotila stávající právní předpisy EU, tedy aby zjistila, zda jsou nutné zavést změny. Dále znovu opakují svou výzvu Komisi, aby předložila návrh na postupné ukončení klecových chovů zvířat v EU – možná do roku 2027.
Dodávají, že pokud nebudou standardy živočišné výroby v zemích mimo EU sladěny s normami EU, dovoz živočišných produktů z těchto zemí by neměl být povolen.
Podpora pro zemědělce
Zemědělci mají nižší příjem ve srovnání s ostatními provozovateli v celém potravinovém řetězci a ve zbytku ekonomiky.
Europoslanci proto vyzývají Komisi, aby posílila úsilí – mimo jiné prostřednictvím přizpůsobení pravidel hospodářské soutěže tak, aby mohly získat spravedlivý podíl na zisku z potravin vyrobených udržitelným způsobem. Upozornili i na důležitost mladých zemědělců, kteří mají a budou mít klíčovou úlohu při přechodu na udržitelné zemědělství. Na závěr uvádí, že by měla být také upravena pravidla pro zadávání veřejných zakázek, aby se podpořila udržitelná produkce potravin, včetně tradičních a typických potravin se zeměpisnými označeními.
Herbert Dorfmann (EPP, IT), zpravodaj pro Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova, uvedl: „Zemědělci mohou hrát významnou roli v boji proti změně klimatu, ale odpovědnost za udržitelnější zemědělství musí být společným úsilím, klíčovou roli mají také spotřebitelé. Zemědělci v Evropě již odvádějí skvělou práci, takže když je oprávněně požádáme, aby dále omezili používání pesticidů, hnojiv a antibiotik, musíme je podporovat, aby byla zajištěna ekonomická životaschopnost, aby se produkce nepřesouvala pouze mimo EU. Zajištění dostupnosti potravin za rozumné ceny musí být i nadále prioritou. “
Největší kritiku nejen těchto návrhů sklízí zejména Komise od odborných nevládních organizací. Proč? Jelikož tyto návrhy mají konkrétní cíle, ale prozatím nejsou známy dopady. Dle Komise by posouzení dopadů by mělo být zpracováno v rámci aplikace této strategie do legislativy, což je až finální fáze implementace strategie.
Copa-Cogeca se vyjádřila v tom směru, že nelze přidávat cíle, aniž se zohlednily náklady a důsledky, které návrhy přinesou.
Kritický postoj posiluje i americká analýza, kde se uvádí:
„…jejich desetiletý plán na omezení využívání tradičních zemědělských vstupů půdy, hnojiv, antimikrobiálních látek a pesticidů v EU by vedl ke snížení zemědělské produkce EU i jejich konkurenceschopnosti na vývozních trzích.“
Ve třech scénářích modelovaných v této analýze byly odhadované dopady pojmenovány takto:
- snížení zemědělské produkce pro regiony přijímající strategie (tedy EU)
- zvýšené ceny zemědělských komodit;
- celosvětové snížení HDP a blahobytu,
Modely poukazují na to, že čím rozšířenější opatření strategie bude mít, resp. čím vyšší omezení využívání zemědělských vstupů, tím jsou tyto dopady výraznější, což má důsledky pro mezinárodní potravinovou nejistotu.
Současné špičkové technologie jsou však pravděpodobně nedostatečné ke zmírnění ztrát produkce a jejich kaskádových dopadů na celosvětovou ekonomiku a zabezpečení potravin z rozsahu cílů snižování zemědělských vstupů strategií.
Anja Hazekamp (The Left, NL), zpravodajka Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, uvedla: „EU má zásadní slovo v tom, jak a kde se naše potraviny vyrábějí. Současné zemědělské a obchodní politiky EU vytvářejí zemědělské modely škodlivé pro životní prostředí a připravují půdu pro dovoz neudržitelných produktů…..Jasně vyzýváme, aby již nebyl povolen dovoz živočišných produktů, které nesplňují normy EU, jako je škodlivé koňské maso, a aby byla zastavena ratifikace dohody mezi EU a Mercosurem.
Christian-Albrechts University uvedla: „ čistá exportní pozice EU pro obiloviny a hovězí maso by se změnila na dovozní pozici“ .
Zdroj:
https://www.europarl.europa.eu/news/en/press-room/20210903IPR11212/new-farm-to-fork-strategy-must-make-our-food-systems-more-sustainable-say-meps
https://www.fas.usda.gov/newsroom/economic-and-food-security-impacts-eu-farm-fork-strategy
https://copa-cogeca.eu/press-releases