Zpráva OECD-FAO předpovídá, že většina nárůstu celosvětové spotřeby živočišných produktů se odehraje v rozvojových ekonomikách se středními příjmy, zejména v Asii.
Klíčová fakta:
-
Indie a jihovýchodní Asie = 39 % světového růstu spotřeby
-
Čína: pokles podílu z 32 % na 13 %
-
Hnací síla: urbanizace, rostoucí příjmy, demografický vývoj
Zpomalení růstu populace = pomalejší růst poptávky po potravinách
Globální poptávka po potravinách poroste pomaleji než dříve. Zásadní roli hrají regionální rozdíly – v některých oblastech spotřeba roste, jinde stagnuje.
Zvýraznění:
-
Mírně klesající reálné světové ceny komodit
-
Nominální ceny zůstávají růstové kvůli inflaci
-
Významné regionální odchylky a cenové šoky
Nůžky mezi vývozci a dovozci se rozevírají
Zpráva upozorňuje na prohlubování rozdílů mezi regiony čistého vývozu a čistého dovozu. To má přímý dopad na potravinovou bezpečnost a soběstačnost.
Příklad:
-
Blízký východ a severní Afrika: očekávaný nárůst dovozu o 34 %
-
Příčina: populační růst + omezená vlastní produkce
-
Česká republika patří mezi exportně orientované země – výhody i rizika
Podvýživa a plýtvání – dvě strany jedné mince
Zatímco v některých částech světa trvá vážná podvýživa, jinde se plýtvá obrovské množství potravin. OECD-FAO zdůrazňuje, že právě omezení ztrát může přinést významné zlepšení.
Fakta:
-
V zemích s nízkými příjmy: příjem živin < 50 % doporučeného minima
-
Cíl: 300 kcal/den z nutričně hodnotných potravin
-
Zlepšení produktivity o 15 % = možnost ukončení podvýživy do r. 2034
Klimatické emise a zemědělství – tlak na udržitelnost poroste
Růst živočišné výroby znamená i vyšší emise. Výhled předpokládá, že největší nárůst emisí přijde z Afriky – kvůli rozšiřování pastvin.
Zvýraznění:
-
Potenciál snížení sektorových emisí o 7 % díky efektivitě
-
Adaptace a inovace budou nezbytné i pro české farmáře
-
Přechod k preciznímu zemědělství, oběhovým modelům a snižování ztrát
Zdroj: https://www.oecd.org/en/publications/oecd-fao-agricultural-outlook-2025-2034_601276cd-en.html