Analýza Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) z roku 2022 ukázala, že více než 97 700 km² půdy v EU bylo přeměněno na nepropustné povrchy.
V Evropě vyvolává přivlastňování zemědělské půdy jinými aktéry – jako jsou investoři a supermarkety – obavy, protože zvyšuje ceny a omezuje přístup k půdě pro budoucí zemědělce, ohrožuje potravinovou bezpečnost a udržitelnost EU.
Minulý týden se v Irsku dostala do titulků zpráva o bramborářském farmáři z oblasti Dublinu, který odkázal příbuzným dědictví ve výši 95 milionů eur – většinu z této částky získal prodejem pozemku, na němž měl být postaven obchodní dům.
Nejde o ojedinělý případ. Zábory zemědělské půdy pro jiné účely jsou patrné i jinde v Evropě.
V únoru letošního roku eurokomisař pro zemědělství Christophe Hansen prohlásil, že nákup zemědělské půdy subjekty, které nejsou zemědělci – například supermarkety, zahraniční investoři nebo investiční fondy – vyvíjí tlak na růst cen a ztěžuje přístup k vlastnictví půdy, zejména mladým farmářům.
Nejde o nový fenomén. Už v roce 2011 varovala strategie Plán pro Evropu efektivně využívající zdroje před záborovou půdy pro výstavbu a infrastrukturu – jevem známým jako utěsňování půdy či její umělá přeměna.
Analýza Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) z roku 2022 ukázala, že více než 97 700 km² půdy v EU bylo přeměněno na nepropustné povrchy. Od roku 2023 varuje Evropská rada mladých zemědělců (CEJA) před „rychlým tempem“ umělé přeměny půdy, které podle ní „podkopává odolnost a udržitelnost zemědělských systémů“.
Minulý týden dosáhl Evropský parlament a Rada předběžné dohody o nové směrnici o monitorování půdy, která stanoví cíl „nulového čistého záboru půdy do roku 2050“. Pro CEJA je to však pouze prohlášení o principu, které „postrádá konkrétní plán“, jak tohoto cíle dosáhnout – „selhání“, které je podle mladých zemědělců třeba řešit prostřednictvím připravovaného pilotního projektu Evropské observatoře pro půdu.
Zpřehlednění vlastnictví půdy
Jak Komise uvedla ve své vizi pro zemědělství, připravuje vznik Evropské observatoře pro půdu, jejímž cílem bude monitorovat přístup k půdě – se zaměřením na ceny a koncentraci vlastnictví.
Na workshopu s farmáři a zástupci členských států, který se konal 10. dubna v Bruselu, oznámila Komise, že na pilotní fázi projektu vyčlenila rozpočet 1 milion eur.
Generální tajemník Evropské organizace vlastníků půdy (ELO) Jürgen Tack v rozhovoru pro Euractiv uvedl, že tato iniciativa může být užitečná. Zároveň však zdůraznil výzvu spojenou se sběrem dat od zemědělců a vlastníků půdy.
„Musíme farmářům zaručit, že data budou agregována a nebudou proti nim použita,“ uvedl.
Buď růst, nebo zánik
Pro Tacka není hlavním problémem identifikace vlastníků půdy, ale spíše prevence dalšího úbytku zemědělské půdy a zhoršování kvality půdy.
Za klíčový bod považuje rozdíl mezi vlastnictvím a pronájmem zemědělské půdy.
„Když vlastníte půdu, je to váš kapitál; motivuje vás to investovat do její kvality z dlouhodobého hlediska. Ale když si ji jen pronajímáte, stává se z ní pouhá komodita a ztrácíte zájem o její dlouhodobou kvalitu,“ říká.
Řešením je podle něj zvětšování farem. „S ohledem na environmentální transformaci a nezbytné inovace musíme akceptovat, že farmy musí být větší, aby se investice vyplatily.“
Vyzývá EU, aby tento trend podpořila tím, že přestane upřednostňovat přidělování prostředků Společné zemědělské politiky (SZP) těm, „kdo je nejvíce potřebují“, jak stojí ve vizi Komise, a místo toho je směrovala k těm, „kdo si je nejvíce zaslouží“. „Peníze by měly v první řadě směřovat k těm, kteří přinášejí výsledky v produktivitě a udržitelnosti,“ vysvětluje.
Podle něj by mělo využívání půdy vycházet z její kvality – tak, aby se „to správné dostalo na to správné místo“.
Zdroj: EURACTIV