Na půdě Akademie věd profesor Pokorný přednášel o vlivu sluneční energie na klimatickou změnu. 
Odvodněné plochy se přehřívají, ohřátý vzduch stoupá vysoko do atmosféry a odnáší vodní páru. Přehřáté odvodněné plochy vysušují i okolní lesy, mokřady a rybníky.
V zalesněných oblastech jsou vysoké dešťové srážky i tisíce km od pobřeží (Amazonie, Sibiř aj.).
I v akademické sféře se setkáme s rozpory, což může představovat i odlišné chápání výparu vody z rostlinných porostů (evapotranspirace). Je to plýtvání vody nebo chlazení okolí? Důležitost vegetace a evaporace v návaznosti na sluneční energii vysvětlil jednoduchým srovnáním, který si může vyzkoušet každý.
Rozdíl teploty v zastíněné oblasti pod slunečníkem při slunném počasí a prostorem zastíněným stromy se může lišit i o více jak 20 stupňů celsia.
Poroste nová vegetace ve stínu slunečníku či ve stínu jiné vegetace? To jsou otázky, které si můžete položit i zodpovědět Vy sami.
„Normální logika říká, že tím, že rostliny odpařují vodu, o vodu vlastně přicházíme. Jenže tak to není. Když rostliny odstraníme, nastává step a poušť. Sluneční energie se nemá kam vstřebat a je jí příliš. Vybouří se pak jako vítr, cyklon, nebo vynese vodu někam vysoko, kde se potká s velkým chladem a spadne naráz. To jsou přívalové deště, stepní efekt, že v jedné vesnici je povodeň a ve vedlejší sucho. A to přece teď moc dobře známe.“
Dále pan profesor představil teorii biotonické pumpy. A zdůraznil významný vliv stromů v tomto cyklu vody. Celé video naleznete na konci tohoto článku.
Zalesněná území „přitahují“ vodu z oceánů působením evapotranspirace, jak vysvětluje teorie biotické pumpy.Podle teorie biotické pumpy nejsou poslední roky sucha pouhou epizodou výkyvu klimatu, ale projevem reverzního toku vzdušné vlhkosti z pevniny do oceánu, přičemž množství vody odnášené vzduchem je mnohem vyšší nežli množství vody, které měříme v řekách.
Těm kteří si raději počtou přikládáme ještě jeden odkaz:
Jedná se o článek, který byl vydán již v roce 2018
Civilizace pěstující lány obilí vyschly a nám to hrozí, říká přírodovědec
„Úplně se změnila podoba polí. Dříve nešlo pole přejít, aniž měl člověk holínky. Půda měla deset procent organických částic a byla nasáklá vodou. Dnes na pole vjedete autem. Půda vyschla, ztratila organické části, je zlikvidovaná pesticidy a hnojivy, je utužená, takže se voda nevsákne. Podstatné je také to, že jen na našem území zmizelo 800 tisíc kilometrů mezí. Pole byla dříve malá, střídaly se tam plodiny, nikdy nezůstávaly holé plochy, kvůli koním a vojákům bylo nařízeno mít okolo každé cesty aleje. Stejně jako meze pak ubyly i drobné potůčky, vše se postupně meliorovalo“
Vodu přestaneme ztrácet jen tehdy, když krajinu ochladíme trvalou vegetací.
Zdroj: ČMSZP, IDNES, YOUTUBE-učená společnost technická